Arz svobodný pán ze Straussenburgu
- původně sedmihradsko-maďarská šlechtická rodina evangelického vyznání, přenesení šlechtictví, erbu a predikátu z Daniela Gottlieba Kleina von Straussenburg (šlechtický stav byl udělen 10. června 1701 a znovu potvrzen jako sedmihradsko-maďarský 17. července 1743).
- maďarsko-sedmihradský šlechtický stav pro Martina Samuela Arze, c. k. finančního radu, na základě majestátu daného ve Vídni 31. května 1835 spolu s přenesením predikátu a erbu vymřelé rodiny Klein von Straussenburg.
- maďarský baronát na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. v Laxenburg 19. dubna 1917 a diplom napsán latinsky a vystaven ve Vídni 25. září 1918 pro Arthura Alberta Arze von Straussenburg, šéfa c. a k. generálního štábu rakousko-uherské branné moci.
- Arz von Straussenburg, Dr. phil. h.c. Arthur Albert Freiherr (*16. června 1857 Sibiu +1. července 1935 Budapest), 1. 11. 1908 (7. 11. 1908) generálmajor, 1. 5. 1912 (12. 5. 1912) polní podmaršálek, 1. 9. 1915 (23. 8. 1915) generál pěchoty, 9. 2. 1918 (26. 2. 1918) generálplukovník, 1. 12. 1918 penzionován.
Biografie
- Arthur Albert Arz von Straussenburg se narodil 16. června 1857 v Sibiu v rodině místního poštmistra Karla Gustava Arze von Straussenburg a jeho paní Louise, roz. Pfaffenhuber, rodina pocházela z místní transilvánské německy mluvící menšiny, která se přistěhovala ze Saska.
- mladý Arthur absolvoval svou základní školní docházku v Drážďanech a Sibiu s velmi dobrým prospěchem, na základě svých školních úspěchů se rozhodl ke studiu práv na univerzitě, během studia absolvoval vojenskou službu jako tzv. jednoroční dobrovolník, v letech 1876-77 byl veden jako poručík-rezervista u maďarského praporu polních myslivců,
- 1. září 1878 nastoupil jako poručík k 23. uherskému praporu polních myslivců se sídlem v Sibiu, v letech 1880-83 zastával funkci praporního adjutanta, 1. května 1883 byl povýšen na nadporučíka, v letech 1885-87 studoval ve Vídni na Válečné škole (Kriegsschule) a roku 1888 byl přidělen ke generálnímu štábu, roku 1889 v rámci stáže u vyšších vojenských jednotek zahájil svůj studijní pobyt ve Vídni u 13. pěšího divizního velitelství,
- 1. května 1890 byl povýšen na hejtmana II. třídy a sloužil u 15. sborového velitelství v Sarajevu, roku 1892 pokračoval ve studijním pobytu u 5. pěšího divizního velitelství v Olomouci a v následujícím roce, již jako hejtman I. třídy, sloužil u 2. sborového velitelství ve Vídni, roku 1895 byl přidělen jako křídelní pobočník polního zbrojmistra svobodného pána von Schönfeld, který byl jmenován do nově zřízené funkce generálního inspektora vojsk,
- roku 1898 se v hodnosti majora vrátil do generálního štábu, 1. listopadu 1898 byl povýšen do hodnosti podplukovníka a sloužil u 2. sborového velitelství ve Vídni, roku 1901 byl převelen ke 34. pěšímu pluku do Košic, kde se stal velitelem 1. praporu, 12. června 1902 byl povýšen na plukovníka generálního štábu, kde byl v květnu 1903 jmenován šéfem ředitelství (Chef Direktionsbureau), ve funkci setrval do roku 1908,
- 7. listopadu 1908 byl povýšen do hodnosti generálmajora a byl pověřen funkcí velitele 61. pěší brigády se sídlem v Budapesti, rovněž byl jmenován c. a k. komořím, 12. května 1912 byl povýšen na polního podmaršálka a stal se velitelem 15. pěší divize v Miskolci, v následujím roce byl uveden do funkce sekčního šéfa na ministerstvu války,
- v létě 1914 v souvislosti s vypuknutím I. světové války požádal generál Arz o převelení na frontu a 2. září 1914 se stal opět velitelem 15. pěší divize, u které však sloužil jen dva dny, následoval od září 1914 do srpna 1916 jako velitel VI. armádního sboru, se svou jednotkou se účastnil bojů v oblasti Limanowa-Liponów jako součást IV. armády, 23. srpna 1915 byl povýšen na polního zbrojmistra a 16. srpna 1916 byl jmenován velitelem I. armády,
- 23. srpna 1915 byl povýšen generála pěchoty, v únoru 1917 opustil velitelskou funkci u I. armády a vrátil se na generální štáb, kde se stal jeho šéfem, když nahradil polního maršála Conrada von Hötzendorf, 26. února 1918 byl povýšen na generálplukovníka, v noci 2.-3. listopadu 1918 byl generálplukovník Arz jmenován nejvyšším velitelem c. a k. armády, ale tento jmenování odmítl, 1. prosince 1918 byl penzionován, zemřel v chudobě v Budapesti roku 1935.
Vyznamenání
- 1899 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,
- 1902 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,
- 1906 rytířský kříž řádu Železné koruny III. třídy,
- 1908 Vojenský jubilejní kříž,
- 1908 rytířský kříž Leopoldova řádu,
- 1913 Vojenský služební odznak II. třídy pro důstojníky,
- v době I. světové války získal Vojenský záslužný kříž I. a II. třídy s válečnou dekorací (později s meči), komandérský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací, rytířský kříž Leopoldova řídu I. třídy s válečnou dekorací (později s meči), velkokříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací a meči, rytířský kříž řádu Železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (později s meči), čestná medaile červeného kříže I. třídy s válečnou dekorací, bronzová vojenská záslužná medaile na stuze MVK (později s meči, komandérský kříž Vojenského řádu Marie Terezie (180. promoce, 17. srpna 1917 Villa Wartholz).
Erb (1918)
- štít dělený s červeným srdečním štítkem se zlatě korunovaným jednohlavým černým orlem, v horním černém poli 4 stříbrné krokve, v dolním modrém poli stříbrný hrad se dvěma věžemi a otevřenou bránou, ve které na stříbrné skále stojí stříbrný pštros s podkovou v zobáku. Na štítě koruna svobodných pánů.
- klenotem, na korunované turnajské přilbě s červenozlatými a modro-stříbrnými přikrývadly, je stojící pštros na skále ze štítu.
Literatura
- Gothaisches Genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1929, s. 16-17.
- Schmidt-Brentano Antonio, Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918, Österreichisches Staatsarchiv, 2007, s. 6.
- Wiener Genealogisches Taschenbuch, Band 1., 1926, s. 10, Band 2., 1927/28, s. 2.