10.1 Nobilitace a rodový erb
Rodový erb Burků či jinak de Burgh nebo Bourke je obecně velmi známý, popis: Štít zlatý s červeným heroldským křížem. Tento erb se objevil již v době počátku heraldiky a používal jej William de Burgh, zakladatel rodové moci v Irsku. Legenda vysvětluje vznik rodového erbu v souvislosti s účastí některého předka na první křížové výpravě. Verzí je několik, jedna z nich vypráví příběh pána de Burgh, který po bitvě proti Saracénům získal zlatý štít jejich zabitého krále a označil jej křížem, který nakreslil svou vlastní krví.
Jiný příběh se vztahuje ke křížové výpravě, kterou vedl do Svaté země král Richard I. Po bitvě chtěl panovník ocenit nezměrnou statečnost pána de Burgh v boji, namočil své prsty do krve zabitého saracénského krále a na de Burghův zlatý štít namaloval červený kříž se slovy: ...for your bravery this will be your crest..., překlad: ...za Vaši statečnost necht’ je toto Vaše znamení (erb, znak).
Později přibyl ke štítu i klenot sedící čelně hledící horské kočky v přirozených tinkturách, mající na krku zlatý obojek z něhož visí zlatý řetěz, který obtáčí kočičí tělo. Tato figura symbolizuje svobodu a odvahu Burků, má se za to, že klenot vznikl v době křížového tažení, kdy jej předek rodu získal za svou odvahu, vojenské dovednosti a statečnost. Rodová hesla jsou dodnes používána dvě, první odkazující opět na křížové výpravy: A CRUCE SALUS, (Spasení díky kříži) a druhé odkazující na původ rodiny vzniklé v době příchodu prvních osadníků do Irska: UNG ROY, UNG FOY, UNG LOY, heslo ve staré francouzštině znamená "jeden král, jedna víra, jeden zákon".
Robert O’Hara Burke, který sloužil ve třicátých letech 19. století v c.k. armádě pocházel z rodiny Burků ze St. Clerans, která byla větví ohromného irského domu de Burgh. Jejich erb je zaznamenán v britské heraldické literatuře takto, popis: Štít zlatý s červeným heroldským křížem, v prvním poli je černý lev ve skoku s červeným jazykem. Klenotem, na kolčí přilbě se zlato-červenou točenicí a červeno-zlatými přikrývadly, je sedící čelně hledící horská kočka přirozených tinktur, mající na krku zlatý obojek se zlatým řetězem obtáčenící její tělo. Heslo: UNG DIEU, UNG LOY, UNG FOY (jeden bůh, jeden zákon, jedna víra) (1).
10.2 Historie
Mezi důstojníky císařsko-královské armády první poloviny 19. století najdeme irské jméno Burke, konkrétně Robert O’Hara Burke. Pocházel z prastarého a mohutného anglo-normandského rodového klanu, usazeného v Irsku od dvanáctého století, který se v pozdějších dobách zcela hibernizoval.
Zakladatelem irské odnože byl William de Burgh (*cca 1160 +zima 1205/1206), starší bratr Huberta, hraběte z Kentu a justiciara Anglie (2). William de Burgh se roku 1185 usadil v Irsku a založil rodovou linii, která od 14. století přijala jméno Burke a rozdělila se na dvě základní větve, hrabata z Ulsteru a hrabata z Clanricarde. Král Jindřich II. jej jmenoval guvernérem v Limericku a získal značné statky, které se rozkládaly v oblastech Leinster a Munster.
Založil několik hradů postavených ve stylu normandských pevností, které měly za úkol nově vzniklou, rozsáhlou doménu chránit před nájezdníky. Kromě mohutné výstavby hradů se William snažil upevnit svou pozici tím, že se spojil s Donmalem Mor O’Brienem, králem z Thomondu popřípadě s jeho synem Murtoghem a oženil se s jednou z jeho dcer.
Tato mocenská aliance fungovala v 90 letech 12. století za vlády zmíněného Murtogha O’Briena. V letech 1099-1202 vedl William několik vojenských kampaní společně s O’Brieny proti Desmondu. Následně se vydal dobýt oblast Connaughtu a po velkém masakru a drancování porazil vládnoucí klan O’Connorů. Roku 1203 mu král udělil titul „Lord of Connaught“. Podle análů „zemřel na nemoc, která byla příliš ostudná na to, aby byla popsána“ (3). Zemřel v zimě roku 1205/6 a byl pohřben v augustiniánském převorství v Athassel, které založil.
William měl tři známé děti, identita jejich matky je však nejistá. Pozdně středověké genealogie zaznamenaly jeho manželství s nejmenovanou dcerou Donmala Mor macTurlough O’Briena a za potomky tohoto manželství byli považováni hrabata z Clanricarde skrze syna Richarda, kniha Annals of the Four Masters (4) však zaznačuje, že matka Richarda Mór de Burgha mohla být "dcera saského krále", pravděpodobně nelegitimní dcera krále Jindřicha II.
10.2.1 Rodokmen 1.
Walter de Burgh of Burgh Castle, *cca 1133 Burgh-Next-Aylsh, Norfolk +?, oo Alice, *cca 1138 Norfolkshire +?,
1. William de Burgh, *cca 1160 +zima 1205/6, oo ?,
1.1 Richard Mór de Burgh, zv. Veliký, 1. Baron z Connaughtu, *cca 1194 Galway Castle, Ulster, +cca 17. února 1242/43 Galway Castle, Ulster, oo před r. 1225, Egidie de Lacy, dcera Waltera de Lacy a Margaret de Braose,
1.1.1 Sir Richard de Burgh, Lord z Connaughtu, Constable hradu Montgomery, +1248 Poitou, oo Eleanor of Provence,
1.1.2 Margery de Burgh, *cca 1226 +po březnu 1253, oo Theobald Le Botiller, 3rd chief Butler of Ireland, *kolem 1216 +1248 - potomci,
1.1.3 Walter de Burgh, 1. hrabě z Ulsteru, 2. lord z Connaughtu, *cca 1230 +28. července 1271, I.oo 1246, Maud de Lacy, jediná dcera a dědička Hugha de Lacy, 1. hraběte z Ulsteru a Emmeline de Riddlesford, bez potomků, II.oo Aveline, dcera Sira Johna FitzGeoffreye, irského justiciara a Isabel Bigod,
1.1.3.1 Richard Óg de Burgh, 2. hrabě z Ulsteru, 3. lord z Connaughtu, *1259 +29. července 1326 převorství Athassel, zvaný Červený hrabě - potomci hrabata z Ulsteru,
1.1.3.2 Egidia de Burgh, *1263 Ulster +?, oo 1290 James Stewart - potomci skotská královská dynastie,
1.1.3.3 Theobald de Burgh,
1.1.3.4 William de Burgh, *1265 +1324, oo ?,
1.1.3.5 Thomas de Burgh,
1.1.4 William Óg de Burgh, +1270 - potomci rodina Mac William Íochtar, známí jako Burkeové z Maya,
1.1.5 Aleys de Burgh, oo Muirchertach O’Briain,
1.1.6 N. de Burgh, oo Sir Gerald de Prendergast z Beauvoiru - potomci,
1.1.7 N. de Burgh, oo Hamon de Valoynes - potomci,
1.2 Hubert de Burgh, biskup z Limericku, +1250,
1.3 Richard Oge de Burgh (nelegitimní), Sheriff of Connaught, potomci hrabata z Clanricarde, pokračování rodokmen 2,
2. Hubert de Burgh, 1. hrabě z Kentu, *cca 1170 +před 5. květnem 1243, I.oo Beatrice de Warrenne, dcera Williama de Warrenne, II.oo 9. 1217, Isabella, hraběnka z Gloucesteru, dcera a dědička Williama Fitz Roberta, 2. hraběte z Gloucesteru, III.oo princezna Margaret, sestra Alexandra II. Skotského,
(1)
2.1 Sir John de Burgh,
2.2 Sir Hubert de Burgh,
(3)
2.3 Margaret de Burgh, oo Richard de Clare, 6. hrabě z Gloucesteru,
3. Geoffrey de Burgh, Biskup z Ely, *cca 1180 +8. prosince 1228.
4. Thomas de Burgh,
10.2.2 Burke a střední Evropa.
Stejně jako mnoho jiných Irů i členové klanu Burke se vypravili za štěstím na kontinent. V záznamech pražské a vídeňské univerzity resp. ve vojenském archivu se vyskytují mnohé varianty rodového jména např.: Burke, Bourke, Burhe, de Burgo a nebo de Burgk (5).
Jedním z prvních Burků, který se objevil ve střední Evropě byl Thomas Bourke, třetí syn Williama Bourkeho, 7. hraběte z Clanricarde a jeho první manželky Lettice Shirley, jediné dcery Sira Henryho Shirleye, 2. Baroneta ze Stanton Harold a Lady Dorothy Devereux, dcery a spoludědičky 3. hraběte z Essexu. Mladý Thomas neměl naději, že zdědí něco z otcovských statků (jeho dva starší bratři se stali pokračovateli-držitelé hraběcího titulu svého otce) a proto odešel na kontinent a nechal se najmout do císařských služeb. Bohužel zemřel velmi mladý v Budě v Uhrách (německy Ofen) 21. července 1686 na horečku (6).
10.2.3 Rodokmen 2.
Richard Bourke zv. MacWilliam, Chief of Clanricarde, oo Lady Margaret Butler, dcera Pierce Butlera, hraběte z Ormondu a Ossory,
1. Ulick Bourke (de Burgh), 1. hrabě z Clanricarde (1. července 1543 Baron of Dunkellin and Earl of Clanricarde), guvernér Connaughtu, *? +19. října 1544, I.oo Grace or Grany MacCoghlan, vdova po MacCoghlanovi a dcera Maolrona O’Carroll, "Prince of Ely",
1.1 Richard Bourke (de Burgh), 2. hrabě z Clanricarde, *? +24. července 1582, I.oo 1548, rozvod, Lady Margaret O’Brien, třetí dcera Murrougha O’Briena, 1. hraběte z Thomondu a Eleanor FitzGerald, dcery Thomase FitzGeralda, the Knight of Glyn, II.oo 24. 11. 1553 Lady Margaret O’Brien, *? +1568, první dcera Donougha O’Briena, 2. hraběte z Thomondu a Lady Helen Butler, III.oo 1568 Gille (Cecilie) Butler, *? +po roce 1580, dcera Cormaca Oge MacCarty, pána Muskerry,
(1)
1.1.1 Ulick Bourke, 3. hrabě z Clanricarde, *? +20. května 1601, oo 25. 11. 1564 Honora Burke, *cca 1535 +po roce 1615, dcera Johna Burke z Clogheroky a Tullyry, hr. Galway,
1.1.1.1 Richard Bourke, 4. hrabě z Clanricarde, od 3. dubna 1624 baron ze Somerhillu a vikomt Tunbridge (Peerage of England), od 23. srpna 1628 hrabě ze St. Albans (Peerage of England), od 23. srpna 1628 baron z Imanney and vikomt Galway (Peerage of Ireland), *cca 1572 +15. listopadu 1635, oo před 8. 4. 1603 Frances Walsingham, pohřbena 17. února 1631/2 Tunbridge, hr. Kent, dcera a dědička Sira Francise Walsinghama, Principal Secretary of State za vlády královny Alžběty I. a Ursuly St. Barbe,
1.1.1.1.1 Ulick Bourke, 5. hrabě z Clanricarde, od 21. února 1645/6 1. markýz z Clanricarde, *před 8. prosincem 1604 +červenec 1657 bez mužských potomků, markýzát zanikl, oo 12. 1612 Anne Compton, +17. srpna 1645, dcera Williama Comptona, 1. hraběte z Northamptonu,
1.1.1.1.1.1 Lady Mary (Margaret) Bourke, +14. srpna 1698, I.oo Charles McCarty, vikomt Muskerry, +3. června 1665, II.oo 1676 Robert Villiers, vikomt Purbeck, *cca 1656 +duben 1684, III.oo plukovník Robert Fielding, +12. května 1712,
1.1.1.1.2 Lady Mary Bourke, oo Hon. Edward Butler z Cloughlinche, 6. syn Jamese, 9. hraběte z Ormonde a 2. hraběte z Ossory a Lady Joan FitzGerald, dcery a dědičky Jamese FitzMaurice FitzGeralda, 10. hraběte z Desmondu - potomci,
1.1.1.1.3 Lady Honora Bourke, +10. března 1661, I.oo Garratt McCoghlan z Clonecknose, +17. dubna 1629, II.oo před 4. 10. 1633 John Paulet, 5. markýz z Winchesteru - potomci,
1.1.1.2 Sir Thomas Bourke, oo Ursula Brabazon, vdova po kapitánovi Anthony Brabazonovi z Ballynasloe, dcera Sira Nicholase Malbyho, Chief Commissioner of Connaught,
1.1.1.3 Sir William Bourke, *? +2. února 1625, oo Joan O’Shaughnessy, dcera Dermota O’Shaughnessyho z Gortu,
1.1.1.3.1 Richard Bourke, 6. hrabě z Clanricarde, +srpen 1666, oo Lady Elizabeth Butler, +před 1668, sedmá dcera Waltera Butlera, 11. hraběte z Ormonde a 4. hraběte z Ossory a Helen Butler, první dcery Edmunda Butlera, 2. vikomta Mountgarreta,
1.1.1.3.1.1 Lady Mary Bourke, oo Sir John Burke z Derrymaclaughna, hr. Galway - potomci,
1.1.1.3.1.2 Lady Margaret Bourke, oo plukovník Garret Moore,
1.1.1.3.2 William Bourke, 7. hrabě z Clanricarde, +říjen 1687, oo Lettice Shirley, *cca 1617 pohřbena 25. září 1655 Bredon on the Hill, hr. Leicester, dcera Sira Henryho Shirleye, 2. baroneta ze Stanton Haroldu, hr. Leicester a Lady Dorothy Devereux, sestry a spoludědičky Roberta, 3. hraběte z Essexu, II.oo Lady Helen McCarthy, +mezi 6. srpnem 1720 a 29. červenem 1722, první dcera Donougha McCarthyho, 1. hraběte z Clancarty a Lady Eleanor Butler, sestry Jamese Butlera, 1. vévody z Ormonde - potomci,
(1)
1.1.1.3.2.1 Richard Bourke, 8. hrabě z Clanricarde,
1.1.1.3.2.2 John Bourke, 9. hrabě z Clanricarde - potomci až do dnešní doby.
1.1.1.3.2.3 Thomas Bourke, zemřel 21. července 1686 v Budě v Uhrách bez potomků.
1.1.1.4 John Bourke, 1. vikomt Burke z Clanmories (nelegitimní, matka Martha Frannas), *před rokem 1601 +16. listopadu 1633 Manor House, Dunsandle, hr. Galway, oo Catherine Brabazon, +po 13. červnu 1656, dcera kapitána Anthonyho Brabazona a Ursuly Malby,
1.1.1.4.1 Thomas Bourke, 2. vikomt Bourke z Clanmories, +cca 1650, oo před rokem 1633, Margaret Fleming, dcerou Christophera Fleminga, 12. lorda Slaneho a Eleanor Barnewall, bez potomků.
1.1.1.5 Edmond Bourke z Kilcornanu, hr. Galway, *? +22. ˇcervna 1639, oo Katherine St. Lawrence, dcera Thomase St. Lawrence, hr. Tipperary - potomci Burke z Kilcornanu a Burke z Greenfieldu, hr. Galway.
1.1.1.6 Richard Bourke, *cca 1566 +zemřel v dětství,
1.1.1.7 Mary Bourke, *cca 1566 +před červencem 1604,
(2)
1.1.2 John Bourke (De Burgh) z Meelick Castle, baron z Leitrimu, *cca 1557 +11. listopadu 1583, I.oo N.Barnewall, II.oo Johanna O’Carroll, pravděpodobně dcera Sira Williama O’Carrolla - potomci byli prohlášeni za nelegitimní.
Dalším z důstojníků císařské armády, který se vyskytuje v záznamech na přelomu 18. a 19. století byl jistý Thomas Bourke (psáno též Burhe či Bourke), který se narodil roku 1767 v městečku Tuam. Díky nesmírně složité genealogii Burků v 18. století je velmi problematické určit, z které rodiny jmenovaný pocházel. Zdá se však, že místo narození směřuje jeho původ do skupiny rodin kolem baronetů z Glinsku.
Thomas nastoupil do císařské armády a jako poručík sloužil u myslivců, roku 1792 se účastnil bojů císařských proti armádě revoluční Francie na území Rakouského Nizozemí ve Flandrech, kde upadl do zajetí. Roku 1796, již jako hejtman, byl zraněn a 1. června 1799 byl opět zajat (7). Po tomto datu se ve zmíněných seznamech důstojníků již nevyskytuje.
Obrázek 10.1: Erb hrabat z Clanricarde.
10.2.4 ROBERT O’HARA BURKE
Posledním a pravděpodobně nejzajímavějším Burkem, který se krátce mihl císařsko-královskou armádou byl Robert O’Hara Burke. Narodil se 6. května 1821 v St. Clarens, hr. Galway jako syn Jamese Hardimana Burkeho a Anny Louisi O’Hara. Pocházel z rodiny Burků ze St. Clarens, kadetské větve hrabat z Clanricarde.
Rodina žila v impozantním panském domě, který byl postaven roku 1780 nedaleko města Craughwell v jihovýchodní části hrabství Galway. K domu patřil statek o výměře 110 akrů. Stavba probíhala ve dvou etapách, první byl postaven zadní blok jehož dokončení bylo načasováno v souladu s opuštěním starého rodového hradu, který již nevyhovoval požadavkům na moderní bydlení. V druhé fázi byl dokončen (1807) přední blok, který je dnes přední fasádou domu (8).
Jak jsem se již zmínil Robert O’Hara Burke byl irský voják a policejní důstojník, který dosáhl slávy zejména jako australský průzkumník. Narodil se v St. Clerans jako druhý ze tří synů svých rodičů, Johna Hardimana Burkeho, důstojníka britského 7. pěšího pluku mušketýrů (Fusiliers) a jeho manželky Anny Louisy O’Hara.
.jpg)
Obrázek 10.2: Sídlo rodiny Burke ze St. Clerans.
V květnu 1835 Robert vstoupil na Královskou vojenskou akademii ve Woolwichi, kde v prosinci 1836 nesložil předepsanou zkoušku. Následně odejel do Belgie, aby pokračoval ve vzdělání na jiné škole. Roku 1840 vstoupil do služeb císařsko-královského vojska jako kadet u husarského pluku č. 7. V srpnu 1842 byl povýšen na poručíka, se svým plukem sloužil převážně v severní Itálii a v dubnu 1847 byl povýšen do hodnosti nadporučíka.
Koncem roku 1847 trpěl zdravotními problémy, které si léčil nejprve v lázních Recoaro v severní Itálii, poté byl v Lázních Jeseník a nakonec odjel do Cách (Aachen) v Německu. V červnu 1848, poté co byla proti němu vznesena žaloba pro dluhy, rezignoval na službu v c. k. armádě.
Do Irska se vrátil roku 1848 a vstoupil do řad irské Constabulary (9). Z počátku musel podstoupit výcvik jako kadet (1849-50) po jehož dokončení se stal Sub-Inspector III. třídy a byl přidělen do hrabství Kildare. Koncem roku 1850 odešel k policii do Dublinu.
Robert O’Hara Burke zahájil novou etapu svého života 24. listopadu 1852, když nastoupil na lod’ SS Rodney spolu s 342 odsouzenými a odcestovali do Austrálie. Lod’ přistála v Hobartu na Tasmánii, ale Burke nelenil a okamžitě se přesunul do Melbourne, kde 1. dubna 1853 vstoupil do řad nově zřízené policie státu Victoria.
Do konce roku 1853 se vypracoval na okresního inspektora. Po nešt’astné smrti svého bratra Jamese Thomase v tzv. Krymské válce, se Burke rozhodl vstoupit do armády a 25. března 1856 přistál s lodí SS Marco Polo v Anglii, v červnu však byl podepsán mír a válka skončila. Robert nikterak nelenil a stejnou lodí se vrátil zpět do Austrálie, kde vystoupil 2. prosince 1856 v Melbourne na břeh. Roku 1857 se účastnil potlačení protičínských rasových nepokojů ve zlatonosných dolech v Buckland Valley a v listopadu 1858 byl jmenován policejním superintendantem.
V červnu 1860 byl jmenován vůdcem nešt’astné průzkumné expedice Burke and Wills. Výprava byla první expedicí, která překonala Austrálii z jihu na sever a našla cestu napříč kontinentem z osídlených oblastí státu Victoria do zálivu Carpentaria. Přestože byla výprava materiálně dobře vybavena, Burke neměl zkušenosti s nástrahami neznámé buše. Při návratu do tábora v Cooper Creeck zemřel po dlouhodobém hladovění na celkové vyčerpání organizmu William Wills a krátce po něm i Robert O’Hara Burke.
Datum smrti není jisté, ale obecně se má za to, že zemřel 28. června 1861. O rok později byly těla Willse a Burkeho exhumovány a převezeny nejprve do Adelaide a později do Melbourne, kde byly se všemi poctami pohřbeny na Melbourne General Cementery.
Obrázek 10.3: Robert O’Hara Burke.
10.2.5 Rodokmen 3.
Henry Burke, oo Catherine Burke, dcera Johna Burke,
1. Moyler McHenry Burke, +po roce 1574, oo Honoria Power,
1.1 Redmond Burke, oo Ellen O’Daly, dcera Jamese O’Dalyho a Anastasie D’Arcy,
1.1.1 James Burke, *cca 1650 +?, oo Cecilia Daly,
1.1.1.1 John Burke z Isserclean, oo Jane Burke, dcera Michaela Burkeho z Gloughanoveru (potomek rodiny Burke z Castle Hacket),
1.1.1.1.1 Ellen Burke, oo John Dolphin z Turoe,
1.1.1.1.2 James Burke z St. Clerans, oo Penelope Hardiman, dcera Roberta Hardimana z Loughrea, hr. Galway,
1.1.1.1.2.1 N. Burke, oo N. Browne z Glowes, hr. Galway,
1.1.1.1.2.2 John Hardiman (10) Burke ze St. Clerans, *cca 1758 Galway +prosinec 1808, oo 8. 1. 1784 Elizabeth Armstrong, dcera Andrewa Armstronga z Clara House, hr. King’s County,
1.1.1.1.2.2.1 Penelope Burke, *cca 1784 +mezi 19. listopadem 1842 a 9. listopadem 1843, oo John Kirwan z Castle Hacket, hr. Galway,
1.1.1.1.2.2.2 Elizabeth Burke, *cca 1786 St. Clerans +?,
1.1.1.1.2.2.3 Robert Burke, *cca 1786 St. Clerans +22. prosince 1848,
1.1.1.1.2.2.4 James Hardiman Burke ze St. Clerans, *1788 St. Clerans +9. ledna 1854 Krym, důstojník 7. pluku Fusiliers, šerif hrabství Galway, starosta města Galway v letech 1820-1822, oo Annie Louisa O’Hara, +1844, dcera Roberta O’Hary z Raheen, hr. Galway,
1.1.1.1.2.2.4.1 Robert O’Hara Burke, *6. května 1821 St. Clerans +28. června 1861 Austrálie, c.k. nadporučík a policejní důstojník v Austrálii.
1.1.1.1.2.2.4.2 James Thomas Burke, *1828 +1854 padl v Krymské válce,
1.1.1.1.2.2.4.3 Elizabeth Burke, oo 1847 W. C. Menzies, podplukovník,
1.1.1.1.2.2.4.4 Anne Celestine Burke ze St. Clerans, +prosinec 1914, I.oo 4. 11. 1856 Francis Horatio de Vere, *12. října 1828 +22. srpna 1865 - potomci, II.oo 20. 2. 1873 Rev. Charleton Maxwell, +červenec 1895,
1.1.1.1.2.2.4.5 Hester Albina Burke, *? +10. listopadu 1866,
1.1.1.1.2.2.4.6 Frances Maria Burke, *? +5. srpna 1869, oo John Blakeney z Abbertu, hr. Galway,
1.1.1.1.2.2.4.7 John Hardiman Burke ze St. Clerans, *? +9. srpna 1863, podplukovník,
1.1.1.1.2.2.5 John Burke, *? +11. června 1870,
_____________________________________________________________
1. Sir B. Burke, The General Armory of England, Scotland, Ireland and Wales..., London 1884, s. 147, heslo Burke (St. Clerans...).
2. Justiciar je termín, který ve středověké Anglii nebo Skotsku označoval jakéhokoliv soudce. Chief Justiciar byla funkce srovnatelní s dnešním premiérem země.
3. William Burke plundered Connaught, as well churches as territories; but God and the saints took vengeance on him for that; for he died of a singular disease, too shameful to be described. Annals of the Four Masters, zdroj:https://celt.ucc.ie/published/T100005C/
4. Peregrine O’Clery, The O Clery Book of Genealogies: 23 D 17 (RIA) in: Analecta Hibernica No. 18, 1951, s. ix, xi-xxxiii, 1-198 (225 stran).
5. L. Schmid, Irská emigrace do střední Evropy v 17. a 18. století, in: Sborník historický č. 32, Praha 1985, s. 201, Ch. Duffy, Feldmarschall Browne (The Wild Goose and the Eagle), Wien-München, Herold 1966, s. 366.
6. Ch. Duffy, Feldmarschall Browne (The Wild Goose and the Eagle), Wien-München, Herold 1966, s. 366.
7. Ch. Duffy, Feldmarschall Browne (The Wild Goose and the Eagle), Wien-München, Herold 1966, s. 366.
8. V roce 1952 dům spolu se statkem koupil známý filmový režisér John Huston. Vlastnil jej devatenáct let a prohlásil, že St. Clerans je ..."jeden z nejkrásnějších domů v celém Irsku".
9. Royal Irish Constabulary byl policejní sbor zřízený v Irsku a existující od počátku devatenáctého století až do roku 1922.
10. John Burke Esq. přijal jméno Hardiman v souladu s poslední vůlí Roberta Hardimana, děda z matčiny strany, který mu odkázal rodinné jméno a majetky, zemřel roku 1800.