Czerweny von Arland

Czerweny šlechtic z Arlandu

- česká německy mluvící rodina římsko-katolického vyznání pocházející z Trutnova nad Úpou, 

- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne Wien 10. dubna 1918, diplom spolu s predikátem a čestným titulem „Edler von Arland“ byl vydán dne 9. 11. 1918, pro Franze Czerweného, průmyslníka a komerčního radu.

 

Biografie

- Franz Czerweny se narodil 26. března 1848 v Trutnově, v rodině místního hodináře Antona Czerweného a jeho manželky Magdaleny, rozené Hürbe, jako nejmladší z devíti dětí. Již jako dvanáctiletý chlapec musel malý Franz opustit rodný dům a odešel ke svému strýci do Hostinného, kde se učil na obchodníka, 

- po třech letech učení se díky svému staršímu bratrovi Moritzovi přestěhoval do Vídně, kde studoval Patzeltovu obchodní školu, po dokončení školní docházky nastoupil obchodní praxi do koloniniálu a drogerie Weinwurm ve Vídni,

- 1. března 1866 se díky kontaktům svých starších bratří stal obchodním manažerem (dle dnešní terminologie) v továrně na zápalky v Deutschlandsbergu, 8. října 1873 se oženil s dcerou svého zaměstnavatele Marianne Pojatzi, se kterou měl dvě dcery a dva syny, v tomto období působil Franz Czerweny ve firmě ve funkci prokuristy,

- roku 1879 se stal společně se svým tchánem Florianem Pojatzim obchodními řediteli továrny, roku 1892 kdy Franzův tchán odešel do důchodu převral Czerweny plně vedení společnosti, v letech 1898-99 se firma ocitla v hluboké krizi a došlo k její restrukturalizaci, které se výraznou měrou účastnili i Czerweného synové Robert a Viktor, 

- roku 1903 došlo ke spojení největších továren na zápalky v monarchii a byla založena nová firma-akciová společnost, SOLO-Zündwaren- und Wichsefabriken AG, kterou Franz Czerweny vedl společně se svým generálním ředitelem Bernardem Fürthem, období před I. světovou válkou bylo obdobím prosperity a rozmachu nové společnosti,

- roku 1913 odešel Franz Czerweny na odpočinek a většinu svého času trávil ve Vídni, v roce 1920 se vrátil do Deutschlandsbergu, kde také 13. dubna 1921 zemřel. 

 

Vyznamenání

- 1907 c. a k. komerční rada

- 1911 důstojnický kříž řádu Františka Josefa

 

Erb (1918)

- štít dělený, v horní modré polovině na přirozeném trojitém skalisku stojí stříbrný jednohlavý orel se zlatou zbrojí a červeným jazykem, v dolním zeleném poli tři stříbrné kůly.

- klenotem, na korunované turnajské přilbě se zeleno-stříbrnými a modro-stříbrnými přikrývadly, je obrněné rameno držící v rukavici hořící louč mezi složeným modrým orlím křídlem se stříbrným ozubeným kolem a zeleným orlím křídlem. 

- Heslo zeleně na stříbrné stuze: FREI DAS AUGE, KLAR DER WILLE, GANZ DIE TAT

 

 

Literatura

- Jan Županič, Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. (IV.), Praha, s. 37,

- Wiener Genealogisches Taschenbuch, Band 1., 1926, s. 41f, Band 5., 1933, s. 27f.

 

Další články nobilitace 1918

 

Czerweny von Arland , Danzer , Gednorožec , Herzmansky von San , Janotta  , Waněk , Weeger