hrabě Conrad z Hötzendorfu
- rodina moravského původu, římsko-katolického vyznání německé národnosti.
- rakouský šlechtický stav udělil 4. 11. 1815 císař František I. Franzi Conradovi, účetnímu radovi moravsko-slezské provinční účetní kanceláře,
- rakouský stav svobodných pánů na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Františka Josefa I. daného v Bad Ischlu dne 18. 8. 1910, diplom vydán ve Vídni dne 17. 9. 1910, pro Franze Conrada von Hötzendorf, generála jezdectva a šéfa generálního štábu,
- rakouský hraběcí stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I., daného v Eckartsau dne 15. 7. 1918, pro téhož jako c. a k. polního maršála a držitele velkokříže Vojenského řádu Marie Terezie [175. promoce, 1. 3. 1917].
- Conrad von Hötzendorf, Franz Xaver Josef Graf (*11. listopadu 1852 Penzing, Wien +25. srpan 1925 Bad Mergentheim), 1. 5. 1899 (5. 5. 1899) generálmajor, 1. 11. 1903 (1. 11. 1903) polní podmaršálek, 1. 11. 1908 (2. 11. 1908) polní zbrojmistr, 15. 11. 1908 generál jezdectva, 23. 6. 1915 generálplukovník, 25. 11. 1916 polní maršál, 1. 12. 1918 pensionován.
Biografie
- Franz Xaver Josef Conrad z Hötzendorfu se narodil 11. listopadu 1852 v Penzingu u Vídně (dnes součást města Vídně) v rodině plukovníka na odpočinku Franze Xavera Josefa Conrada z Hötzendorfu (původem z Klobouk u Brna) a jeho paní Barbary, rozené Kübler, dcery vídeňského malíře pokojů Josefa Küblera a Barbary Pfister, mladík se rozhodl jít ve šlépějích svého otce a rozhodl se pro vojenskou kariéru,
- po úspěšném absolvování vojenské akademie ve Vídeňském Novém městě byl vyřazen 1. září 1871 s hodností poručíka a nastoupil k 11. dolnorakouskému praporu polních myslivců do St. Pölten, v letech 1774-76 vystudoval vídeňskou Válečnou školu, po jejím ukončení byl přidělen ke Generálnímu štábu, 1. května 1877 byl povýšen na nadporučíka a nastoupil službu u 6. jízdní brigády v Košicích,
- v roce 1878 slouži u 8. pěší brigády v Gorazdě a v letech 1878-79 se účastnil vojenských operací okupačních jednotek v Bosně, 1. května 1879 byl povýšen do hodnosti hejtmana a vrátil se zpět do generálního štábu, roku 1882 se opět účastnil válečných operací v Bosně v rámci 47. pěší divize,
- roku 1883 byl jmenován šéfem štábu 11. pěší divize v Lembergu (dnes Lwow, Ukrajina), 1. listopadu 1887 byl povýšen na majora generálního štábu, v letech 1888-92 učil vojenskou taktiku na Válečné škole ve Vídni, 1. května 1890 se stal podplukovníkem, roku 1892 se stal velitelem 2. praporu 93. moravského pěšího pluku v Olomouci,
- 1. května 1893 byl povýšen na plukovníka, roku 1874 byl dán k dispozici komisi pro posuzování štábních důstojníků-aspirantů, v roce 1895 převzal velitelské místo v čele 1. pěšího pluku v Opavě, ve funkci zůstal do roku 1897, 5. května 1899 byl povýšen na generálmajora a zároveň byl pověřen velením 55. pěší brigády se sídlem v Terstu,
- 1. listopadu 1903 se stal polním podmaršálkem a velitelem 8. pěší divize v Innsbrucku, zde sloužil až do roku 1906, ky byl povolán do funkce šéfa generálního štábu, v úřadu se udržel do roku 1911, kdy byl odvolán, roku 1907 byl jmenován skutečným tajným radou, v letech 1911-12 zastával funkci inspektora branné moci, 1909 byl jmenován majitelem pěšího pluku č. 39,
- 2. listopadu 1908 byl povýšen na generála pěchoty, v letech 1912-17 byl podruhé povolán do funkce šéfa generálního štábu, 23. června 1915 byl povýšen na generál-plukovníka a 23. listopadu 1916 na polního maršála, po druhém odvolání z funkce šéfa generálního štábu byl jmenován velitelem armádní skupiny "Conrad" (od 2. 3. 1917-21. 7. 1918),
- roku 1918 byl po vojenských neúspěších na italské frontě odvolán z funkce a jmenován velitelem císařovy osobní gardy, 1. prosince 1918 odešel do důchodu, zemřel 25. srpna 1925 v Bad Mergentheimu, od roku 1918 až do smrti byl též kancléřem Vojenského řádu Marie Terezie.
Vyznamenání
- 1879 Vojenský záslužný kříž, roku 1882 přidána válečná dekorace,
- 1890 Bronzová vojenská záslužná medaile na stuze MVK,
- 1892 Válečná medaile,
- 1892 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,
- 1892 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,
- 1892 rytířský kříž řádu Železné koruny III. třídy,
- 1904 rytířský kříž Leopoldova řádu,
- 1908 Vojenský jubilejní kříž,
- 1908 rytířský kříž řádu Železné koruny I. třídy,
- 1911 Vojenský služební odznak II. třídy pro důstojníky,
- 1911 velkokříž Leopoldova řádu,
- v době I. světové války získal Velkokříž Vojenského řádu Marie Terezie, Velkokříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (později s meči), řád Železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (později s meči), Vojenský záslužný kříž I. třídy s válečnou dekorací a meči, III. třídy s válečnou dekocí (později s meči), bronzová záslužná medaile na stuze Voj. záslužného kříže s meči, Velká vojenská záslužná medaile s meči a další.
Erb (1815)
- štít zlato-modře čtvrcený. 1.-4. pole černý jednohlavý orel hledící do středu štítu s červeným jazykem. 2-3. pole stříbrný včelí úl se šesti zlatými včelami okolo úlu.
- klenotem, na korunované turnajské přilbě s černo-zlatými a modro-zlatými přikrývadly, jsou rozložená zlatá orlí křídla s modrým břevnem a na něm po jednom stříbrném úlu.
Erb (1910)
- štít zlato-modře čtvrcený se zlatým srdečním štítkem a na něm černé obrněné rameno pokrčené v lokti a svírající v rukavici meč se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí. 1.-4. pole, do středu štítu hledící černý jednohlavý orel s červeným jazykem. 2.-3. pole, stříbrný včelí úl, do kterého se slétá šest zlatých včel. Na štítě koruna svobodných pánů.
- klenoty dva na korunovaných turnajských přilbách. 1. černo-zlatá a modro-zlatá přikrývadla, rozložená zlatá orlí křídla, každé s modrým břevnem a na břevnu po jednom stříbrném úlu. 2. černo-zlatá přikrývadla, obrněné rameno ze štítu s mečem.
Erb (1918)
- stejný jako roku 1910, na štítě koruna rakouských hrabat.
Literatura
- Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, 2020, s. 197.
- Frank-Döfering, Peter - Adelslexikon des Österreichischen Kaisertums 1804-1918, s. 59 (Rz. 1069), s. 267 (Rz. 1346),
- Genealogisches Handbuch des Adels Band 23 (1960), Band 58 (1974),
- GHdA-Adelslexikon Band 2 (58), s. 336 f,
- Gothaisches Genealogisches Taschenbuch der Gräflichen Häuser 1919 bis 1941,
- Schmidt-Brentano Antonio, Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918, Österreichisches Staatsarchiv, 2007, s. 29.
Další články nobilitace 1918
Conrad von Hötzendorf , Czerweny von Arland , Czibulka , Danzer , Daublebsky , Gednorožec , Herzmansky von San , Hrašovec , Janotta , Rollinger, Waněk , Weeger, Čenský