Wiener

šlechtic Wiener

- rodina původně židovského, později katolického vyznání pocházející z Kolína.

- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 11. prosince 1916, diplom spolu s čestným titulem „Edler von“ vydán ve Vídni dne 10. března 1917 pro Moritze Wienera c. a k. podplukovníka.

 

Biografie

- Moritz Wiener se narodil 24. ledna 1856 v Kolíně v rodině Lazara Wienera a jeho manželky Amalie roz. Gärtner. Jako mladík vstoupil do c. a k armády roku 1876 a stal se poddělostřelcem u 4. pluku polního dělostřelectva, 6. května 1881 byl povýšen do poddůstojnické hodnosti ohněstrůjce, 1. září 1881 se stal kadetem u 10. praporu pevnostního dělostřelectva ve Vídni, v následujícím roce se stal kadetel-důstojnickým čekatelem a 1. května 1884 byl povýšen na poručíka,

- se svou jednotkou se stěhoval na jadranské pobřeží do Dubrovníku a později do Kotoru, 1. listopadu 1889 dosáhl hodnosti nadporučíka a zároveň byl převelen ke 4. dolnorakousko-moravskému praporu pevnostního dělostřelectva se sídlem ve Vídni, roku 1890 se stěhoval jako nadporučík k 1. dolnorakousko-moravskému pluku pevnostního dělostřelectva ve Vídni,

- roku 1892 byl přeložen k 1. hornorakousko-salcburskému praporu pevnostního dělostřelectva dislokovaném v Trentu, 1. května 1897 byl povýšen na hejtmana II. třídy a převelen k ředitelství pevnostního dělostřelectví v Trentu, roku 1899 se stal hejtmanem I. třídy,

- 1903 byl převelen ke 3. česko-haličskému pluku pevnostního dělostřelectva do Przemyslu, 1. dubna 1905 byl odeslán na dovolenou s čekacím platem (wartegebühr), roku 1907 byl přidělen k 7. oddělení na ministerstvu války, 1. listopadu 1911 byl povýšen na majora a vrátil se do aktivní služby u vojska, 1. května 1915 byl povýšen na podplukovníka, do důchodu odešel s titulem a charakterem plukovníka, zemřel 20. prosince 1928 ve Vídni.

 

Vyznamenání

- 1900 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,

- 1901 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,

- 1908 Vojenský jubilejní kříž,

- 1909 bronzová Vojenská záslužná medaile na červené stuze,

- v době I. světové války získal rytířský kříž řádu Františka Josefa s válečnou dekorací, bronzovou záslužná medaile na stuze Voj. záslužného kříže s meči a Vojenský služební odznak II. třídy pro důstojníky.

 

Erb (1917)

- štít dělený. V horním zlatém poli rostoucí mečem mávající černý gryf. Ve spodním červeném poli je stříbrný vydutý hrot s vybuchujícím granátem, provázený vpravo stříbrnou hvězdou a vlevo stříbrnou lilií.

- klenotem, na korunované turnajské přilbě s červeno-stříbrnými přikrývadly, jsou rozložená orlí křídla, prvé zlato-černě a levé stříbrno-červeně dělená.

 

Literatura

- GHdA-Adelslexikon Band 16 (137), 2005, s. 186. 

- Županič Jan, Fiala Michal, Nobilitas Iudaeorum, Židovská šlechta střední Evropy v komparativní perspektivě, Praha 2017, s. 729.