Aljančič

von Aljančič

- novoštítná rodina římsko-katolického vyznání původem z vévodství Krajina, 

- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. daného v zámku Laxenburg dne 30. listopadu 1917, diplom vydán ve Vídni 28. února 1918, pro Bartoloměje Aljančiče c. a k. plukovníka na odpočinku, 

 

Biografie

- Bartoloměj Aljančič se narodil 23. srpna 1853 v Neumarktlu, okres Krainburg (dnes Tržič, Slovinsko), mladý Bartoloměj se rozhodl pro vojenskou kariéru, 1. listopadu 1875 se stal kadetem - důstojnickým čekatelem u 47. štýrského pěšího pluku v Klagenfurtu,

- 1. listopadu 1876 byl povýšen na poručíka, roku 1880 zastával funkci praporního adjutanta, 1. listopadu 1881 byl povýšen do hodnosti nadporučíka, se svým plukem sloužil v Trentu stále ve funkci praporního adjutanta,

- roku 1883 byl odvelen k Vojenskému geografickému institutu, kde sloužil jako příslušník 16. uhersko-chorvatského pěšího pluku se sídlem v Belovaru, roku 1885 byl převelen k 17. krajinskému pěšímu pluku do Laibachu (dnes Ljubljana, Slovinsko), 

- 1. listopadu 1888 byl povýšen na hejtmana II. třídy a roku 1889 se stal členem důstojnického sboru 99. moravského pěšího pluku v Jihlavě, roku 1890 byl hejtmanem I. třídy a roku 1894 se svou jednotkou stěhoval do Klosterbrucku,

- 1. května 1900 se stal majorem u 1. slezského pěšího pluku v Opavě, kde zastával funkci velitele 2. praporu, 1. května 1905 jako podplukovník byl jmenován velitelem doplňovacího okruhu v Opavě, roku 1906 se stal velitelem 1. praporu,

- 28. května 1908 byl povýšen na plukovníka, roku 1910 odešel na odpočinek, který tvrávil v Sušaku, po zahájení bojů I. světové války byl reaktivován a sloužil u místodržitelství ve Stanislawowě v Haliči.

 

Vyznamenání

- 1899 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,

- 1899 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,, 

- 1908 Vojenský jubilejní kříž,

- 1910 Vojenský záslužný kříž. 

 

Erb (1918) 

- štít třikrát dělený modro, stříbrno, červeno-stříbrně. V horním poli jsou tři stříbrné hvězdy vedle sebe. V ostatních polích je v každém po jednom lvi v chůzi s červeným jazykem, ve stříbrném poli modrý lev, v červeném poli  stříbrný lev a ve stříbrném poli červený lev, 

- klenotem, na korunované turnajské přilbě s modro-stříbrnými a červeno-stříbrnými přikrývadly, je rostoucí stříbrný lev s červeným jazykem, držící v pravé přední tlapě meč se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí. 

 

Literatura

- Frank-Döfering, Peter, Adelslexikon des Österreichischen Kaisertums 1804 - 1918, Herden, Wien 1989, s. 223 (Rz. 86),

- Rugále, Mariano, Preinfalk, Miha - Blagoslovljeni in prekleti. Plemiske rodbine 19. in 20. stoletja na Slovenskem, 3. Del, Ljubljana 2011, s. 9-12.

- Županič Jan, Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. (IV.), Praha, s. 24.

 

Další články nobilitace 1917

 

AljančičAmann von GhellersbergAugustin von Zaluže , Banfield , Berndt , Böhm-Ermolli , Böltz , Böttner von Karstboden , Dankl von Kraśnik , Ellison von Nidlef , Fasser von Karstwall , Gasiecki von Wlostowiec , Glässer von Järten 1917 , Goldbach von Sulittaborn , Holub , Hospodarž , Chiari , Kletter von Gromnik , Novak von Arienti , Petersilka von Hochbergen , Reutter von Vallone , Schemua , Správka von Grimmingfels , Stuchlý von Marsfelsen , Toula , Vogel von Franzensberg , Zwierzina