Danzer šlechtic z Danzenburgu
- česká novoštítná německy mluvící rodina římsko-katolického vyznání pocházející z Chebu,
- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 25. června 1918 pro c. a k. plukovníka Maxmiliána Danzera, k vyhotovení diplomu díky zániku monarchie již nedošlo, ale 2. prosince 1918 potvrdil Německorakouské státní úřad vnitra, že nobilitantovi náleží oprávnění užívat predikát spolu s čestným titulem “Edler von Danzenburg”.
Biografie
- Maximilian Danzer se narodil 28. dubna 1864 v Praze (sv. Štěpán) v rodině Ferdinanda Alexia Danzera, officiála c. k. zemské hlavní pokladny a jeho paní Josefíně roz. Morpurgo. Do c.k. armády vstoupil 1. května 1881 k 75. pěšímu pluku, o několik dní později byl převelen k 76. pěšímu pluku, kde se roku 1882 stal kaprálem,
- 1. září 1883 se stal kadetem u 77. pešího pluku v Samboru a následně byl zařazen mezi kadety - důstojnické čekatele, 1. listopadu 1887 byl povýšen do první důstojnické hodnosti, na poručíka a zárověň se přesunul do Prahy k 28. pěšímu pluku, roku 1890 zastával funkci praporního adjutanta,
- 1. května 1891 byl povýšen na nadporučíka a spolu se svým plukem se přesunul do Trenta, 1. května 1899 byl povýšen na hejtmana II. třídy a zároveň byl převelen do Pécse (Pětikostelí) ke 52. uherskému pěšímu pluku, roku 1901 byl hejtmanem I. třídy,
- 1. května 1911 se stal majorem a byl pověřen velením 3. praporu, v řadách důstojnického sboru 52. pěšího pluku sstrval až do konce monarchie, 1. srpna 1914 byl povýšen na podplukovníka, krátce po vypuknutí I. světové války se účastnil ofenzívy proti Srbsku a následně byl se svým plukem přesunut do Haliče,
- 1. listopadu 1916 byl povýšen na plukovníka a stal se velitelem svého pluku, v jeho čele stál až do konce války.
Vyznamenání
- 1899 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,
- 1908 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,
- 1908 Vojenský jubilejní kříž,
- 1908 Vojenský záslužný kříž,
- 1913 Pamětní kříž 1912/13,
- v době I. světové války získal rytířský kříž Řádu Železné koruny II. a III. třídy s válečnou dekorací (později s meči), rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací a mečí, Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací (později s meči), stříbrná a bronzová vojenská záslužná medaile na stuze Vojemského zásl. kříže s meči a další.
Erb (1918, podle schváleného návrhu)
- štít stříbrno-červeně polcený, v pravém poli červené břevno provázené nahoře červenou růží a dole červenou lilií. V levém poli stříbrný lev ve skoku mávající mečem se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí.
- klenotem, na korunované turnajské přilbě s červeno-stříbrnými přikrývadly, je rostoucí lev ze štítu.
Literatura
- Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, 2013, s. 79.
- Županič Jan, Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. (IV.), Praha, s. 38.
Další články nobilitace 1918
Czerweny von Arland , Danzer , Gednorožec , Herzmansky von San , Janotta , Waněk , Weeger