9.1 Nobilitace a rodový erb
Rodový erb pánů de Lacy je známý, popis: Štít zlatý, purpurový lev s červenou zbrojí. Klenotem je vylétající zlatý jednohlavý orel. Heslo: MERITIS AUGENTUR HONORES. Stejný erb je u irské heroldie zaregistrován pro větev Lacy z Ballingarry i Bruff a Rathcahill, ze které pocházel i ruský generál Maurice de Lacy. Roku 1756 byl stejně popsaný erb zaregistrován i Patricku de Lacy, synu hraběte Pierce de Lacy (1) .
Při povýšení polního maršála Lacyho do hraběcího stavu roku 1740 byl jeho erb stanoven takto, popis: Štít zlato-červeně čtvrcený s černo-stříbrně šachovanou hlavou štítu s vodorovně položeným mečem namířeným vlevo a s nasazeným zeleným vavřínovým věncem. Na čtvrcení je položen zlatě korunovaný stříbrný srdeční štítek s červeným zlatě korunovaným lvem s modrou zbrojí. 1. a 4. pole černý korunovaný jednohlavý orel s červenou zbrojí hledící do středu štítu, 2. a 3. pole obrněné rameno v lokti ohnuté držící meč s nabodnutou tureckou hlavou, vše v přirozených barvách. Klenoty jsou na třech korunovaných turnajských přilbách, 1. příkrývadla černo-zlatá a červeno-stříbrná, rostoucí červený lev, 2. přikrývadla černo-zlatá, černý korunovaný jednohlavý orel ze štítu, 3. přikrývadla červeno-stříbrná, obrněné rameno s mečem a nabodnutou tureckou hlavou. Štítonoši: dva zlatí gryfové s červenou zbrojí držící vlajky, vpravo zlatou s černým korunovaným jednohlavým orlem, zlaté třepení, vlevo stříbrnou s červeným korunovaným lvem, zlaté třepení. Heslo: MERITIS AUGENTUR HONORES (Vyznamenání se zvyšují podle zásluh).
Obrázek 9.1: Erb hraběte Lacyho.
9.2 Historie
Mezi nejvýznamnější císařské generály druhé poloviny 18. století patřil František Mořic říšský hrabě Lacy. Rodina Lacy, též se psala de Lacy nebo Laci, Lacie, Lascy, Lacey či Lassey je prastará normandská šlechta pocházející z Lassy, oblast Calvados. Podílela se na dobytí Anglie invazními vojsky Viléma Dobyvatele roku 1066 a později též na normandské invazi do Irska.
Prvním členem rodiny, který se dostal do Anglie spolu s budoucím králem Vilémem Dobyvatelem byl Hugh de Lacy (1020-1085), který se spolu se svými syny Walterem a Ilbertem účastnil vojenské výpravy vrcholící bitvou u Hastingsu. Zásluhy na dobytí Anglie byly oceněny množstvím majetku, které otec se syny získali. Díky tomu se rodina rozdělila na dvě velké linie, potomci Waltera de Lacy nazývaní jižní větev drželi statky v oblastech Hereford a Shropshire a potomci Ilberta de Lacy, tzv. severní větev se usadila v Blackburnshire a jižním Yorku.
Bratři Walter a Ilbert, kromě výše zmíněných výsluh, drželi rovněž majetek v Normandii, který byl ve správě biskupa z Bayeaux. Mladší z bratří Ilbert byl jednou z hlavních postav Vilémova tažení do severních oblastí Anglie (2). Starší bratr Walter se roku 1069 nacházel při hranici Anglie a Walesem s úkolem zabránit velšským přeshraničním útokům proti Anglii.
9.2.1 Rodokmen 1.
Hugh de Lacy, *cca 1020 +27. března 1085 Hereford, pán Lassy, Normandie, oo Emma N.,
1. Walter de Lacy, +1085 Weobley, Herefordshire, oo Emmeline,
1.1 Hugh II de Lacy, +1115-21, oo Adeline de Talbot, dcera Geoffreye de Talbot a Agnes FitzHelto,
1.1.1 Sybil de Lacy, oo Payn FitzJohn - potomci,
1.2 Roger de Lacy, +cca 1107, oo ?, - potomci v Irsku, pokračování rodokmen 2.,
1.3 Walter de Lacy, *1073 +1139, opat u sv. Petra v Gloucesteru,
2. Matilda de Lacy, oo Raoul Paynel, seigneur des Moutiers-Hubert a de Hambye , lord de Drax , de West-Rasen a de Irnham - potomci,
3. Ilbert de Lacy, *cca 1045 Lassy +1093 Pontefract, 1. baron z Pontefractu, který obdržel velké pozemky v Yorkshire , Lincolnshire a Nottinghamshire a postavil hrad Pontefract, I.oo Hawise N., II.oo Hadruda N.
(1)
3.1 Robert de Lacy, *cca 1066 +cca 1129, 2. baron z Pontefractu, 2. Lord z Bowlandu, v roce 1090 založil opatství v Pontefractu a postavil Clitheroe Castle, oo Mathilde (Maud) de Perche, *1074 +28. května 1143, dcera Geoffroie du Perche, seigneur de Nogent-le-Rotrou (Geoffroi II, 1079-1100), hrabě de Mortagne, hrabě du Perche (Geoffroi I, 1079-1100) a Béatrice de Roucy,
3.1.1 Ilbert II. de Lacy, +cca 1141) 3. baron z Pontefractu, 3. Lord z Bowlandu, byl zajat králem Štěpánem během bitvy u Lincolnu (1141) a následně zemřel ve vězení, oo Alice de Gand, dcera Gauthiera de Gand, hraběte z Lincolnu a pána z Folkinghamu a Maud (Mathilde) de Penthièvre,
3.1.2 Henry de Lacy, +1177, 4. baron z Pontefractu, 4. Lord z Bowlandu, postavil Kirkstall Abbey, oo 1147 Aubrey de Vescy,
3.1.2.1 Robert de Lacy, *1145-50 +1193, 5. baron z Pontefractu, 5. Lord z Bowlandu, oo Isabel de Warrene, *cca 1165 +1234, dcera Hamelina d’Anjou, 5. hraběte de Warenne, vicomta z Touraine, 5. hraběte ze Surrey a Isabel de Warenne, hraběnky ze Surrey a Warenne,
3.1.3 Albreda de Lacy, *1097 Pontefract +?, oo 1129, Robert de Lissours, *1087 +?,
3.1.3.1 Albreda de Lissours, *1129 Holton +1193, oo 1150 Richard Fitz Eustace, Constable of Chester,
3.1.3.1.1 John FitzRichard de Lacy, *1150 Lincoln +11. listopadu 1190 Palestina, 6. baron z Haltonu (3), oo 1169 Alice de Vere, dcera Rogera Fitz Richarda Bigoda, Lorda z Warkworthu a Adelize de Vere,
3.1.3.1.1.1 Roger de Lacy, *1171 Lincoln + leden 1211, 6. baron z Pontefractu, 7. Lord z Haltonu, 7. Lord z Bowlandu (4), oo 1183, Maud de Clare,
3.1.3.1.1.1.1 Alice de Lacy, oo 1199, Alan Fitz Roland de Galloway, lord de Galloway 1182-1234 - potomci,
3.1.3.1.1.1.2 Roger de Lacy,
3.1.3.1.1.1.3 John de Lacy, *1192 +22. července 1240, 2. hrabě z Lincolnu, 7. baron z Pontefractu, 8. Lord z Haltonu, 8. Lord z Bowlandu, I.oo Alice de l’Aigle, +před r. 1221, dcera Gilberta de l’Aigle a Isabel de Warenne, II.oo 1221, Margaret de Quincy, +1266 Hampstead, Middlessex, dcera Roberta de Quincy a Hawise de Meschines, hraběnky z Lincolnu,
3.1.3.1.1.1.3.1 Maud de Lacy, *cca 1222 +1262, oo 25. 1. 1238, Richard de Clare, 6. hrabě z Herefordu - potomci,
3.1.3.1.1.1.3.2 Edmund de Lacy, *1227-30 +2. června 1259, 8. baron z Pontefractu, 9. Lord z Bowlandu, oo 5. 1247 Woodstock, Oxfordshire, Alasia de Saluces, +před 12. červnem 1311, dcera Manfreda III de Saluces, marquise de Saluces a Béatrice de Savoie,
3.1.3.1.1.1.3.2.1 Henry de Lacy, *13. ledna 1251 +5. února 1311, 3. hrabě z Lincolnu, 9. baron z Pontefractu, 10. Lord z Bowlandu (5), oo 23. 12. 1256, Margaret Longspee, *1254 +cca 1309, dcera Williama Longspee, hraběte ze Salisbury a Maud de Clifford,
3.1.3.1.1.1.3.2.1.1 Edmund de Lacy, *23. srpna 1271 +1291,
3.1.3.1.1.1.3.2.1.2 Alice de Lacy, *25. prosince 1281 +2. října 1348, 4. hraběnka z Lincolnu, 5. hraběnka ze Salisbury, I.oo 28. 10. 1294, rozvedeno 1318, Thomas, 2. hrabě z Lancasteru, hrabě z Leicesteru a Derby, *1279 +22. března 1322 Pontefract, Yorkshire, II.oo 1324, Ebles Le Strange, +7. srpna 1335, III.oo 1336, Hugh de Freyne, +1336-7.
3.2 Ingelram de Lacy, oo Agnes N.,
3.2.1 Lucie de Lacy, oo Jourdain de Say y 1151, potomci,
3.3 Hugh de Lacy, +1122-23,
(2)
3.4 Hugh de Lacy.
9.2.2 Jižní větev v Irsku.
Jižní větev rodiny de Lacy byla vedle svých pozemků v Herefordshire a Shropshire v Anglii také významným držitelem půdy v Irsku. Hugh de Lacy získal díky své účasti na normandské invazi do Irska v roce 1172 pozemky gaelského středověkého království od anglo-normanského krále Jindřicha II. s povinností vydržovat ve službě padesáti rytířů.
Lordství Meath bylo rozsáhlé feudální panství ve středověkém Irsku, jehož majitel (Seignior) vládl mocí téměř srovnatelnou s mocí královskou. Lordství (Lordship) bylo svou rozlohou zhruba stejné s královstvím Meath. V době svého největšího rozsahu zahrnovalo všechny moderní kraje ve Fingalu, Meath (který odvozuje svůj název od království), Westmeath, jakož i části oblastí Cavan, Kildare, Longford, Louth a Offaly.
Centrem vrchnostenské správy byl hrad Trim Castle. S rozlohou 30 000 m2 se jedná o největší hrad v Irsku. Konstrukce centrálního třípatrového zámku - donjonu neboli velké věže je jedinečná, půdorys je ve tvaru kříže s dvaceti rohy.
Obrázek 9.2: Donjon Trim Castle, hlavní sídlo rodu v Irsku.
zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4d/Trim_Castle_6.jpg
Noví vlastníci panství Meath se spoléhali zejména na svou vlastní vojenskou sílu, díky níž si nově získané majetky mocensky zajistili. Hrady, díky svým obranným, ale i ofenzivním schopnostem a též i jejich symbolickému postavení, byly nepostradatelným pomocníkem k tomu, aby Normané ovládli oblast panství.
Hugh de Lacy, vnuk Rogera, se stal známý jako velký stavitel hradů. Zhruba od roku 1200 měl nové lordství pod vlastní kontrolou, nebo pod kontrolou svých vlastních baronů. Se synem Walterem (1180 - 1240) postavil hrad Trim a hrad Kilkea v hrabství Kildare.
Někdy kolem roku 1196 udělil Walter de Lacy "celou zemi Rathtowth" svému mladšímu bratrovi Hughovi. Toto podřízené označení, v Čechách by se dalo nazvat jako úděl, nazvané "Barony of Ratoath", bylo možná prvním případem použití výrazu baronie pro rozdělení většího územního celku ve středověkém Irsku. Král John udělil svým patentem tuto "feudální" (prescriptive barony) baronii Walteru de Lacy a jeho dědicům "in perpetuity"- na věčné časy roku 1208.
9.2.3 Rodokmen 2.
Roger de Lacy, +po roce 1106, (6) oo N.N.,
1. Gilbert de Lacy, +po roce 1163, (7) oo N.N.,
1.1 Robert de Lacy, +1162,
1.2 Hugh de Lacy, *pˇred rokem 1135 +25. července 1186 Durrow, "King’s County", Irsko, 1. Lord z Meath, I.oo Rohese de Monmouth, dcera Baderona de Monmouth a Rohese/Rose de Clare, II.oo 1180/81, Rose O’Connor,
(1)
1.2.1 Walter de Lacy, *1172 +24. února 1241, 2. Lord z Meath, oo 1200, Margaret de Braose, *1178 +po roce 1255, dcera Williama III. de Braose, Lord z Bramberu a Mathilde de Saint-Valéry,
1.2.1.1 Gilbert de Lacy, *cca 1208 +1230, oo Isabel Bigod, *cca 1210 +?, dcera Hugha Bigoda, hraběte z Norfolku a Maud Marshal,
1.2.1.1.1 Walter de Lacy, +1241,
1.2.1.1.2 Margery de Lacy, +1256, oo 1244, John de Verdun, *1226 +1274 - potomci,
1.2.1.1.3 Maud de Lacy, dame de Corwedaele, *1229 +1304, I.oo Pierre de Genève, +1249, II.oo 8. 8. 1252 Woodstock, Oxfordshire, Geoffroy de Joinville, seigneur de Vaucouleurs, *1231 +1314 - potomci,
1.2.1.2 Egidia de Lacy, +1243, oo 1225, Richard Mor de Burgh, Lord z Connaughtu, +1242 - potomci,
1.2.1.3 Pernelle de Lacy, +1290, oo 1232, Raoul VI. de Tosny, *1189/90 +cca 1239 - potomci,
1.2.2 Hugh de Lacy, *cca 1176 +před 26. prosincem 1242 Carrickfergus, Irsko, 1. hrabě z Ulsteru, I.oo Lesceline de Verdun, II.oo 1242, Emmeline de Ridelsford, *1223 +před 19. červencem 1276, dcera Waltera de Ridelsford a Annory NN,
(1)
1.2.2.1 Rose de Lacy, oo 1228 Alan Fitz Roland de Galloway, Lord z Gallowaye 1182-1234,
(2)
1.2.2.2 Maud de Lacy, oo 1264 Walter Bourke, Lord z Connaughtu - potomci hrabata z Ulsteru,
1.2.3 Elaine de Lacy, oo Richard de Beaufou, seigneur d’Asnières - potomci,
1.2.4 Alice de Lacy, I.oo Roger Pipard, II.oo Geoffrey de Montmorency, seigneur de Morres y 1245,
1.2.5 Gilbert de Lacy,
1.2.6 NN de Lacy, oo William II. Fitzalan, Lord z Oswestry, 1158-1210 - potomci,
(2)
1.2.7 William Gorm de Lacy, *1180 Ewyas Harold, Herefordshire +1233 Leinster, zabit v boji, pokračování rodokmen 3.
1.2.8 Isota de Lacy,
1.2.9 Thomas de Lacy, +1224,
Jak již jsem se zmínil prvním členem rodiny, který se usadil v Irsku byl jeden z anglo-normandských rytířů, kteří přišli na pozvání krále z Leinsteru na pomoc, Hugo de Lacy. Za své úspěchy při dobývání Irska od krále dostal území bývalého království Meath, které zabíralo území dnešních hrabství Meath, Westmeath, Dublin a další a které bylo před invazí v rukou jižních O’Neillů.
Hugo de Lacy byl celkem dvakrát ženat, podruhé s dcerou irského velekrále Roryho O’Connora . Kvůli nedostatku mužských potomků však rodina de Lacy získané území neudržela, ačkoliv zůstali v oblasti méně významné vedlejší rodinné větve. Tito kadeti domu de Lacy později odvozovali svůj původ právě z manželství Huga de Lacy a Rose O’Connor, kteří spolu zanechali jednoho syna Williama.
Převážně se usadili v oblasti Limerick, kde vlastnili hrady Ballingarry, Bruree, Bruff a jiné. Ačkoliv je původ rodin Lacy z Ballingarry, Bruree a Bruff obecně uznáván, roku 1919 vyšla práce N. J. Synnotta, která tvrdí, že výše zmíněný původ nemusí být jistý, protože od 12. do 15. století byl v Limericku velmi častý výskyt jména Lees (8).
Obrázek 9.3: Ruiny hradu Ballingarry v Irsku.
zdroj: http://www.patrickcomerford.com/2017/10/a-ruined-castle-in-ballingarry-is.html
Dále pan Synnott poukazuje na to, že v šestnáctém století se jména Lacy a Lees hláskovala a četla stejně a foneticky v irštině znějí Léis. Je nepochybné, že rodina de Lacy je normandského původu a historicky je spojována s oblastí Limerick. V letech 1557-1581 zastával jistý Hugo Lacy úřad biskupa z Limericku a v záznamech se objevuje pod jménem Lacy alias Lees. Roku 1571 byl královnou Alžbětou zatčen a zemřel po doseti letech věznění.
Je jisté, že pokud rodiny Ballingarry, Bruff a Bruree byly potomky normandských de Lacyů jsou jedním z příkladů poirštění normandských baronů stejně jako byli např. Butlerové , Nugentové či Fitzgeraldové. V 16. a 17. století se významnou měrou podíleli na odbojích irských náčelníků proti postupující anglické nadvládě.
Plukovník John Lacy byl člen Nejvyšší rady Katolické konfederace roku 1647 a následně po obležení Limericku roku 1651 byl výslovně vyloučen z celkové amnestie pro povstalé Iry. Roku 1691 při druhém obležení Limericku hrál významnou roli v jakobitské armádě Pierce Lacy z Ballingarry. Historicky je lépe známý jako hrabě Lacy, který musel uprchnout do vyhnanství spolu s hrabětem Sarsfieldem. Odešel do Evropy a vstoupil do služeb ruského cara Petra Velikého.
9.2.4 Rodokmen 3.
William Gorm de Lacy, *1180 Ewyas Harold, Herefordshire +1233 Leinster, zabit v boji, oo 28. 7. 1224, Gwenllian verch Llewelyn, *cca 1194 Gwynedd, Wales +před 14. listopadem 1281 Anglie, nelegitimní dcera Llywelyna ap Iorwerth, zv. Veliký,
1. Nicholas de Lacy, *pˇred rokem 1215 +?, oo N.N.
1.1 John de Lacy, oo N.N.,
1.1.1 Maurice de Lacy, oo Eva de Marisco, (9)
1.1.1.1 Sir Otho de Lacy, I.oo Elizabeth N., II.oo Joan Fitzmaurice,
(2)
1.1.1.1.1 Thomas de Lacy, oo Alice N.,
1.1.1.1.1.1 Oliver de Lacy, žil v Limericku kolem roku 1360, oo N.N.,
1.1.1.1.1.1.1 Patrick de Lacy,
1.1.1.1.1.1.2 Thomas de Lacy, žil v Limericku kolem roku 1360, oo N.N.,
1.1.1.1.1.1.2.1 Nicholas de Lacy, oo N.N.,
1.1.1.1.1.1.2.1.1 Odo de Lacy, oo N.N.,
1.1.1.1.1.1.2.1.1.1 Maurice de Lacy, oo N.N.,
1.1.1.1.1.1.2.1.1.1.1 John de Lacy, oo N.N.,
1.1.1.1.1.1.2.1.1.1.1.1 John de Lacy, oo N.N.,
1.1.1.1.1.1.2.1.1.1.1.1.1 Pierce de Lacy, oo N.N.,
1.1.1.1.1.1.2.1.1.1.1.1.1.1 John de Lacy, oo N.N.,
1.1.1.1.1.1.2.1.1.1.1.1.1.1.1 Sir William de Lacy, Lord z Bruff, Ballygrennan, Ballycloghy, a Frankfortu, oo Honora Mulryan - potomci rodokmen 4.
1.1.1.1.2 Patrick de Lacy, v roce 1343 po svém otci zdědil Bruree,
1.1.1.2 Sir Hugh de Lacy z Ballingarry, oo N.N.,
1.1.1.2.1 pravděpodobný syn - potomci,
1.2 Nicholas de Lacy, oo Juliana N.
9.2.5 Sir HEMPON PIERCE de LACY.
Sir Hampon Pierce de Lacy byl prvním velkým Irem z této prastaré normandské rodiny. Byl synem Sira Williama de Lacy, Lorda z Bruff a jeho manželky Honory Mulryan (10). Rovněž byl dědicem svého staršího bratra Sira Johna de Lacy a stejně jako on byl pevným zastáncem starého anglo-irského katolického režimu.
Tvrdě a neochvějně stál za domem Desmond (Fitzgerald) až do jeho konečného pokoření a destrukce po smrti James Fitzthomase Fitzgeralda, zv. "the Súgán Earl of Desmond", (+1608) (11). Tento původně smírčí soudce a krajský sheriff se vzbouřil proti anglické nadvládě a postupně se stal jedním z nejobávanějších příznivců a bojovníků hraběte z Desmondu. Ve spolupráci s Ownym O’Morem z Liexu se snažili svést bitvu s Angličany, ale jejich velitel Sir Thomas Norris takticky ustoupil a nabízenou bitvu nepřijal.
Sir Hempon Pierce vyhnal ze svých pozemků Angličany a dosadil zpět původní majitele, na svůj hrad Bruff umístil posádku tvořenou muži irské armády. Nicméně po příchodu velmi schopného nového velitele anglické armády, Lorda Carewa, byl donucen hrad opustit a uchýlit se do lesů. Společně s muži Rytíře z Glinu (Fitzgerald Knight of Glin) zaútočil na hrad Castleisland a osvobodil hraběte ze zdejšího vězení.
Poté co byla síla Desmondovy armády zlomena a hrabě se musel ukrýt před Angličany, se de Lacy sám dlouho bránil na svém hradě atakům anglického vojska. Po zradě a smrti hraběte z Desmondu se přesunul do Ulsteru a připojil se k vojenským operacím Hugha O’Neilla. Krátce nato padl do léčky nastražené anglickými vojáky a byl spolu s mnoha svými spolubojovníky zabit.
Obrázek 9.4: Ruiny hradu Ballygrennan v Irsku.
zdroj: https://www.geograph.ie/photo/1541489
9.2.6 Rodokmen 4.
Sir William de Lacy, Lord z Bruff, Ballygrennan, Ballycloghy, a Frankfortu, oo Honora O’Mulryan, dcera Conora O’Mulryana,
1. John Fitzwilliam de Lacy, *před r. 1560 +?,
2. Sir Hempon Pierce de Lacy, *před r. 1560 +12. září 1601 Ulster, oo N.N.,
2.1 John de Lacy z Ballingarry, *? +?, oo Eleanor Hurley,
2.1.1 Pierce de Lacy z Killedy, *cca 1645 Ballingarry, Limerick +1741, kapitán Jacobitské armády ve službě krále Jamese II. Anglického, oo Arabella Gould, dcera Roberta Goolda z Knockraunu a Edy O’Connor,
2.1.1.1 Eleanor de Lacy, oo Edmund Kenny - potomci,
2.1.1.2 Peter Edmond von Lacy - pokračování, rodokmen 5.
2.1.1.3 William de Lacy, oo Theresa Maria White z Alvebille - potomci ve Španělsku,
2.1.1.4 N. de Lacy, +zabit v boji,
2.1.1.5 Catherine de Lacy, oo 1743 David O’Mahony, *1712 +1779 - potomci,
2.1.2 James de Lacy, *cca 1650 Ballingarry, Limerick +říjen 1693 zabit u Val de Marseilles, od roku 1691 důstojník Irské brigády ve Francii,
2.1.3 John de Lacy, *1674 Ballingary, Limerick +29. července 1693, oo Maria Comerford - potomci,
2.1.4 Margaret De Lacy-Ballingarry, oo Owen MacCarty,
2.1.5 Edmond De Lacy-Ballingarry, oo Leonora O’Carroll - potomci ve Španělsku,
2.2 Pierce (Peter) Oge de Lacy z Bruree a Bruff, *před r. 1590 +1607,
2.3 Davie de Lacy (Lacie) z Bruff,
2.4 Ulic de Lacy (Lacie) z Bruff,
2.5 William de Lacy (Lacie) z Bruff,
2.6 Thomas de Lacy (Lacie) z Bruff,
3. William David de Lacy z Alleshaighe.
9.2.7 PETER EDMOND LACY z Ballingarry.
Pierce (Peter, Patrick) Edmond Lacy se narodil v městečku Killedy v Limericku 26. září 1678 (rodiče: Peter de Lacy a Arabella Goold). Jako mladý katolický šlechtic (ve věku třinácti let) vstoupil roku 1691 do jakobitské armády a bojoval s hodností poručíka pod velením hraběte Sarsfielda proti anglické armádě krále Williama Oranžského.
Obrázek 9.5: Hrabě Peter von Lacy.
zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Peter_Lacy#/media/File:Peter_von_Lacy.PNG
Po porážce na řece Boyne v roce 1691 uprchl do Francie, kde vstoupil do irského pluku, později bojoval dva roky v císařských službách v Itálii, v polských službách a již od roku 1698 následoval svého velitele Charlese Eugèna de Croÿ do ruské služby cara Petra Velikého. Carova porážka roku 1700 při obléhání pevnosti Narvy dopomohla Lacymu k šanci jako důstojníku ruské armády. Svou příležitost využil dokonale, roku 1706 se stal velitelem Poltavského pluku, v prosinci roku 1708 v hodnosti plukovníka dobyl hlavní stan švédského krále Karla XII. u Rumna.
Spokojený car odměnil Lacyho velením nad prestižním granátnickým plukem. Následující rok v bitvě u Poltavy, kde již velel brigádě byl těžce zraněn. Roku 1719 v hodnosti generálmajora velel armádě, která na své expedici měla za cíl obsadit Stockholm a byla ukončena roku 1721 Nystanderským mírem.
Vysoký kredit, který generál Lacy u ruského dvora požíval mu roku 1723 dopomohl k členství v ruské vojenské akademii a carevna Kateřina jej 21. května 1725 poctila členstvím v nově založeném rytířském řádu sv. Alexandra Něvského. Je jistě zajímavé, že zprávy válečné rady pro carevnu Kateřinu I. podepisoval zásadně jako „Cte P. Lacy“, dokonce i na oficiálních ruských dokumentech. To nasvědčuje tomu, že Lacyho znalost ruštiny slovem a písmem nikdy nebyla na výši.
Roku 1727 na příkaz cara Petra II. vyhnal Mořice Saského z Kuronska a ve válce o polské dědictví roku 1734 obléhal Gdaňsk. Roku 1735 vedl pomocné sbory 12.000 mužů na Rýn. Po úspěšném zakončení bojů v Polsku byl Peter Lacy novým polským králem Augustem dekorován řádem Bílého orla.
Následující dva roky pomáhal Lacy se svými vojáky upevňovat Augustovo království. V té době byl jmenován ruským polním maršálem. V tureckých válkách v letech 1736-38 dobyl Asow a získal značnou část Krymu. V nové severské válce proti Švédsku velel armádě o síle 30.000 mužů, která dobyla Finsko a roku 1743 uzavřel mír v Abo. Po tomto triumfu byl na vrcholu své vojenské slávy a roku 1743 odešel Lacy do ústraní na své statky v Livonsku, kde následně zemřel jako guvernér 11. květnu roku 1751 v Rize v hodnosti ruského generála-polního maršála.
13. srpna 1740 byl povýšen na ruského hraběte a 24. srpna 1740 byl Peter Lacy diplomem daným ve Vídni povýšen císařem Karlem VI. do stavu říšských hrabat. Kromě toho, že byl nositelem řádů sv. Ondřeje, Bílého Orla a Alexandra Něvského a roku 1891 byla pojmenována jedna divize ruské armády na věčnou pamět’ jeho jménem (12).
Peter Lacy se oženil s dívkou ze staré baltské šlechty, Martou Filipínou von Funcken (z domu Löser) s níž měl 4 syny a 5 dcer.
9.2.8 Rodokmen 5.
Peter Edmond von Lacy, *26. září 1678 Killeady +19. dubna 1751 Riga, oo Margaret Philippine von Funcken, *4. července 1685 Liezere, Madona +22. listopadu 1759 Riga, dcera Remberta von Funcken a Heleny von Yxkull-Gyllenband,
1.Catharina Maria Eleonora von Lacy, *4. prosince 1712 Kelpin, Mecklenburg +9. března 1784 klášter Maria Einsiedeln, Schweiz, oo 5. 2. 1731 Riga, Hugo Eberhard (Evert) Gustav Boije af Gennäs, *? +1750 - potomci,
2. Martha Philippine von Lacy, *17. prosince 1713 Gross Roop +2. dubna 1760 Bersen, oo Wilhelm Heinrich hrabě von Lieven a Bersen, *31. prosinec 1691 +22. ledna 1756 - potomci,
3. George de Lacy, *22. července 1716 +31. března 1743 (13),
4. Helena Dornicelta von Lacy, *19. září 1717 +29. července 1764 Riga, od roku 1761 dědička panství Segenwold a Neu-Kempenhoff, oo Georg říšský hrabě Browne von Camus, *15. června 1698 Mahoonagh (Castlemahon), Mayne, Limerick +18. září 1792 Riga, ruský generál, - potomci,
5. Anna Louisa von Lacy, *1718 +?, oo Patrick hrabě Stuart, *cca 1699 Banffshire, Skotsko +1765, ruský generálporučík - potomci,
6. Apollonia von Lacy, *4. dubna 1721 +17. října 1771, oo Christopher Wilhelm von Witten, *cca 1702 +cca 1761, ruský generálmajor - potomci,
7. Franz Moritz říšský hrabě von Lacy, *21. října 1725 Sankt Peterburg +24. listopadu 1801 Wien, c. k. polní maršál, bez potomků.
8. syn von Lacy,
9. syn von Lacy,
9.2.9 FRANZ MORITZ říšský hrabě von LACY.
Hrabě Franz Moritz se narodil svým rodičům 21. října 1725 v St. Petěrburgu. V 18ti letech odešel z domova a roku 1743 vstoupil do císařské armády jako praporčík. V roce 1744 byl raněn v bitvě u Vellteri. Postupoval v hodnostech a jako kapitán bojoval v bitvách u Hohenfriedbergu a Turnova, později byl povýšen na majora a sloužil u pěšího pluku č. 49.
Roku 1748 byl podplukovník a roku 1750 plukovník a velel pěšímu pluku „Anton Colloredo“, pozdější pluk č. 20. Významné bojové zásluhy získal roku 1756 v bitvě u Lovosic, kde měl již hodnost generálmajora a velel pěší brigádě v armádě hraběte Browna.
Následující rok v bitvě u Prahy (Štěrbohol) velel opět brigádě a stejně jako jeho vrchní velitel Browne byl zraněn, již počtvrté, na rozdíl od svého nadřízeného nikoliv smrtelně. Následně se výrazně podílel na vítězstvích císařských armád u Vratislavi a Leuthen, císařovnou Marií Terezií byl povýšen na polního podmaršálka. Za zásluhy v boji, především v bitvě u Hochkirchen, byl na třetí řádové promoci 4. prosince 1758 dekorován velkokřížem Vojenského řádu Marie Terezie, zároveň se stal majitelem pěšího pluku č. 22.
Poté bojoval u Torgavy, roku 1765 u Svídnice a téhož roku byl jmenován generálním inspektorem armády a roku 1766 byl povýšen na polního maršála, stal se presidentem dvorské válečné rady (funkci zastával do roku 1774). Nejvyššího vyznamenání se hraběti dostalo roku 1770, kdy byl jako 799. rytíř přijat do řádu Zlatého rouna. Roku 1774 byl pověřen vedením císařské vlády jako státní a konferenční ministr. Po smrti knížete Kaunitze se stal hrabě Lacy kancléřem Vojenského řádu Marie Terezie a úřad zastával až do své smrti.
Obrázek 9.6: Hrabě Franz Moritz von Lacy.
Byl velký organizátor armády a pracoval prakticky na všech reformách císařských ozbrojených sil, smrtí císaře Josefa II. však ztratil nejen svého příznivce, ale i svůj velký vliv. Zemřel 24. listopadu 1801 svobodný na svém statku u Neuwaldegg, kde je také pochován. Jeho univerzálním dědicem se stal synovec polní podmaršálek Patrick hrabě Stuart. Portrét polního maršála, hraběte Lacyho visí mezi jinými nezapomenutelnými osobnostmi císařských armád v rakouské vojenské akademii ve Vídeňnském Novém městě.
Obrázek 9.7: Erb z maršálovy hrobky.
zdroj: http://enacademic.com/pictures/enwiki/67/Crest_of_Francois_maurice_Count_Lacy.jpg
_____________________________________________________________
1. Sir B. Burke, The General Armory of England, Scotland, Ireland and Wales..., London 1884, s. 577, heslo: Lacy (Ballingarry, co. Limerick).
2. Harrying of the North, česky plenění severu, bylo několik vojenských kampaní Viléma Dobyvatele v zimě 1069-70, které měly za cíl podrobení severní Anglie. Metodou spálené země byly zcela popleněny zejména Northumbria a Midlands, údajně bylo zabito na 150.000 lidí. Podle Domesday Book, která byla sepsána asi o dvacet let později, je konstatováno, že se jedná o vylidněnou a zničenou zemi.
3. Účastnil se spolu s králem Richardem I. třetí křížové výpravy a zemřel při obléhání Tyru. Založil opatství Stanlow na břehu řeky Mersey v roce 1178.
4. Roger přijal příjmení de Lacy. Kromě toho, že zdědil obrovské jmění v držení své babičky, Robert také zdědil dědičný titul Constable of Chester Castle a stal se baronem Haltonem s haltonským hradem a panství v Doningtonu v Leicestershire. V roce 1205 koupil baronii Penworthama.
5. V roce 1282 získal lordství Denbigh a postavil hrad Denbigh . Během roku 1296 dohlížel na převod kláštera ze Stanlowu do Whalley u Clitheroe.
6. Nejstarší syn Walter de Lacy, anglo-normanský šlechtic, který postavil Ludlow Castle. Po vyhoštění z Anglie byly jeho anglické statky konfiskovány.
7. Zdědil pouze otcův majetek v Normandii. Podařilo se zpět získat otcův majetek v Longtown, Weobley a Ludlow. Roku 1150 vstoupil do Templářského řádu a založil Templars Guiting v Gloucestershire.
8. Nicholas J. Synnott, Notes on the Family of De Lacy in Ireland, in: The Journal of the Royal Society of Antiquaries of Ireland, Sixth Series, Vol. 9, No. 2 (Dec. 31, 1919), s. 113-131.
9. Hervey de Montmorency-Morres, Genealogical Memoir of de Family of Montmorence styled de Marisco or Morres, Paris 1817.
10. Honora Mulryan se podruhé provdala za Sira Richarda Bourke a stala se matkou Sira Johna Bourke z Brittasu, zv. "Captain of Clanwilliam"
11. James Fitzgerald byl synovec 15. hraběte z Desmondu, v roce 1598 se vzbouřil proti novým anglickým osadníkům, kteří dostali majetky na území, které původně patřilo jeho rodu. Připojil se k povstání Hugha O’Neilla a byl prohlášen novým hrabětem. Protože však nebyl jmenován žádnou řádnou autoritou bývá nazýván "Súgán earl - hrabě ze slámy", viz více: Denis Murphy, The Sugan Earl of Desmond, in: The Irish Monthly, Vol. 5, 1877, s. 245-86.
12. Patrick J. O’Meara, Field Marshal Peter Lacy: an Irishman in eighteenth-century Russia, Trinity College, Dublin 2001.
13. 14. února 1740 byl jmenován generálmajorem. Dne 13. ledna 1743 obdržel řád sv. Alexandra Něvského.