Rittner šlechtic z Rastenfelsu
- novoštítná rodina římsko-katolického vyznání, původně pocházející z Čech.
-rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 25. června 1918, diplom vydán ve Vídni dne 3. července 1918 pro Friedricha Rittnera, c. a k. podplukovníka.
Biografie
- Friedrich Wilhelm Rittner se narodil 20. prosince 1870 v Ujszöny (dnes Komarom, Maďarsko) v rodině Julia Rittnera c.k. hejtmana a jeho manželky Wilhelminy, roz. Görger. Mladý muž se rozhodl pro vstup do c. a k armády stejně jako jeho otec, 1. září 1889 byl přijat v hodnosti kadeta k 60. uherskému pěšího pluku se sídlem v Erlau (dnes Eger, Maďarsko), v následujícím roce byl důstojnickým čekatelem,
- 1. května 1892 byl povýšen na poručíka a 1. listopadu 1895 na nadporučíka, od roku 1896 zastával funkci plukovního adjutanta až do roku 1903, 1. května 1905 byl povýšen na hejtmana II. třídy a roku 1906 byl převelen k 82. pěšímu pluku do Mostaru, roku 1910 se se svým plukem přesunul do Vídně,
- začátkem I. světové války byl pěší pluk č. 82 zařazen do sestavy 31. pěší brigády 16. pěší divize (XII. armádní sbor) – pluk byl určen pro frontu v Haliči proti Rusku, 1. ledna 1915 byl povýšen na majora a 1. listopadu 1916 na podplukovníka, roku 1917 odešel na odpočinek,
- po skončení války a rozpadu monarchie se usadil ve Vídni-Dornbachu, kde 30. ledna 1946 zemřel.
Vyznamenání
- 1898 Bronzová vojenská záslužná medaile na červené stuze,
- 1899 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,
- 1908 Vojenský jubilejní kříž,
- 1909 Bosensko-hercegovinská pamětní medaile,
- 1913 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,
- 1913 Vojenský záslužný kříž,
- v době I. světové války získal rytířský kříž řádu Železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (později s meči) a Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací.
Erb (1918)
- štít černo-modře dělený zúženým stříbrným břevnem. V horním poli stojí na břevně stříbrný hrad se dvěma postranními kruhovými věžemi zakončenými cimbuřím a každá s jednou černou střílnou. Hradba mezi věžemi zakončená cimbuřím je prolomena otevřenou bránou provázenou dvěma černými střílnami. Nad hradbou vyrůstá třetí hradební věž s cimbuřím a černou střílnou. Nad věžemi jsou tři stříbrné hvězdy v postavení 1,2. Ve spodním poli na zeleném trávníku je stříbrný kůň v běhu.
- klenotem, na korunované turnajské přilbě s černo-stříbrnými a modro-stříbrnými přikrývadly, je rostoucí stříbrné obrněné rameno svírající v rukavici meč se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí.
.jpg)
Literatura
- Adelslexikon Band 11 (122), 2000, s. 445.
- Wiener Genealogisches Taschenbuch Band 5 (1933), S. 133 f.
- Županič Jan, Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. (IV.), Praha, s. 89.
Další články nobilitace 1918
Conrad von Hötzendorf , Czerweny von Arland , Czibulka , Danzer , Daublebsky , Gednorožec , Herzmansky von San , Hrašovec , Janotta , Rittner , Rollinger, Waněk , Weeger, Čenský