Fasser šlechtic z Karstwallu
- novoštítná rodina katolického vyznání.
- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 19. června 1917, diplom spolu s predikátem a čestným titulem “Edler von Karstwall” vydán ve Vídni dne 14. srpna 1917, pro Gustava Fassera, c. a k. plukovníka.
Biografie
- Gustav Fasser se rozhodl pro dráhu příslušníka c. a k. ozbrojených sil, 15. září 1883 se stal kadetem - důstojnickým čekatelem u 46. uherského pěšího pluku v Szegedínu, 1. května 1888 byl povýšen na poručíka, u jmenovaného pluku zakončil svůj hodnostní vzestup 1. listopadu 1891, kdy byl povýšen na nadporučíka,
- v letech 1892-95 zastával funkci proviantního důstojníka, v následujícím roce byl převelen k 6. zeměbraneckému pluku do Chebu, kde se stal 1. května 1899 hejtmanem II. třídy a roku 1902 postoupil na hejtmana I. třídy, u 6. pluku sloužil až do roku 1910, kdy by převelen k 5. zeměbraneckému pluku do Puly,
- 1. května 1911 byl povýšen do hodnosti majora a roku 1912 velel 3. praporu, v letech 1913-14 byl velícím důstojníkem zeměbraneckého doplňovacího obvodu Terst, počátkem I. světové války byl přeložen k bojovým jednotkám, 1. srpna 1914 byl povýšen na podplukovníka a 1. listopadu 1916 na plukovníka,
- v období srpen 1916-říjen 1917 a prosinec 1917-květen 1918 velel 15. zeměbraneckému pěšímu pluku.
Vyznamenání
- 1900 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,
- 1908 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,
- 1909 Vojenský záslužná medaile na červené stuze,
- 1909 Vojenský jubilejní kříž,
- 1913 Pamětní kříž 1912/13,
- v době I. světové války získal rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací a s meči, řád Železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (později s meči), Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekocí, bronzová záslužná medaile na stuze Voj. záslužného kříže s meči.
Erb (1917)
- štít červený se stříbrným kosmým břevnem a na něm červené kopí vynikající z okraje štítu. V horním poli šikmo položený černě opeřený zlatý šíp hrotem vzhůru, v dolním poli tentýž
šíp hrotem dolů,
- klenotem, na korunované turnajské přílbě s červeno-stříbrnými přikrývadly, je rostoucí červený jednohlavý orel se zlatou zbrojí a červeným jazykem.
Literatura
- GHdA-Adelslexikon Band 3 (61), 1975, s. 228.
- Jan Županič, Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. (IV.), Praha, s. 42.
- Wiener Genealogisches Taschenbuch, Band 5., 1933, s. 33.