Holub

von Holub

- česká německy mluvící novoštítná rodina římsko-katolického vyznání pocházející ze Svinné na Plzeňsku, 

- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 25. srpna 1917, diplom vydán 22. září 1917, pro Franze Holuba, c. a k. kontraadmirála a náčelníka štábu velitele námořní základny v Pule.

- Holub, Franz von (*8. 5. 1865 Praha +28. 10. 1924 Wien), 1. 5. 1915 (9. 6. 1915) kontraadmirál, 1. 5. 1918 (2. 6. 1918) viceadmirál, 31. 12. 1918 penzionován.

 

Biografie

- Franz Holub se narodil 8. května 1865 v Praze, v rodině Franze Holuba, společníka firmy Piette ve Svobodě nad Úpou a později majitele papírny v rakouském Wattens a jeho manželky Pauliny, rozené Piette. Do řad c.k. námořnictva vstoupil roku 1882, 1. července 1882 se stal námořním kadetem a studoval námořní akademii v Rijece, 1. listopadu 1887 se stal námořním praporčíkem (Seefähnrich), byl považován za technicky nadaného a proto nadějného důstojníka, 

- 1. listopadu 1893 byl povýšen na poručíka řadové lodi II. třídy (Linienschiffsleutnant) a roku 1897 byl poručíkem řadové lodi I. třídy, roku 1905 se specializoval na torpéda a stal se učitelem na Námořní dělostřelecké škole, 1. listopadu 1906 byl povýšen na korvetního kapitána (Korvettenkapitän) a 1. května 1909 na fregatního kapitána (Fregattenkapitän), 

- roku 1910 byl odvelen na ministerstvo války, kde zastával funkci přednosty 4. oddělení námořní sekce, ve funkci setrval do roku 1912, kdy byl 11. ledna povýšen na kapitána řadové lodi (Linienschiffskapitän), stal se velitelem lehkého křižníku Aspern, v následujícím roce jako perspektivní velící důstojník se stal velitelem křižníku SMS Tegetthoff, se kterou se zapojil v roce 1915 do bojů s italským námořnictvem,

- 1. května 1915 byl povýšen na kontraadmirála a 1. května 1918 na viceadmirála, od února do listopadu 1918 zastával funkci představeného oddělení námořnictva c. a k. ministerstva války, v únoru 1918 se podílel na potlačení vzpoury námořníků v Boce Kotorské, 31. prosince 1918 byl penzionován,

- po skončení světové války a konci monarchie si Franz Holub zažádal o československé státní občanství, ale do nově rodící se armády nevstoupil, usadil se ve Vídni, kde 28. října 1924 zemřel.   

 

Vyznamenání

- 1899 bronzová Jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc, 

- 1905 bronzová vojenská záslužná medaile na červené stuze,

- 1908 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,

- 1908 Vojenský jubilejní kříž,

- 1910 Vojenský záslužný kříž,

- 1913 rytířský kříž Řádu Železné koruny III. třídy,

- 1917 rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací.  

 

Erb (1917)

- štít modrý a na něm k letu připravený stříbrný holub s červenou zbrojí stojící na v lokti pokrčeném obrněném ramenu se zkrvavenou dlaní v rukavici sevřenou v pěst. 

- klenotem, na turnajské korunované přilbě s modro-stříbrnými přikrývadly, jsou rozevírající se stříbrná holubí křídla.

 

 

Literatura

- Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, 2013, s. 225.

- Schmidt-Brentano Antonio, Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918, Österreichisches Staatsarchiv, 2007, s. 73.

- Županič Jan, Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. (IV.), Praha, s. 55.

 

Další články nobilitace 1917

Augustin von Zaluže

Banfield

Berndt

Böhm-Ermolli

Böltz

Böttner von Karstboden

Dankl von Kraśnik

Fasser von Karstwall

Gasiecki von Wlostowiec

Glässer von Järten 1917

Goldbach von Sulittaborn

Holub

Hospodarž

Kletter von Gromnik

Lukachich

Novak von Arienti

Petersilka von Hochbergen

Reutter von Vallone

Správka von Grimmingfels

Toula

Vogel von Franzensberg