šlechtic Janotta
- česká novoštítná německy mluvící rodina evangelického vyznání pocházející z Kateřinek, dnes součást Opavy.
- rakouský šlechtický stav na základě nejvyšším rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 14. února 1918, diplom spolu s čestným titulem “Edler von” vydán ve Vídni dne 21. června 1918, pro Heinricha Janottu, poslance říšské rady a slezského zemského sněmu, prezidenta Obchodní a živnostenské komory v Opavě.
Biografie
- Heinrich Wilhelm Maria Janotta se narodil 18. dubna 1856 v Opavě v rodině Josefa Petra Janoty, majitele selského gruntu v Kateřinkách (něm. Kathrein), dnes součást statutárního města Opava a jeho druhé manželky Terezií roz. Heinz. Mladý muž dostal od svých rodičů možnost studovat, kterou využil měrou vrchovatou,
- po studiu na klasickém a později reálném gymnaziu v Opavě se nechal zapsat ve Vídni na Vysokou školu technickou, obor strojní inženýrství. Po absulutoriu v roce 1878 nastoupil mladý inženýr na výrobní praxi do břeclavského cukrovaru, kde pracoval do roku 1880, kdy se přestěhoval zpět do Opavy a nastoupil do firmy Opavská rafinerie cukru,
- krátce poté se stal ředitelem cukrovaru ve Skrochovicích, mimo jiné byl Heinrich Janotta rovněž členem správní rady Opavské rafinerie cukru a roku 1907 byl zvolen jejím předsedou, kromě toho byl díky svým vynikajícím znalostem v oboru členem správních rad několika dalších profesně příbuzných společností (např. v Olomouci, ve Vídni či v Chropyni),
- roku 1894 se stal členem Obchodní a živnostenské komory, kde byl o tři roky později zvolen viceprezidentem a roku 1905 prezidentem, Janottovo široké vzdělání, zejména v ekonomice, bylo příčinou mnoha pracovních úspěchů a díky tomu se stal i členem mnoha opavských institucí mimo svůj hlavní pracovní obor (např. zástupce ředitele Komerčního úvěrního ústavu pro Slezsko a dalších),
- též byl jmenován znalcem pro zdanění destilátů a cukerní daně, roku 1897 též vstoupil do politiky a byl zvolen poslancem Slezského zemského sněmu, kde měl na starosti zemský rozpočet, roku 1909 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny, na sklonku života se přestěhoval na stěbořický statek, jehož správu převzal od svého bratra Huga a zde zemřel 12. května 1944.
Vyznamenání
- 1901 rytířský kříž Řádu Františka Josefa,
- 1906 rytířský kříž Řádu Železné koruny III. třídy,
Erb (1918)
- štít zeleno-stříbrně dělený s jednohlavým orlem střídavých tinktur s červeným jazykem držící ve spárech dvě zkřížené červené plavecké sekery.
- klenotem, na korunované turnajské přilbě s zeleno-stříbrnými přikryvadly, jsou tři pštrosí pera, stříbrné mezi zelenými.
- heslo na stříbrné stuze zelenými písmeny: GERECHTIGKEIT UND TREU (spravedlně a věrně)
Literatura
- Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, 2011, s. 211.
- Frank-Döfering, Peter - “Adelslexikon des Österreichischen Kaisertums 1804-1918”, Herden, Wien 1989, s. 351.
Další články nobilitace 1918
Czerweny von Arland , Danzer , Gednorožec , Herzmansky von San , Janotta , Waněk , Weeger