Hlaváček von Küstenwehr

Hlaváček, šlechtic z Küstenwehru

- česká novoštítná rodina katolického vyznání pocházející z Mladé Vožice. 

- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 7. ledna 1917, diplom spolu s predikátem a čestným titulem “Edler von Küstenwehr” vydán 26. října 1917, pro Vincence Hlaváčka, c. a k. polního podmaršálka.

- Hlaváček Edler von Küstenwehr, Vincenz (*6. 7. 1854 Chrudim +12. 7. 1926 Wien), 1. 5. 1913 (26. 5. 1913) generálmajor, 1. 11. 1915 (13. 11. 1915) polní podmaršálek, 1. 1. 1919 penzionován.

 

Biografie

- Vincenc Antonín Hlaváček se narodil 6. července 1854 v Chrudimi v  rodině Václava Hlaváčka c.k. poddůstojníka 21. pluku "hrabě Leiningen" dislokovaného v Chrudimi a jeho manželky Anny roz. Žďárské, v mládí se rozhodl se pro dráhu příslušníka c. a k. ozbrojených sil stejně jako jeho otec, po absolvování vojenské technické akademie byl 1. září 1876 zařazen jako poručík k 5. českému pluku polního dělostřelectva,

- v roce 1879 (v seznamech ck důstojníků je zapsán jako Hlawaczek) zastával funkci adjutanta divizní baterie, se svou jednotkou se roku 1878 účastnil okupace Bosny a Hercegoviny, 1. května 1882 byl povýčen na nadporučíka a zároveň byl převelen k 5. uherskému pluku polního dělostřelectva, roku 1884 sloužil u 8. českého praporu pevnostního dělostřelectva v Josefově, 1. května 1890 byl povýšen do hodnosti hejtmana II. třídy,

- roku 1892 byl převelen k 1. dolnorakousko-moravskému pluku pevnostního dělostřelectva do Vídně, roku 1894 byl hejtmanem I.třídy a v letech 1895-97 byl učitelem na dělostřelecké kadetní škole ve Vídni, roku 1898 byl převelen k 3. česko-haličskému pluku pevnostního dělostřelectva (v seznamech c. a k. důstojníků je uváděn jako Hlaváček), 1. května 1905 byl povýšen na majora a se svou jednotkou se přestěhoval do Przemyšlu,

- roku 1901 byl jmenován velitelem 1. praporu a následující rok se stal velitelem 2. praporu, 1. listopadu 1905 byl povýšen do hodnosti podplukovníka a stal se ředitelem pevnostního dělostřelectva v Klagenfurtu, roku 1908 byl převelen ke 4. štýrsko-krajinskému pluku pevnostního dělostřelectva v Pule a 1. května 1908 se stal plukovníkem a velitelem jmenovaného pluku, roku 1911 byl jmenován velitelem 4. brigády pevnostního dělostřelectva v Pule,

- 1. května 1913 byl povýšen na generálmajora, 28. července 1914 převzal velení nad obranou Puly, 1. listopadu 1915 byl povýšen na polního podmaršálka, ve své funkci zaznamenal v rámci bojů několik významných obranných úspěchů, po konci války a rozpadu monarchie byl 1. ledna 1919 penzionován, usadil se ve Vídni, kde 12. července 1926 zemřel bez potomků (stejnojmenný syn Vincenc, narozený roku 1903 ve Vídni, záhy zemřel). 

 

Vyznamenání

- 1899 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,

- 1899 Válečná medaile,

- 1901 Vojenský záslužný kříž,

- 1901 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,

- 1908 Vojenský jubileijní kříž, 

- 1913 rytířský kříž řádu železné koruny III. třídy,

- v době I. světové války získal rytířský kříž řádu Železné koruny II. třídy s válečnou dekorací a III. třídy s válečnou dekorací (později s meči), rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací, Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekocí (později s meči) a další.

 

Erb (1918)

- štít červený s oddělenými cvikly šachovanými stříbrno-červeně ve třech řadách, se stříbrnou patou štítu, na které stojí černé skalisko a nad ním zlaté obrněné, v lokti pokrčené, rameno svírající v rukavici meč se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí. Na štítě koruna svobodných pánů. 

- klenotem, na korunované turnajské přilbě s červeno-stříbrnými přikrývadly, je rostoucí stříbrný jednohlavý orel se zlatou zbrojí a červeným jazykem.

 

Literatura

- Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, 2024, s. 173.

- GHdA-Adelslexikon Band 11 (122), 2000, s. 41.

· Schmidt-Brentano Antonio, Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918, Österreichisches Staatsarchiv, 2007, s. 71.

- Županič Jan, Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. (IV.), Praha, s. 54.

 

Další články nobilitace 1917

 

Aljančič , Amann von GhellersbergAugustin von Zaluže , Banfield , Berndt , Böhm-Ermolli , Böltz , Böttner von Karstboden , Dankl von Kraśnik , Ellison von Nidlef , Fasser von Karstwall , Gasiecki von Wlostowiec , Glässer von Järten 1917 , Goldbach von Sulittaborn , HlaváčekHolub , Hospodarž , Chiari , Kletter von Gromnik , Novak von Arienti , Petersilka von Hochbergen , Reutter von Vallone , Schemua , Správka von Grimmingfels , Stuchlý von Marsfelsen , Toula , Vogel von Franzensberg , Zwierzina