13.1 Nobilitace a rodový erb
Základní rodový erb, který užívali předkové uherských Caryů je takovýto, popis: Ve stříbrném štítě černé kosmé břevno se třemi stříbrnými růžemi. Jako klenot, na přilbě s černo-stříbrnou točenicí a černo-stříbrnými přikrývadly, je labut’ v přirozených tinkturách. Heslo: VIRTUTE EXCERPTAE (Kurážný a srdnatý).
V rodině Cary se traduje pověst, že v době vlády krále Jindřicha V. přijel do Anglie jistý aragonský rytíř, který vykonal mnohé statečné činy ve světě. V Anglii jej považovali za podvodníka a vznešený Aragonec, aby prokázal svou zručnost ve zbrani vyzval své protivníky k souboji. Výzvu přijal Sir Robert Cary a soupeři se střetli ve Smithfieldu v Londýně. Po dlouhém a tvrdém boji Sir Robert zvítězil a král Jindřich z radosti nad vítězstvím svého bojovníka vrátil Siru Robertovi část zabavených majetků jeho otce.
Jiná verze této pověsti říká, že vítěz Sir Richard Cary a jeho potomci získali právo nosit erb poraženého Aragonce a nahradili tak svůj starý rodový erb s krokví a třemi labutěmi. Připomínka této staré verze rodového erbu se dostala do klenotu, který pak nosily a nosí všechny rodové větve dodnes.
13.2 Historie
Na přelomu 18. a 19. století se v Uhrách usadilo několik rodin pocházejících z Britských ostrovů. Jednou z nich byli příslušníci rodiny Cary z Torre Abbey původem z městečka Torquay v jihozápadní Anglii. Dodnes zde můžeme najít ruiny opatství Torre řádu premonstrátů, které bylo založeno roku 1196 a v 15. století patřilo mezi nejbohatší v Anglii. Roku 1539 král Jindřich VIII. komunitu rozpustil, kostel byl zničen a zbývající opatova rezidence a jižní křídlo kláštera bylo přestavěno na soukromé obydlí.
Rodina Cary byla poprvé připomenuta již koncem 12. století, kdy byl v dochovaných záznamech jmenován jistý Adam de Kari, pán hradu Karry v hrabství Somerset roku 1198. Narodil se kolem roku 1170 a byl ženat s Annou, dcerou Sira Williama Trevetta. Zde Adamovi potomci žili zhruba do poloviny 14. století bez toho, že by nějak významně zasahovali do společenského života v Anglii. Je však třeba upozornit na to, že rodokmen prvních pěti generací rodiny Cary je v několika místech sporný a ne vždy spolehlivý.
13.2.1 Rodokmen 1.
Adam de Karry , *1170 Castle Cary, Somersetshire, England, oo Ann Trevett, dcera Sira Williama Trevetta,
1. John de Karry, *1200 Castle Cary, oo Elizabeth Stapleton,
1.1 William Karry z West Polworthu, *cca 1230 Castle Cary +1303 Devon, oo Alice Beaumont, dcera Sira Williama Beaumonta,
1.1.1 Sir John Carey, *1270 Castle Cary, oo Phillippa Archadeacon,
1.1.1.1 William Cary, *1300 Castle Karry, oo 1324 Clovelly Devon, Margaret Bozon,
1.1.1.1.1 Sir John Cary, *1325 Castle Cary +1404, I.oo 1345 Agnes Stafford , dcera Lorda Stafforda, bez potomků, II.oo 1376 Margaret Holeway, *cca 1325 Holway, Devon, dcera Richarda de Holeway z Northlaw - potomci pokračování,
Počátkem 15. století získal Sir John Cary díky sňatku s Margaret Holeway majetky v hrabství Devon kam se s celou rodinou odstěhoval. Jeho syn se již psal po novém sídle Cary z Cockingtonu a Clovelly. Cockrington Court si rodina užívala až do roku 1662, kdy Sir George Cary koupil blízké bývalé opatství Torry, kde jeho potomci žili až do roku 1930, kdy zámek prodali městečku Torquay, které tento bývalý klášter a dlouholeté sídlo rodiny Cary přeměnilo v místní kulturní centrum a obrazárnu spojenou s muzeem.
Sir John Cary byl nejvyšším pokladníkem krále Richarda II. a později i sudím ve svém kraji, v obou funkcích byl věrným a spolehlivým poddaným svého krále až do jeho nešt’astného konce. Jeho věrnost se negativně obrátila proti Siru Johnovi hned po králově smrti, nový panovník Jindřich IV. Sira Johna Caryho zapudil do vyhnanství do Waterfordu v Irsku a jeho majetek Cockington a Clovelly zabavil. Sir John zemřel roku 1404 ve Waterfordu.
Obrázek 13.1: Zámek Cockington Court.
Johnův syn Sir Robert Cary však svou srdnatostí a odvážností část otcova zabaveného majetku získal od krále Jindřicha V. zpět. V následujících letech, v době válek růží, stáli Caryové neochvějně na straně Lancasterů a vnuk Sira Roberta Sir William Cary se účastnil bitvy u Tewksbury, po které se poražení schovali do místního kostela v naději, že je ochrání před vítěznými Yorky. Pod slibem odpuštění vyšli ven a o dva dny později byli všichni popraveni.
Roku 1662 koupil potomek Sira Williama, Sir George Cary dosud bydlící v Hampshire panství Torre Abbey. Jeho předkové dlouhá léta vlastnili nedaleký statek Cockington, který však ztratili pro své royalistické postoje a přesvědčení. Sir George byl rovněž monarchista a stoupenec nešt’astného krále Karla I. Stejného politického názoru byl i jeho syn Edward, který pokračoval v nebezpečné politice svého otce a podporovat Stuartovce. V 18. století došlo ke stavebním úpravám zámku, tak, že získal dnešní podobu.
Někdy na přelomu 18. a 19. století se někteří členové rodiny Johna Caryho odstěhovali na kontinent. Usadili se v Rakousku, konkrétně v Uhrách.
13.2.2 Rodokmen 2.
Sir George III. Cary z Torre Abbey, *1731 +1. prosince 1805, I. oo 9. 10. 1764 Cecilia Fagniani, +30. srpna 1779, dcera Jeana Baptisty Fagniani, II. oo 1781, Frances Stonor, +15. srpna 1808, dcera Thomase Stonora,
(1)
1. George IV. Cary z Torre Abbey, *9. března 1769 +19. července 1837, oo 6. 2. 1806, Elizabeth Franklin, +13. ledna 1837, - bez potomků,
2. John Cary – pokračování rodokmen 3.,
3. Mary Cary, +31. října 1791, oo 8. 6. 1790, J.P. Chichester z Arlingtonu, +5. listopadu 1823 - potomci,
4. Frances Cary, +25. října 1804, oo 4. 11. 1795, Henry Stonor ze San Lucaru, *28. března 1774 +26. listopadu 1802 - potomci,
4.1 Frances Stonor, oo N. Forrest,
5. William Cary, *25. února 1771 +25. října 1804, bez potomků,
6. Edward Cary, +1773,
(2)
7. Charles Cary, *28. srpna 1784 +9. prosince 1831, oo Eliza Turner – bez potomků,
8. Walter Cary, *24. února 1787 +?
9. Mary Anne Cary, *? +4. února 1842, I. oo John Dalton, ml. z Thurnham Hallu, II. oo 12. 7. 1830, Sir John Hayrd Thorold, 10. Baronet z Marstonu, III. oo 10. 4. 1834, Sir Charles Ogle, 2. Baronet z Worthy, admirál,
10. Georgiana Cary, oo Francis Langan,
John Cary byl celkem dvakrát ženatý. Poprvé se 28. listopadu 1799 oženil se Sophií Sulyarde , dcerou Edwarda Sulyarda, se kterou měl celkem 9 dětí, čtyři syny a pět dcer. Nejstarším byl Henry George Cary, dědičný pán na statku Torre Abbey (+1840).
Druhým z bratrů byl Bernard Cary, podplukovník, který sloužil v britské armádě v Indii. Později vstoupil do svazku rakouských ozbrojených sil. Oženil se s Elisabeth von Castelli, která pocházela ze staré šlechtické rodiny původem z Piemontu. Bernard Cary zemřel roku 1870 v Ypres v západních Flandrech, kde je pohřben v kostele sv. Martina, z manželství se narodil syn Sulyarde Bernard Cary, který zemřel roku 1916 ve věku 69 let, jeho syn poručík britské armády Launcelot Sulyarde Robert Cary z Torre Abbey padl během I. světové války 20. července 1916 na Sommě aniž by po sobě zanechal potomky.
Třetí z bratří byl Lucius Cary se narodil roku 1809 v Anglii v Torquay a zemřel v Köpösd , dnes Hájské v nitranském okresu na Slovensku. 1. června 1828 vstoupil jako kadet do pluku kyrysníků Walmonden (moravský kyrysnický pluk č. 6) se sídlem v Debrecíně. Roku 1830 byl povýšen na poručíka a následující rok se stěhoval se svou jednotkou do Topolčan. Roku 1834 se stal nadporučíkem a roku 1841 byl povýšen do hodnosti rittmistra II. třídy, od roku 1846 byl rittmistrem I. třídy.
Se svým plukem se přestěhoval do mad’arského města Gyöngyös. Roku 1849 byl vyznamenán Vojenským záslužným křížem s válečnou dekorací a povýšen na majora. Svou vojenskou kariéru zakončil jako podplukovník a roku 1851 odešel na odpočinek.
1. června 1839 se oženil na zámku Nagy Oroszi s hraběnkou Amálií von Starhemberg, dcerou hraběte Antonína mladšího Starhemberga, pána na Orosz Köpösd a jeho paní Barbary hraběnky Desfours. Manželství bylo požehnáno celkem pěti dětmi.
13.2.3 Rodokmen 3.
John Cary, *17.února 1770 +20. března 1820, I.oo 28. 11. 1799 Haughley, Suffolk, Sophia Sulyarde, +29. října 1814, dcera Edwarda Sulyarde, II.oo 22. 2. 1816, Maria Jane Johnson, +1848, dcera Jamese Johnsona z Norfolku,
1. Henry George Cary z Torre Abbey, *1800 Torre Abbey +2. září 1840 – potomci v Anglii,
2. Susan Cary, *cca 1802 +25. února 1878, žila ještě roku 1872 v Boulogne,
3. Mary Ann Cary, *cca 1803 +?, oo Joseph von Ordódy,
4. Frances Cary, *6. června 1804 Torre Abbey, Devonshire +8. prosince 1881, žila ještě roku 1872 v Boulogne,
5. Bernard Cary, *cca 1806 +18. září 1870 Ypres, oo 28. 12. 1837 Calcutta, West Bengal, Elisabeth de Castilla, *1812 London +21. ledna 1892 Quesney-sur-Deule, dcera Mariana Jose Ramose de Castilla a Rebeccy Maria Josephine Cooke,
5.1 Eliza Aurelia Cary, *29. září 1838 India +3. května 1908 Cape Town, Cape Province, South Africa, oo 15. 5. 1857 Allahabad, West Bengal, George Harrington Hawes, *4. dubna 1826 Bengal +6. června 1857 Allah ab ad, Uttar Pradesh - potomci,
5.2 Emma Mary Cary, *8 června 1841 +?,
5.3 Sulyarde Bernard Cary, *1847 +březen 1916, oo Georgeanna Emma Dix,
5.3.1 Launcelot Sulyarde Robert Cary z Torre Abbey, *1890 + 20. července 1916, padl v bitvě na Sommě,
6. Sophia Charlotte Cary, *cca 1807 +?, oo 27. 6. 1828 Saint Mary Le Bone, Middlesex, Charles Henry Stonor, *1. prosince 1798 Stonor Park, Oxford +1840 Holmwood Place - potomci,
7. Lucius von Cary-Tardeven, *24. října 1809 Torquay +14. prosince 1854 Köpösd (dnes Hájské, Slovensko), oo 6. 1. 1839 zámek Nagy Oroszi, Amélie hraběnka von Starhemberg, * 4.7.1818, + Köpösd 29.10.1905, dcera hraběte Antonína II. Gundackar von Starhemberg a Barbary Františky hraběnky Desfours,
7.1 Heinrich von Cary-Tardeven, *11. srpna 1842 Nagy Oroszi +25. listopadu 1908,
7.2 Julia von Cary-Tardeven, oo baron Dickmann von Seckerau,
7.3 Robert von Cary-Tardeven, pán statku Oroszi Köpösd,
7.4 Maria von Cary-Tardeven, *27. září 1852 Köpösd, Nitra +?,
7.5 Anna Maria Stephana von Cary-Tardeven, *9. května 1854 Köpösd, Nitra +?,
8. Hugh Valentine Cary, *cca 1811 +1881, katolický duchovní,
9. Georgiana Cary, *cca 1813 zemřela v dětství,
10. John Cary, *po r. 1815 +1881, oo Franziska von Ordódy, *cca 1821 +?,
10.1 John Cary,
10.2 syn,
(2)
11. Blanche Cary,
Heinrich Cary se narodil 11.srpna 1842 na panství své matky. Roku 1860 absolvoval jezdeckou školu v Ennsu a nastoupil jako kadet k 11. husarskému pluku, roku 1861 byl poručíkem II. třídy, roku 1866 byl vyznamenán Vojenským záslužným křížem s válečnou dekorací a 1. května 1866 byl povýšen na nadporučíka.
1. května 1875 se stal rittmistrem u královské uherské osobní gardy ve Vídni, roku 1876 byl v doprovodu císařovny Elisabeth do Anglie, roku 1885 sloužil u husarského pluku č. 12 jako major, 1. března 1889 odešel na odpočinek. Ke konci života se oženil se svou hospodyní, se kterou žil na zámku Pichl ve Štýrsku.
Obrázek 13.2: Zámek Pichl.
zdroj:https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/93/Schloss_Pichl.jpg
