Berndt

rytíř Berndt

- česká katolická rodina německé národnosti, jejímž předkem byl Otto Josef Berndt pocházející z Tanvaldska v severních Čechách. 

- rakouský rytířský stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 24. listopadu 1917, diplom vydán ve Vídni dne 7. ledna 1918 pro Otto Berndta, c. a k. polního podmaršálka.

- Berndt, Otto Josef Ritter von (*18. 4. 1865 Žďár, dříve Brand dnes součást Tanvaldu +3. 12. 1957 Wien), 1. 8. 1914 (14. 8. 1914) generálmajor, 1. 8. 1917 (16. 8. 1917) polní podmaršálek, 1. 1. 1919 penzionován

 

Biografie

- Otto Josef rytíř Berndt se narodil 18. dubna 1865 Brand, dnes Žďár, součást Tanvaldu, v rodině místního rolníka Antona Berndta a jeho manželky Emilie, dcery mlynářského mistra Ignáce Ritschela z Benešova nad Ploučnicí. V sedmi letech malý Otto osiřel a byl dán na výchovu ke svému dědečkovi Ritschelovi,

- po absolvování základní školy studoval reálku v České Lípě a poté obchodní akademii ve Vídni. Roku 1884 se jako devatenáctiletý stal jednoročním dobrovolníkem u 1. českého pluku dragounů v Terezíně, 1. ledna 1888 byl povýšen na poručíka a stal se vojákem z povolání. 

- v letech 1891-92 studoval na válečné škole ve Vídni, 1. května 1891 byl povýšen na nadporučíka, roku 1893 byl povolán do generálního štábu a odeslán k 10. jízdní brigádě do Vidně, 1895 převelen ke II. sborovému velitelství ve Vídni do vojenského oddělení, 1. května 1895 byl povýšen na rittmistra a zároveň přešel do oddělení operací generálního štábu,

- v roce 1901 byl přidělen ke generálnímu inspektorátu jezdectva, 1. května 1902 byl povášen do hodnosti majora, 1. listopadu se stal podplukovníkem, roku 1909 se stal velitelem 5. štýrsko-korutansko-krajinského dragounského pluku v Gorici, 11. května 1910 byl povýšen na plukovníka, roku 1914 převzal velení 13. jízdní brigády se sídlem ve Stanislawowě,

- 14. srpna 1914 byl povýšen na generálmajora a převzal velení 4. jízdní divize, kterou vedl do září roku 1915, kdy se stal náčelníkem IV. armády, od prosince 1916 do června 1918 velel 4. jízdní divizi, v dalších dvou měsících byl velitelem 29. pěší divize a naposledy velel v období září a října 1918 XVI. armádnímu sboru, 

- 16. srpna 1917 byl povýšen do hodnosti polního podmaršálka, 1. ledna 1919 byl penzionován, po skončení války a rozpadu monarchie se přestěhoval do Znojma, kde žil až do roku 1945, kdy byl nucen svůj domov opustit v rámci vysídlení moravských Němců a odešel do Vídně, kde 3. prosince 1957 zemřel.   

 

Vyznamenání

- 1899 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,

- 1899 Vojenská záslužná medaile na červené stuze,

- 1904 Vojenský záslužný kříž,

- 1907 rytířský kříž řádu Františka Josefa,

- 1909 Vojenský jubilejní kříž,

- 1914 německý Železný kříž II. a I. třídy,

- v době I. světové války získal Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekocí (později s meči), Řád Železné koruny III.  a II. třídy s válečnou dekorací (později s meči), rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (později s meči), komandérský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekoací a meči, bronzová vojenská záslužná medaile na stuze Vojenského záslužného kříže.

 

Erb (1918)

- štít červeno-černo šikmo dělený, v horním poli z dělící linie vyskakující stříbrný kůň, ve spodním poli zlaté šikmé břevno. 

- klenoty dva na turnajských korunovaných přilbách. 1. přikrývadla červeno-stříbrná, z koruny rostoucí stříbrný kůň. 2. přikrývadla černo-zlatá, vztyčený meč se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí mezi rozloženými orlími křídly, vpravo červeným a vlevo černým se šikmým zlatým břevnem.

 

Literatura

- Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, 2012, s. 49.

- Antonio Schmidt-Brentano, Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918, Österreichisches Staatsarchiv, 2007, s. 14.

- FRANK-DÖFERING, Peter - “Adelslexikon des österreichischen Kaisertums 1804-1918”, Band 2 (1823-1918), Herden, Wien 1989, s. 241 (Rz 580)

- GHdA-Adelslexikon Band 1 (1972), s. 349.

- Wiener Genealogisches Taschenbuch, Band 1., 1926, s. 22.

 

Další články nobilitace 1917

 

Banfield

Berndt

Böhm-Ermolli

Böltz

Böttner von Karstboden

Dankl von Kraśnik

Gasiecki von Wlostowiec

Glässer von Järten 1917

Goldbach von Sulittaborn

Kletter von Gromnik

Novak von Arienti

Petersilka von Hochbergen

Reutter von Vallone

Správka von Grimmingfels

Toula

Vogel von Franzensberg