Böttner von Karstboden

Böttner šlechtic z Karstbodenu

- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 7. ledna 1917, diplom spolu s predikátem a čestným titulem “Edler von Karstboden” vydán ve Vídni dne 29. 3. 1917, pro Karla Böttnera, c. a k. plukovníka a velitele pluku zeměbrany č. 23.

 

Biografie

- Karl Böttner se narodil 12. července 1864 v Makarské, Dalmácie (dnes Chorvatsko) v rodině c. k. celního úředníka v Makarské Jakuba Böttnera a jeho manželky Terezie de Denaro. V září 1874 zahájil studium na státním gymnáziu v Dubrovníku a dokončil jej maturitní zkouškou v červenci 1879.

- V říjnu 1881 vstoupil jako jednoroční dobrovolník do svazku 81. pěšího zemebraneckého praporu v Dubrovníku, v období listopad 1881 - říjen 1883 byl studentem Kadetní školy zeměbrany ve Vídni, 1. listopadu 1883 se stal kadetem-důstojnickým čekatelem u 46. českého zeměbraneckého praporu v Táboře,

- 1. listopadu 1886 byl povýšen na poručíka a převelen k 33. pěšímu zemebraneckému praporu do Prahy, od ledna 1888 sloužil u píseckého 47. pěšího zeměbraneckého praporu do dubna 1892, kdy byl převelen do Plzně, kdy byl od dubna 1892 do listopadu 1895 u 35. pěšího zeměbraneckého praporu, 1. listopadu 1890 byl povýšen na nadporučíka,

- v období listopad 1895 až říjen 1899 byl velitele roty pěšího zeměbraneckého pluku č. 23 v Zadaru, 1. května 1898 byl povýšen do hodnosti hejtmana, roku 1899 se vrátil opět do Prahy a byl pověřen funkcí velitele roty 8. pěšího zeměbraneckého pluku (říjen 1899-listopad 1903), 

- od listopadu 1903 do června 1904 absolvoval střelecký kurz v Brucku nad Litavou, od října 1905 do října 1908 sloužil jako velitel roty u 25. pěšího zeměbraneckého pluku v Kroměříži, v říjnu 1908 byl jmenován velitelem zeměbranecké školy jednoročních dobrovolníků, ve funkci vydržel do října 1910, 

- 1. května 1910 byl povýšen na majora a v říjnu téhož roku byl přeložen opět k 25. pěšímu zeměbraneckému pluku v Kroměříži, kde se stal velitelem praporu, v období říjen 1911 až listopad 1913 sloužil jako velitel praporu 23. pěšího zeměbraneckého pluku v Šibeniku,

- 1. listopad 1913 byl povýšen na podplukovníka a zároveň byl jmenován velitelem Doplňovacího okresního zeměbraneckého velitelství v Šibeniku, začátkem I. světové války byl pověřen velením praporu zeměbraneckého pluku č. 23 s nímž prošel bankánským válčištěm, v únoru 1915 postoupil na velitelský post celého pluku, kde vydržel do listopadu 1917,

- 1. září 1915 se stal plukovníkem, od listopadu 1917 do října 1918 byl zástupcem velitele pevnosti Kotor, v následujícím období byl postaven mimo služby (říjen 1918-červen 1919)

- po konci války a rozpadu monarchie se přihlásil do nově vznikající československé armády, kde byl od 30. června 1919 jmenován plukovníkem, 27. ledna 1921 byl povýšen na generála V. hodnostní třídy, v roce 1920 velel 8. pěší brigádě ve Vysoké Mýtě a od prosince 1920 do ledna 1923 velel 4. divizi v Hradci králové, 

- 1. února 1923 byl penzionován, usadil se v Praze, kde 23. července 1933 zemřel. 

 

Vyznamenání

- 1899 bronzová Jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc, 

- 1906 Vojenský služební odznak III. třídy, 

- 1908 Vojenský záslužný kříž, 

- 1908 Vojenský jubilejní kříž, 

- 1913 rytířský kříž Řádu Františka Josefa,

- v době I. světové války získal další vyznamenání: Řád Železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (později s meči), Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací (později s meči), rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací a meči,  

 

Erb (1917) 

- štít zlato-modře dělený. V horním poli dva zkřížené železné meče. V dolním poli v patě štítu přirozená voda, z vody vyrůstají tři skalnaté hory přirozené barvy a nad nimi stříbrná lilie mezi dvěma zlatými hvězdami, 

- klenotem, na korunované turnajské přilbě s modro-zlatými přikrývadly, je zlatý lví krk s červeným jazykem mezi rozloženými zlato-modře dělenými orlími křídly.

 

 

Literatura

- Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, 2024, s. 73.

- Genealogisches Taschenbuch der Adeligen Häuser Österreichs, 1908/09, 3. Jahrgang, s. 31.

- Jan Županič, Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. (IV.), Praha, s. 33. 

 

Další články nobilitace 1917

 

 Böttner von Karstboden

Banfield

Berndt

Böhm-Ermolli

Böltz

Dankl von Kraśnik

Gasiecki von Wlostowiec

Glässer von Järten 1917

Goldbach von Sulittaborn

Kletter von Gromnik

Novak von Arienti

Petersilka von Hochbergen

Reutter von Vallone

Správka von Grimmingfels

Toula

Vogel von Franzensburg