Amann von Ghellersberg

Amann šlechtic z Ghellersbergu

- novoštítná rakouská rodina pocházející z Hohenemsu ve Vorarlbergu. 

- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 15. února 1917, diplom spolu s predikátem a čestným titulem „Edler von Ghellersberg“ vydán ve Vídni  16. dubna 1917, pro Hedwig Amann, roz. Ghelleri von Ghellersberg, vdovu po c. a k. podplukovníkovi Josefu Amannovi, který zemřel 26. listopadu 1914 na zranění utrpěná předchozí den v boji proti Srbům.

 

Biografie

- Josef Amann se narodil 1. února 1862 v Hohenemsu ve Vorarlbergu. Mladý Josef narukoval do c.k. armády v září 1879 (pluk tyrolských císařských myslivců) jako vojín, 26. března 1882 se stal četařem, 1. září 1882  byl jmenován kadetem (později důstojnickým čekatelem) u 11. uherského pluku polních myslivců se sídle v Raabu, 

- 1. května 1884 byl převelen k 5. moravskému praporu polních myslivců do Uherského Hradiště, 1. května 1886 byl povýšen na poručíka, roku 1888 zastaval funkci proviatního důstojníka, 1. listopadu 1889 byl povýšen do hodnosti nadporučíka, 1. listopadu 1893 byl převelen k 7. praporu tyrolských myslivců do Brixenu, v následijícím roce sloužil u 2. praporu tyrolských myslivců v Innsbrucku,

- 20. dubna 1895 se stal nadporučíkem 1. pluku tyrolských císařských myslivců v Innsbrucku, 1. listopadu 1896 byl povýšen na hejtmana II. třídy a zároveň převelen k 6. českému praporu polních myslivců do Prachatic, v následujícím roce se svou jednotkou  odešel do Prahy, v roce 1900 se stal hejtmanem I. třídy, 1. května 1904 byl opět převelen, tentokrát ke 3. pluku tyrolských císařských myslivců do Bolzana, 

- od roku se přestěhoval se svým plukem do Rovereta, 1. května 1910 byl povýšen do hodnosti majora a stal se členem důstojnického sboru 1. pluku tyrolských císařských myslivců v Innsbrucku, zároveň byl pověřen funkcí velitele záložního praporu Innsbruck, v letech 1911-12 velel 3. praporu, 1. listopadu 1913 byl povýšen na podplukovníka a byl jmenován velitelem doplňovacího okresu Salzburg,

- po vypuknutí I. světové války byl odeslán na jižní frontu, kde se účastnil bojů proti Srbsku, 25. listopadu 1914 byl těžce zraněn a zásledující den svým zraněním podlehl. 

 

Vyznamenání

- 1899 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,

- 1904 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,

- 1906 Bronzová vojenská záslužná medaile na červené stuze, 

- 1908 Vojenský jubilejní kříž.

 

Erb (1917)

- štít černý se zeleným trojvrším a na něm zlatý lev ve skoku s červeným jazykem mávající mečem se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí. 

- klenotem, na korunované turnajské přilbě s černo-zlatými přikrývadly, jsou rozložená zlato-černě dělená orlí křídla.

 

 

Literatura

- Frank-Döfering, Peter - “Adelslexikon des Österreichischen Kaisertums 1804-1918”, Herden, Wien 1989, s. 107.

- Županič Jan, Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. (IV.), Praha, s. 25. 

 

Další články nobilitace 1917

 

Amann von Ghellersberg , Augustin von Zaluže , Banfield , Berndt , Böhm-Ermolli , Böltz , Böttner von Karstboden , Dankl von Kraśnik , Ellison von Nidlef , Fasser von Karstwall , Gasiecki von Wlostowiec , Glässer von Järten 1917 , Goldbach von Sulittaborn , Holub , Hospodarž , Kletter von Gromnik , Novak von Arienti , Petersilka von Hochbergen , Reutter von Vallone , Správka von Grimmingfels , Stuchly von Marsfelsen , Toula , Vogel von Franzensberg