Rziha šlechtic z Rüdenburgu
- český novoštítný rod pocházející z Plzně,
- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 4. ledna 1918, diplom spolu s predikátem a čestným titulem "Edler von Rüdenburg" vydán ve Vídni dne 10. ledna 1918 pro Aloise Rzihu, c. a k. plukovníka na odpočinku.
Biografie
- Alois Jan Nepomucký Rziha se narodil 21. června 1862 ve Dvoře Králové nad Labem v rodině adjunkta při místním okresním úřadu Jana Říhy a jeho paní Anny roz. Veselé. Do armády se přihlásil 1. října 1882 ke 35. pěšímu pluku v Plzni jako jednoroční dobrovolník, během roku 1883 prošel všemi poddůstojnickými hodnostmi až byl 1. října 1883 zařazen do rezervy, 1. listopadu 1883 byl povýšen na poručíka a zařazen mezi rezervisty 102. pěšího pluku se sídlem v Bratislavě,
- 1. května 1888 byl aktivován a 1. listopadu 1891 byl povýšen na nadporučíka, v letech 1892-95 byl pověřen funkcí proviantního důstojníka 102. pěšího pluku, 1. listopadu 1899 dosáhl hodnosti hejtmana II. třídy a 31. března 1901 byl odeslán na odpočinek, od září 1901 byl pověřen zkušební službou na ženijní kadetní škole jako ekonomický důstojník, podruhé byl aktivován 1. března jako hejtman I. třídy u 81. moravského pěšího pluku v Jihlavě,
- 1. listopadu 1911 byl povýšen do hodnosti majora a u 78. pěšího pluku v Osijeku se stal velitelem 2. épraporu, 1. března 1912 byl přeložen k 71. pěšímu pluku do Trenčína, 1. října 1913 byl opět převelen, tentokrát k okresnímu doplňovacímu velitelství v Maros-Vásárhely (dnes Targu Mures, Rumunsko) jako jeho velitel, 4. října 1914 byl přeložen k pěšímu pluku č. 62 v jehož řadách zasáhl do bojů I. světové války, 1. listopadu 1914 se stal podplukovníkem a bojoval v Haliči, kde utrpěl 4. ledna 1915 zranění, 31. března 1915 byl penzionován, ale následující den opět nastoupil do činné služby jako velitel doplňovacího praporu 11. pěšího pluku,
- 5. července 1917 se stal titulárním plukovníkem na odpočinku a 1. srpna 1917 byl povýšen na skutečného plukovníka na odpočinku.
Vyznamenání
- 1899 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,
- 1908 Vojenský jubilejní kříž,
- 1910 Vojenský záslužný kříž,
- 1912 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,
Erb (1918)
- štít modrý s červenou hlavou štítu se třemi zlatými hvězdami vedle sebe, oddělenou od hlavního pole stříbrným zúženým břevnem, hlavní pole modré se stříbrným hradem stojícím na hnědé skále s věží uprostřed opevnění zakončenou cimbuřím o třech stínkách, se zavřenou bránou a nad ní dvě černá zahrocená okna. Zdi pevnosti jsou zakončená cimbuřím o třech stínkách a se třemi černými zahrocenými okny na každé straně. Od brány vede po skále směrem po svahu cesta. V pravém horním rohu pole zlatá hvězda.
- klenotem, na korunované turnajské přilbě se červeno-zlatými a modro-stříbrnými přikrývadly, je rostoucí stříbrný jednohlavý orel s červeným jazykem.
Literatura
- Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, 2026, s. 327.
- Županič Jan, Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. (IV.), Praha, s. 91.
Další články nobilitace 1918
Conrad von Hötzendorf , Czerweny von Arland , Czibulka , Danzer , Daublebsky , Gednorožec , Herzmansky von San , Hrašovec , Janotta , Neureiter , Pavich , Porm , Rittner , Rollinger, Rziha, Waněk , Weeger, Zeiss , Zieritz , Čenský