Zeiss šlechtic ze San Martina del Carso
- novoštítná rodina římsko-katolického vyznání původem z Vídně,
- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. daného ve Vídni dne 4. ledna 1918, diplom spolu s predikátem a čestným titulem „Edler von San Martino del Carso“ byl vystaven 14. června 1918 pro Oskara Zeisse, c. a k. plukovníka a velitele pěšího pluku č. 46.
Biografie
- Oskar Zeiss se narodil 21. října 1867 ve Vídni, jako mladý muž se rozhodl pro vojenskou kariéru, 1. září 1886 se stal kadetem u 1. slezského pěšího pluku v Opavě, u zméněné jednotky sloužil přes dvacet let,
- roku 1887 se stal důstojnickým čekatelem a 1. listopadu 1889 byl povýšen na poručíka, od roku 1891 zastával funkci praporního adjutanta, 1. května 1894 byl povýšen do hodnosti nadporučíka a byl jmenován do funkce plukovního adjutanta,
- 1. listopadu 1901 byl povýšen na hejtmana II. třídy a od roku 1905 byl hejtmanem I. třídy, roku 1908 byl převelem k 85. uherskému pěšímu pluku do Löcse, 1912 sloužil u 39. pěšího pluku ve Vídni, 1. května 1913 byl povýšen na majora a stal se velitelem 3. praporu,
- 1. května 1915 byl povýšen na podplukovníka a se svou jednotkou, 46. pěším plukem se účastnil bojů na severním a jihovýchodním bojišti, 1. října 1917 byl povýšen na plukovníka a byl jmenován velitelem 46. pěšího pluku, ve funkci se dočkal skončení války,
- po skončení války odešel do důchodu a usadil e ve Vídni, kde roku 1930 zemřel, pochován byl 10. ledna na centrálním vídeňském hřbitově.
- k nově udělenému erbu Oskara Zeisse se vztahuje zajímavá historie, roku 1916, kdy se podplukovník Zeiss hrdině zachoval při 6-8 bitvě na řece Soči (Isonzo) byly v městečku San Martino del Carso zničeny i stromy morušovníku, podplukovník Zeiss pozůstatek jednoho ze stromů poručil pokácet a odeslat do Segedínu (sídla pluku) jako symbol vytrvalosti a hrdinství mužů své jednotky, v Segedínu byl zmíněný pahýl umístěn v muzeu a stal se hlavní figurou Zeissova erbu.
Vyznamenání
- 1899 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,
- 1908 Vojenský jubilejní kříž,
- 1909 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,,
- 1909 Vojenský záslužný kříž
- v době I. světové války získal rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (později s meči), řád Železné koruny II. a III. třídy s válečnou dekorací a meči, Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací (později s meči), bronzová záslužná medaile na stuze Voj. záslužného kříže s meči, stříbrná záslužná medaile na stuze Voj. záslužného kříže s meči, Karlův vojenský kříž.
Erb (1918)
-ve zlatém štítě se zeleným zvýšeným břevnem roste na přirozeném skalisku pahýl stromu se třemi kořeny a čtyřmi ulámanými větvemi (dvě vlevo, jedna vpravo a jednu uprostřed).
- klenotem, na korunované turnajské přílbě s červeno–stříbrnými a zeleno–zlatými přikrývadly, jsou tři pera, jedno zlaté mezi dvěma zelenými.
Literatura
- Županič Jan, Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. (IV.), Praha, s. 110.
- Županič Jan, Nová šlechta Rakouského císařství, Praha 2006, s. 217, 393.
Další články nobilitace 1918
Conrad von Hötzendorf , Czerweny von Arland , Czibulka , Danzer , Daublebsky , Gednorožec , Herzmansky von San , Hrašovec , Janotta , Rittner , Rollinger, Waněk , Weeger, Zeiss , Čenský