24.1 Nobilitace a rodový erb
Rodina římsko-katolického vyznání původem z Anglie, která se počátkem 19. století přes Hannoversko dostala do Rakouska. Rakouský rytířský stav spolu s predikátem "von Nidlef"na základě majestátu udělil císař František Josef I. dne 14. prosince 1884 Otto Ellisonovi, císařsko-královskému podplukovníkovi jako rytíři Řádu železné koruny III. třídy.
Rakouský šlechtický stav spolu s predikátem a čestným titulem "Edler von Nidlef"na základě majestátu daném ve Vídni 28. července 1889 udělil císař František Josef I. Friedrichu Ellisonovi, císařsko-královskému majorovi a bratru předešlého.
Rakouský stav svobodných pánů na základě nejvyššího osobního listu císaře Karla I. daného v Reichenau dne 17. 8. 1917, pro ing. Otto rytíře Ellisona von Nidlef, c. a k. generálmajora a velitele 1. císařovy střelecké brigády jako rytíře Řádu Marie Terezie. Diplom vydán ve Vídni 17. kveěna 1918.
Erb (1884): Štít červeno-stříbrně dělený a na zeleném trojvrší stojí přirozený dub, z pravého horního rohu září zlaté slunce. Klenoty dva na korunovaných turnajských přilbách s červeno-stříbrnými přikrývadly, 1. rostoucí obrněné rameno svírající v dlani saracénskou hlavu za vlasy, 2. rostoucí zlatý, čelně hledící lev mající modrou zbroj a jazyk.
Erb (1889): Štít zlatý s červenou hlavou štítu v jejímž levém rohu září zlaté slunce. V dolním poli zelený pažit a na něm stojí přirozená palma. Klenotem, na korunované přilbě se zeleno-zlatými a červeno-zlatými přikrývadly, jsou složená orlí křídla, přední červené se zlatým zářícím sluncem, zadní zlaté.
Erb (1918): Erb (1884) na štít přidána koruna svobodných pánů.
Obrázek 24.1: Erb barona Otto Ellisona.
24.2 Historie
24.2.1 Rodokmen
Friedrich Honorius Ellison ab Nidlef, *1743 Hannover +1. února 1823 Bratislava, c. k. major ad hon., oo Anna Havor,
1. Friderica Juliana Ellison von Nidlef, *21. května 1788 Bratislava (sv. Martin) (1) +?,
2. Wilhelm Johann Baptist Ellison von Nidlef, *27. dubna 1791 Bratislava +? Wien, účetní oficiál u c.k. dvorní účtárny (Banco-hofbuchhandlung) a spisovatel, oo 21. 10. 1821 Wien (sv. Peter) (2), Terezie von Ferrari, *9. října 1801 Wien +8. dubna 1837 Bratislava, dcera Josefa von Ferrari a Antonie Protiwenské,
2.1 Friedrich Ellison Edler von Nidlef (od r. 1889), *21. července 1822 Wien (sv. Augustin) (3) +21. července 1910 Wien, c. a k. major na odpočinku, oo 3. 2. 1872 Wien, Gabriele von Ferrari, *24. prosince 1843 Prietal, dnes Přídolí (okr. Český Krumlov) +1931 Wien,
2.1.1 Friedrich Josef Alois Ellison Edler von Nidlef, *10. srpna 1872 Wien + 1943 Wien, PHDr., c. a k. plukovník na odpočinku, oo 20. 11. 1917 Wien, Anna Theodora Mathilde Wiethe, *3. října 1886 Wien +?, dcera MUDr. Johanna Theodora Wiethe a Elisabeth Karoliny Schwitzer,
2.1.1.1 Gerhard Friedrich Ludwig Kamillo Maria Ellison Edler von Nidlef, *6. července 1925 Wien +?,
2.1.2 Rudolf Maria Hermann Ellison Edler von Nidlef, *14. února 1874 Wien +27. července 1898 Písek, c. a k. kadet-důstojnický čekatel,
2.1.3 Karl Borromäus Wilhelm Richard Ellison von Nidlef, *11. dubna 1875 Praha +2. června 1877 Praha,
2.1.4 Theodor Otto Maria Ellison von Nidlef, *24. října 1878 Brno +8. listopadu 1878 Brno,
2.1.5 Maria Gabriele Aloisia Ellison von Nidlef, *23. ledna 1882 Bratislava +1957 Wien,
2.1.6 Anna Theresia Wilhelmine Marhilde Ellison von Nidlef, *26. července 1883 Brno +1939 Wien,
2.2 Clotildis Ellison von Nidlef, *3. listopadu 1823 Wien (sv. Augustin) (4) +20. března 1871 Nagyszeben, oo 28. 10. 1855 Mezöerked, Samuel Poeckh de Amenschild, *14. prosince 1811 Beszterce +20. dubna 1864 Beszterce, uherský senátor - potomci,
2.3 Otto Ellison Ritter von Nidlef (od r. 1884), *24. listopadu 1824 Wien (sv. Augustin) (5) +22. října 1914 Graz (u srdce Ježíšova) (6), c. a k. plukovník na odpočinku, oo 24. 3. 1866, Juliane Mariene Christine Harders, *1846 +?, dcera Hanse Harderse a Anny Margarety Sibbars,
2.3.1 Harald Ellison Ritter von Nidlef, *1866 +29. září 1904,
2.3.2 Otto Hans Ellison Freiherr von Nidlef (7), *6.4.1868 St. Pölten (u Františkánů) (8) +11.11.1947 St. Stefan ob Stainz, c. a k. generálmajor, oo Laura Bari, *3. července 1874 +11. února 1959,
2.3.2.1 Johann Otto Harald Ellison Freiherr von Nidlef, *10. září 1900 Brixen +2. září 1944, oo 9. 4. 1928, Emilie Christine Leopold, *29. dubna 1898 +?,
2.3.2.1.1 Ingeborg Ellison von Nidlef, *6. února 1929 +1. května 2015 St. Stefan ob Stainz, oo 1951, Dipl.-Ing. Markus Katter - potomci,
2.3.2.1.2 Gertraud Ellison von Nidlef, *1930,
2.3.2.1.3 Silvester Maria Johann Ellison Freiherr von Nidlef, *1936,
2.3.2.2 Ingeborg Elleson von Nidlef, *9. března 1902 +7. září 1982,
2.3.3 Ingeborg Ellison von Nidlef, oo Jakob Hein, královský pruský advokát a notář.
24.2.2 Ing. OTTO HANS Freiherr ELLISON von NIDLEF.
Bezesporu nejslavnějším členem rodiny byl Otto Ellison von Nidlef narozený 6. dubna 1868 v St. Pölten. Vystudoval vojenskou akademii, 18. srpna 1889 byl vyřazen s hodností poručíka a následně nastoupil službu u 2. ženijnímu pluku.
1. listopadu 1891 byl povýšen na nadporučíka a převelen do ženijního štábu v Boce Kotorské. Postupně stoupal v hodnostech (1. 11. 1905 major) až byl těsně před vypuknutím války s Itálií roku 1914 jmenován velitelem V. obranného sektoru v pevnosti Fortress Riva. Ve funkci vydržel do roku 1915, kdy převzal velení skupiny Vezzena v hodnosti plukovníka.
Otto Ellison se proslavil při útoku Italů na postavení svých jednotek za což byl odměněn rytířským křížem Vojenského řádu Marie Terezie a 17. srpna 1917 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Roku 1916 byl jmenován velitelem 1. brigády císařských myslivců, se kterou sváděl těžké boje v oblasti Monte Pasubio. 15. srpna 1917 byl povýšen na generálmajora a v lednu 1918 se stal velitelem II. tyrolského obranného sektoru.
Těsně před koncem světové války se stal velitelem rakousko-uherských leteckých sil. Svou vojenskou karieru ukončil v lednu roku 1919, kdy odešel na odpočinek a usadil se v Grazu. Roku 1938 byl při příležitosti výročí bitvy u Tannenbergu ve východním Prusku (dnes vesnice Stebark, Polsko) povýšen v rámci Německé branné moci na generálporučíka. Zemřel 11. listopadu 1947 v St. Stefanu ob Stainz ve Štýrsku.
Otto Ellison von Nidlef získal tato vyznamenání: jubilejní medaile 1898, jubilejní kříž 1908, Bronzová vojenská záslužná medaile, Vojenský záslužný kříž III. třídy, Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací a meči, rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací a meči, Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací a meči, 1917 rytířský kříž Vojenského řádu Marie Terezie (9).
Obrázek 24.2: Generálmajor Ellison.
_____________________________________________________________
1. viz: Slovakia Church and Synagogue Books, 1592-1935 Roman Catholic (Rímsko-katolícká cirkev) Bratislava Sv. Martina (Part II) Baptisms (Krsty) 1783-1788 (Inv. č. 21).
2. http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/01-st-peter/02-02/?pg=281
3. http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/01-st-augustin/01-06/?pg=84
4. http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/01-st-augustin/01-06/?pg=93
5. http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/01-st-augustin/01-06/?pg=101
6. http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/graz-seckau/graz-herz-jesu/800/?pg=114
7. 1. 8. 1917 (15. 8. 1917) generálmajor, 1. 1. 1919 pensionován. (27. 8. 1939 čestný generálporučík německé armády), A. Schmidt-Brentano, Die k.k bzw. k.u.k Generalität 1816–1918, Österreichisches Staatsarchiv, Wien 2007, s. 41.
8. http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/st-poelten/st-poelten-franziskaner/01-07/?pg=49
9. Genealogisches Taschenbuch der Ritter- und Adels-Geschlechter, 18. Jahrgang, 1893, s. 135-36, Wiener Genealogisches Taschenbuch Band 3, s. 61 f., Schiviz von Schivizhoffen, Ludwig – Der Adel in den Matriken der Stadt Graz, Graz 1909, Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, Band 1, s. 243, Wurzbach, Constantin – Biographisches Lexikon des Kaiserthums Österreich, Band 4, s. 24, GHdA-Adelslexikon, Band 3 (61), 1975, s. 125 f, Frölichsthal, Georg Fhr. – Der Adel der Habsburgermonarchie im 19. und 20. Jahrhundert, GENHIS, s. 123.