Stuchlý šlechtic z Marsfelsenu
- novoštítná česká rodina katolického vyznání pocházející z Prahy.
- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 30. listopadu 1917, diplom spolu s predikátem a čestným titulem „Edler von Marsfelsen“ vydán Wien 4. ledna 1918, pro Theodora Vincence Stuchlého, c. a k. podplukovníka na odpočinku.
Biografie
- Theodor Vincenc Vilím Stuchlý se narodil 3. června 1861 v Čáslavi, v rodině c. k. nadporučíka Theodora Stuchlého, který zemřel 28. června 1866 na utrpěná zranění v bitvě u České Skalice, a jeho manželky Marie, roz. Červinkové z Čáslavi. Mladý Theodor měl ve svém otci zářný příklad a proto se rozhodl vstoupit do řad c. a k. armády, 1. září 1878 se stal kadetem (později důstojnickým čekatelem) u 53. uherského pěšího pluku, 1. listopadu 1879 byl povýšen na poručíka a se svým plukem se přestěhoval do Tullnu, následně do Gorice a do Zágrebu,
- 1. května 1885 byl povýšen do hodnosti nadporučíka, v následujícím roce odešel do zálohy a stal se správním důstojníkem garnizorních nemocnic v Grazu, roku 1889 byl opět povolán do aktivní služby, 1. května 1895 byl povýšen na hejtmana II. třídy a stal se ekonomem garnizorních nemocnic v Sarajevu,
- od roku 1899 byl hejtmanem I. třídy, od roku 1901 je v oficiálních armádních tiskopisech jako Theodor Stuchlý, svou funkci v Sarajevu zastával až do konce své vojenské kariery, 1. května 1913 byl povýšen na majora a počátkem I. světové války odešel na odpočinek s hodností podplukovníka, zemřel po roce 1940 v Gmundenu.
Vyznamenání
- 1899 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,
- 1899 Válečná medaile
- 1905 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,
- 1908 Vojenská záslužná medaile na červené stuze,
- 1908 Vojenský jubilejní kříž,
- 1909 Bosensko-hercegovinská pamětní medaile,
- 1913 Vojenský služební odznak II. třídy pro důstojníky.
Erb (1918)
- štít červený s vydutým zlatým hrotem s černým jednohlavým orlem s červeným jazykem. V červených polích po jedné stříbrné hvězdě.
- klenotem, na korunované turnajské přilbě s červeno-stříbrnými a černo-zlatými přikrývadly, je vztyčený meč se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí mezi rozloženými orlími křídly, pravé stříbrno-červeně dělené a levé zlato-černě dělené.
Literatura
- Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, 2010, s. 349.
- Wiener Genealogisches Taschenbuch Band 5 (1933), s. 164 f.
- Županič Jan, Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. (IV.), Praha, s. 99.