Hrašovec šlechtic z Homannsgültu
- slovinská novoštítná rodina římsko-katolického vyznání pocházející z Kraňska.
- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. daného ve Vídni 15. ledna 1918, diplom spolu s predikátem a čestným titulem „Edler von Homannsgült“ byl vystaven 1. března 1918 pro Marii Annu, roz. Homann, vdovu po c. a k. podplukovníkovi Isidoru Cajetánu Hrašovcovi původem z Ravne (Slovinsko), který padl 30. srpna 1914 padl v bitvě u Turkoczyna a jejich synovi Franzi Maria Sigismundovi.
Biografie
- Isidor Kajetan Hrašovec se narodil 3. května 1862 v kraňském Raunu (dnes Ravne, Slovinsko), v rodině místního měšťana France Hrašovce a jeho manželky Adolfíny, rozené Aichmaier. Mladý Isidor kajetan se rozhodl vstoupil do řad c.k. armády kam byl přijat roku 1879, 1. září 1882 se stal kadetem u 17. krajinského pěšího pluku v Laibachu (dnes Ljubljana, Slovinsko), v letech 1884-86 byl kadetem-důstojnickým čekatelem,
- 1. listopadu 1886 byl povýšen na poručíka a 1. května 1890 na nadporučíka, v roce 1897 byl převelen k 16. uherskému pěšímu pluku do Belovaru a 1. listopadu stejného roku byl povýšen do hodnosti hejtmana II. třídy, od roku 1900 byl hejtmanem I. třídy,
- roku 1910 byl převelen k 78. uherskému pěšímu pluku do Essegu (dnes Osijek, Chorvatsko) a o rok později sloužil u 17. krajinského pěšího pluku v Klagenfurtu jako velitel 2. praporu, 1. května 1910 byl povýšen na majora, roku 1912 byl pověřen velením náhradního praporu,
- 1. listopadu 1913 byl povýšen na podplukovníka, počátkem I. světové války byl Hrašovcův pluk zařazen do sestavy 12. pěší brigády, která byla součístí 6. pěší divize (III. armádní sbor), která byla určena pro frontu v Haliči proti Rusku, podplukovník Hrašovec podlehl 30. srpna 1914 těžkým zraněním utrpěným v bitvě u Turkoczyna.
Vyznamenání
- 1899 Bronzová Jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,
- 1904 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,
- 1908 Vojenský jubilejní kříž.
Erb (1918)
- štít černo-modře polcený. V pravém poli meč se zlatým jilcem, záštitou a hlavicí hrotem dolů přeložený zlatým břevnem s černým řeckým křížem. V levém poli je zlatá Merkurova hůl.
- klenotem, na korunované turnajské přilbě s černo–zlatými a modro–zlatými přikrývadly, jsou dvě rozložená orlí křídla, pravé černé, levé modré.
Literatura
- Mariano Rugále/Miha Preinfalk: Blagoslovljeni in prekleti. Plemiske rodbine 19. in 20. stoletja na Slovenskem, 1. Del, Ljubljana 2010, s. 107.
- Županič Jan, Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. (IV.), Praha, s. 56.
Další články nobilitace 1918
Czerweny von Arland , Czibulka , Danzer , Daublebsky , Gednorožec , Herzmansky von San , Hrašovec , Janotta , Rollinger, Waněk , Weeger, Čenský