Kandler

Edler von Kandler

- novoštítná rakouská rodina. 

- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. dného v Reichenau dne 7. ledna 1917, diplom vystaven ve Vídni spolu s čestným titulem „Edler von“ pro Viktora Kandlera, c. a k. plukovníka pěšího pluku č. 1 a velitele 92. zeměbranecké pěší brigády.

- Kandler, Viktor Edler von (*24. července 1862 +18. března1929 Wien), 1. 11. 1917 (10. 1. 1918) generálmajor, 1. 1. 1919 penzionován. 

 

Biografie

- Viktor Kandler se narodil 24. července 1862, v mládí se rozhodl pro vojenskou dráhu a 1. září 1880 se stal kadetem u 5. moravského praporu polních myslivců, v letech 1882-3 byl důstojnickým čekatelem, v roce 1882 se spolu se svou jednotkou přestěhoval z Černovice do Uherského Hradiště,

- 1. května 1883 byl povýšen na poručíka a v následujícím roce byl jmenován proviantním důstojníkem, funkci zastával až do roku 1890, 1. září 1888 se stal nadporučíkem, roku 1891 byl jmenován velitelem náhradní čety v Olomouci,

- 1. listopadu 1894 byl povýšen do hodnosti hejtmana II. třídy a roku 1897 byl hejtmanem I. třídy, spolu s jednotkou se přestěhoval do Krnova, roku 1901 se vojenská jednotka přestěhovala do Niepolomice, od roku se stěhoval do Tarvisu,

- 1. listopadu 1907 byl povýšen do hodnosti majora a zároveň převelen ke 13. haličskému pěšímu pluku do Krakova, kde byl pověřen velením náhradního praporu, roku 1909 byl pověřen velením 3. praporu se sídlem v Krakově, roku 1911 se stal velitelem 4. praporu,

- 1. listopadu 1911 se stal podplukovníkem a se svou jednotkou se přestěhoval do Opavy, před počátkem I. světové války byl jmenován velitelem 1. pěšího pluku a 1. srpna 1914 byl povýšen na plukovníka, v roce 1916 byl jmenován velitelem 92. zeměbranecké pěší brigády,

- 10. ledna 1918 s platností od 1. listopadu 1917 byl povýšen na generálmajora jako velitel 92. střelecké brigády, po skončení války a rozpadu monarchie byl 1. ledna 1919 penzionován, usadil se ve Vídni, kde zemřel 18. března 1929.

 

Vyznamenání

- 1899 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,

- 1904 Vojenská záslužná medaile na červené stuze,

- 1904 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,

- 1908 Vojenský jubilejní kříž,

- 1912 Vojenský záslužný kříž,

- 1913 Pamětní kříž 1912/13,

- v době I. světové války získal rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (později s meči), rytířský kříž řádu Železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (později s meči), Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekocí a meči, Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací (později s meči) a Vojenský služební odznak II. třídy pro důstojníky.  

 

Erb (1917) 

- štít zeleno-zlatě dělený, v horním poli zlatá růže mezi dvěma stříbrnými liliemi. V dolním poli je černá lovecká trubka se zlatým kováním a červenou stuhou, otočená vlevo. 

- klenotem, na korunované turnajské přilbě s zeleno-zlatými přikryvadly, je rostoucí obrněné rameno svírající v rukavici meč se zlatým jílcem, záštitgou a hlavicí hrotem směřujícím kosmo dolů.

 

Literatura

- Frank-Döfering, Peter (Hg.) – Adelslexikon des Österreichischen Kaisertums 1804-1918, s. 572 [Rz. 10496]. Zde uvedeno pod mylným jménem Xander Viktor. 

- Kerschbaumer, Arno Nobilitierungen unter der Regentschaft Kaiser Karl I/IV. Károly király (1916-1921), Graz 2016, s. 65.

- Schmidt-Brentano Antonio, Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918, Österreichisches Staatsarchiv, 2007, s. 83.

- Županič Jan, Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. (IV.), Praha, s. 61.