Böltz

šlechtic Böltz

- česká katolická rodina německé národnosti původem z Příbrami - Březových Hor. 

- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 19. června 1917, diplom spolu s čestným titulem “Edler von” vydán ve Vídni dne 23. srpna 1917, pro Eduarda Böltze, c. a k. polního podmaršálka.

- Böltz, Eduard Edler von (*13. 3. 1864 Březové Hory +[sebevražda] 8. 11. 1918 Oděsa, dnes Rusko), 31. 10. 1912 (3. 11. 1912) generálmajor, 1. 9. 1915 (25. 8. 1915) polní podmaršálek.

 

Biografie

- Eduard Böltz se narodil 13. března 1864 v Příbrami-Březových Horách v rodině místního báňského ranhojiče (1857-75) a později obecního lékaře v Březovývh Horách (1866-73) Dr. Jana Böltze a jeho manželky Marie.

- svou vojenskou karieru zahhájil v 1. září 1882, kdy nastoupil k 91. pěšímu pluku v Českých Budějovicích jako kadet-důstojnický čekatel, 1. listopadu 1885 byl povýšen na poručíka,

- v letech 1888-89 absolvoval Válečnou školu ve Vídni, 1. listopadu 1889 byl povýšen do hodnosti nadporučíka a roku 1891 byl odvelen ke generálnímu štábu se zařazením na velitelství 11. pěší divize ve Lwowě (Lemberg) v Haliči (dnes Ukrajina),

- od 1. listopadu 1893 byl povýšen na hejtmana a roku 1894 je uváděn v postavení "důstojník ke zvláštním využitím" (in besonderer Verwendung", v následujícím roce byl opět povolán ke generálnímu štábu do Vídně, roku 1869 je uváděn mez pracovníky tzv. Evidenz-Bureau,

- jako hejtman I. třídy byl roku 1898 převelen k 97. pěšímu pluku do Terstu, roku 1899 byl přeložen do Bratislavy k vojenskému oddělení V. sborového velitelství, 1. května 1900 byl povýšen na majora, v letech 1905-06 zastával funkci vojenského přidělence na c. a k. zastupitelském úřadě v Sofii,

- roku 1906 byl povýšen na podplukovníka a 25. června 1907 na plukovníka, následně byl jmenován velitelem 94. pěšího pluku v Terezíně, roku 1909 byl převelen ke 4. pěšímu pluku "Hoch- und Deutschmeister" a stal se jeho velitelem, 3. listopadu byl povýšen na generálmajora a stal se velitelem 9. horské brigády v Sarajevu,

- ve této funkci jej zastihl i začátek I. světové války, od ledna do září 1915 velel 18. pěší divizi a v období září 1915-srpen 1917 19. peší divizi, 25. srpna 1915 byl povýšen do hodnosti polního podmaršálka,

- od prosince 1917 do března 1918 byl velitelem 43. střelecké divize, poslední měsíce války strávil na Krymu, kde byl v období březen -listopad 1918 velícím důstojníkem města Oděsa, 8. listopadu 1918 za dosud nevyjasněných okolností spáchal v domě, který sloužil jako velitelství, sebevraždu. Není jasné zda byl ke svému zoufalému činu donucen vydíráním nebo díky vlastnímu rozhodnutí. 

 

 

Vyznamenání

- 1898 Vojenská záslužná medaile na červené stuze,

- 1899 bronzová Jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,

- 1904 Vojenský záslužný kříž,

- 1906 Vojenský služební odznak pro důstojníky III. třídy,

- 1907 rytířský kříž Řádu Železné koruny III. třídy,

- 1909 Vojenský jubilejní kříž,

- 1911 kříž pro důstojníky Řádu Františka Josefa

- v době I. světové války získal Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekocí (později s meči), rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (později s meči), bronzová vojenská záslužná medaile na stuze Vojenského záslužného kříže (později s meči).

 

Erb (1917)

- štít zlato-černě polcený s patou štítu oddělenou třikrát lomeným řezem střídavých tinktur (3 hroty). V pravém poli vztyčený meč se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí ovinutý zelenou větvičkou vavřínu, v levém poli vztyčená zlatá Aeskulapova tyč se stříbrným hadem. 

- klenotem, na korunované turnajské přilbě s černo-zlatými přikrývadly, je zlatá hvězda mezi černými rozloženými orlími křídly.

 

 

Literatura

- Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, 2027, s. 71.

- Antonio Schmidt-Brentano, Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918, Österreichisches Staatsarchiv, 2007, s. 19.

- GHdA-Adelslexikon Band 1 (53), 1972, s. 473.

- Wiener Genealogisches Taschenbuch, Band VII., 1935/36, s. 31.

 

Další články nobilitace 1917

 

Banfield

Berndt

Böhm-Ermolli

Böltz

Böttner von Karstboden

Dankl von Kraśnik

Gasiecki von Wlostowiec

Glässer von Järten 1917

Goldbach von Sulittaborn

Kletter von Gromnik

Novak von Arienti

Petersilka von Hochbergen

Reutter von Vallone

Správka von Grimmingfels

Toula

Vogel von Franzensberg