Mischek von Ryczywól

Mischek šlechtic z Ryczywólu

- česká novoštítná rodina pocházející z Rokycan. 

- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 12. října 1917, diplom spolu s predikátem a čestným titulem "Edler von Ryczywól" byl vydán dne 24. října 1917 pro Jana Mischka, c. a k. generálmajora a ženijního inspektora.

- Mischek Edler von Ryczywol, Johann (*22. května 1860 Rokycany  +19. listopadu 1937 Český Krumlov), 1. 5. 1917 (22. 5. 1917) generálmajor, 1. 1. 1919 penzionován.

 

Biografie

- Jan Václav František Mischek se narodil 22. května 1860 v Rokycanech v rodině Jana Mischka, rokycanského měšťana a kupce a jeho paní Pavlíny, roz. Fialové. Do c. a k armády nastoupil 1. září 1881 v hodnosti kadeta - důstojnického čekatele ke 3. praporu zákopníků (Pionnierregiment) v Praze,

- 1. ledna 1881 byl povýšen na poručíka a byl převelen k 1. zálopnickému praporu do Bratislavy, 1. listopadu 1886 byl povýšen na nadporučíka a vrátil se ke 3. praporu do Prahy, od roku 1890 byl povolán jako pedagogický pracovník na Vojenskou akademii do Vídeňského Nového města, učil ženijní dovednosti a vyšší matematiku, v následujícím roce přednášel též geometrii, 1. května 1893 byl povýšen do hodnosti hejtmana II. třídy a zároveň byl převelen k 9. zákopnickému praporu do Krakova, 

- roku 1895 byl již hejtmanem I. třídy a roku 1896 byl odvelen ke generální inspekci ženijního vojska, kde sloužil do roku 1899, od roku 1899 se stal důstojníkem u 13. zápoknického praporu v Komárně, roku 1901 své zkušenosti uplatnil u 4. zákopnického praporu v Pettau (dnes Ptuj, Slovinsko) a od roku 1903 sloužil u 2. praporu v Linzi,

- 1. května 1906 se stal majorem u 10. ženijního praporu v Przemyslu, v následujícím roce byl jmenován velitelem praporu, 1. května 1910 byl povýšen na podplukovníka a roku 1913 (22. května) na plukovníka, ve stejném roce byl odvelen k ženijní inspekci v Linzi,

- v letech 1915-1917 velel ženijní skupině a 22. května 1917 byl povýšen na generálmajora a se velitelem technické skupiny v rámci velitelství 6. armády, 1. ledna 1919 byl penzionován, od roku 1923 žil jako generál ve výslužbě n Náchodě a zemřel roku 1937 v Českém Krumlově.

 

Vyznamenání

- 1899 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,

- 1902 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,

- 1905 Bronzová vojenská záslužná medaile na červené stuze,

- 1908 Vojenský jubilejní kříž,

- 1912 Vojenský záslužný kříž, 

- 1913 Vojenský služební odznak II. třídy pro důstojníky,

- 1913 Pamětní kříž 1912/13,

- v době I. světové války získal rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (později s meči), rytířský kříž řádu Železné koruny II. a III. třídy s válečnou dekorací (později s meči), Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací (později s meči). 

 

Erb (1917)

- štít modrý se zelenou patou štítu a v ní široká řeka přirozených tinktur, přes kterou vede dřevěný most ležící na třech pontonech, na zadním břehu kamenná zeď, na ní široká kamenná podezdívka, na podezdívce stojí okrouhlá dvoupatrová věž, vrchní patro se dvěma černými okny a přízemí je mírně odsazeno. Jedno černé okno ve středním patře. Nad věží jsou tři zlaté hvězdy v postavení 1,2.

- klenotem, na korunované turnajské přilbě s modro-stříbrnými a modro-zlatými přikrývadly, je rostoucí zlatý lev s červeným jazykem mávající mečem se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí.