Kletter von Gromnik

Kletter šlechtic z Gromniku

- moravská katolická rodina německé národnosti původem z Brna. 

- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 5. dubna 1917, diplom spolu s predikátem a čestným titulem “Edler von Gromnik” vydán ve Vídni dne 13. prosince 1917, pro Ernsta Klettera, c. a k. polního podmaršálka.

- Kletter Edler von Gromnik, Ernst (20./22.9.1858 Brno - 16.2.1923 Plzeň), 1.11.1911 (26.11.1911) generálmajor, 1.1.1915 (20.12.1914) polní podmaršálek, 1.5.1918 (12.5.1918) generál pěchoty, 1.1.1919 penzionován. 

 

Biografie

- Ernst Leopold Kletter se narodil 22. září 1858 v Brně (sv. Jakub) v rodině hostinského Antona Klettera a jeho manželky Karolíny roz. Paulik jako třetí syn v pořadí. Po absolvování středoškolské školní docházky vstoupil do c. a k. vojska jako jednoroční dobrovolník, 4. listopadu 1878 se stal kadetem-rezervistou u 8. pěšího pluku v Brně,

- při válečné kampani 8. pěšího pluku v Bosně a Hercegovině byl velmi dobře hodnocen a tak již 1. května 1880 byl povýšen do důstojnické hodnosti - poručíka, 1. listopdau 1885 se stal nadporučíkem, v letech 1884-85 studoval ve Vídni Válečnou školu, kterou úspěšně zakončil a roku 1887 byl přidělen ke generálnímu štábu,

- v rámci povinné rotace přidělenců po vyšších velitelstvích c. a k armády sloužil v letech 1888-89 na velitelství 22. pěší brigády v Lembergu (dnes Lvov, Ukrajina), roku 1891 byl převelen k vojenskému oddělení IX. sborového velitelství v Josefově, 1. listopadu 1891 byl povýšen do hodnosti hejtmana, v roce 1894 byl převelen k V. sborovému velitelství v Bratislavě,

- roku 1896 se vrátil ke svému mateřskému pluku, aby se v roce 1887 stěhoval ke 12. pěšímu pluku do Komárna (štáb pluku byl ve Znojmě), roku 1898 byl převelen ke 2. pluku císařských tyrolských myslivců se sídlem v Trentu, když byl 1. listopadu 1898 povýšen na majora, u tyrolských myslivců převzal funkci velitele 4. praporu, který byl umístěný v Brixenu,

- 1. května 1903 byl povýšen do hodnosti podplukovníka a 12. června 1906 se stal plukovníkem, roku 1908 byl jmenován do funkce velitele pluku, 26. listopadu 1911 byl povýšen na generálmajora a jmenován velitelem 37. pěší brigády v Plzni, v čele brigády zastihl Ernsta Klettera začátek I. světové války a ve své funkci vydržel do listopadu 1914, 

- 20. prosince 1914 se stal polním podmaršálkem a byl jmenován velitelem 106. pěší divize zemských střelců (Landsturm-Infanterie-Division), v jejím čele sloužil do července 1916, se svými muži se účastnil těžkých bojů v Haliči a na území ruského Polska až do poloviny září 1915, kdy byla divize z východní fronty odvelena do Itálie na řeku Isonzo, kde se po vstupu italské armády do války utvořila nová fronta,

- v období od září 1916 do října 1916 velel císařské střelecké divizi, od října 1916 do srpna 1917 se stal velitelem IX. armádního sboru a v září 1917 byl ustanoven velícím důstojníkem armádní skupiny "Kletter" v jejímž čele stál do ledna 1918,

- 1. května 1918 byl poýšen na generála pěchoty, od února 1918 do července 1918 velel VI. armádnímu sboru, který se v rámci 11. armády podílel na bojových operacích v jižním Tyrolsku, poslední velitelskou funkcí, kterou v průběhu I. světové války zastával byl velitel XXII. armádního sboru Sočské armády v období srpen 1918 - listopad 1918,

- 1. ledna 1919 byl penzionován, po skončení války a rozpadu monarchie se uchýlil Ernst Leopold Kletter von Gromnik do nově vznikající Československé republiky, kde 16. února 1932 ve věku 74 let zemřel v Plzni.    

 

Vyznamenání

- 1899 Válečná medaile

- 1899 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,

- 1902 Vojenský služební odznak III. třídy,

- 1904 Vojenský záslužný kříž,

- 1908 Vojenský jubilejní kříž,

- 1910 rytířský kříž Řádu Železné koruny III. třídy,

- v době I. světové války získal Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekocí (později s meči), Řád Železné koruny II.  a I. třídy s válečnou dekorací (později s meči), rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (později s meči), Vojenský záslužný kříž III. třídy a další.

 

Erb (1917)

- štít modro-červeně dělený šikmým vlnitým zlatým břevnem, v horní a dolní polovině štítu po jedné zlaté hvězdě. 

- klenotem, na korunované turnajské přilbě s modro-zlatými červeno-zlatými přikrývadly, je rostoucí zlatý lev s červeným jazykem svírající v pravé přední tlapě meč se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí.

 

Literatura

- Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, 2024, s. 207.

- Antonio Schmidt-Brentano, Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918, Österreichisches Staatsarchiv, 2007, s. 87.

- Jan Županič, Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. (IV.), Praha, s. 64. 

 

Další články nobilitace 1917

 

Banfield

Berndt

Böhm-Ermolli

Böltz

Böttner von Karstboden

Dankl von Kraśnik

Gasiecki von Wlostowiec

Glässer von Järten 1917

Goldbach von Sulittaborn

Kletter von Gromnik

Novak von Arienti

Petersilka von Hochbergen

Reutter von Vallone

Správka von Grimmingfels

Toula

Vogel von Franzensberg