Kletter von Gromnik - Rodinný erb

Kletter šlechtic z Gromniku

- moravská katolická rodina německé národnosti původem z Brna.

- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 5. dubna 1917, diplom spolu s predikátem a čestným titulem “Edler von Gromnik” vydán ve Vídni dne 13. prosince 1917, pro Ernsta Klettera, c. a k. polního podmaršálka.

- Kletter Edler von Gromnik, Ernst (20./22.9.1858 Brno - 16.2.1923 Plzeň), 1.11.1911 (26.11.1911) generálmajor, 1.1.1915 (20.12.1914) polní podmaršálek, 1.5.1918 (12.5.1918) generál pěchoty, 1.1.1919 penzionován.

Biografie

- Ernst Leopold Kletter se narodil 22. září 1858 v Brně (sv. Jakub) v rodině hostinského Antona Klettera a jeho manželky Karolíny roz. Paulik jako třetí syn v pořadí. Po absolvování středoškolské školní docházky vstoupil do c. a k. vojska jako jednoroční dobrovolník, 4. listopadu 1878 se stal kadetem-rezervistou u 8. pěšího pluku v Brně,

- při válečné kampani 8. pěšího pluku v Bosně a Hercegovině byl velmi dobře hodnocen a tak již 1. května 1880 byl povýšen do důstojnické hodnosti - poručíka, 1. listopdau 1885 se stal nadporučíkem, v letech 1884-85 studoval ve Vídni Válečnou školu, kterou úspěšně zakončil a roku 1887 byl přidělen ke generálnímu štábu,

- v rámci povinné rotace přidělenců po vyšších velitelstvích c. a k armády sloužil v letech 1888-89 na velitelství 22. pěší brigády v Lembergu (dnes Lvov, Ukrajina), roku 1891 byl převelen k vojenskému oddělení IX. sborového velitelství v Josefově, 1. listopadu 1891 byl povýšen do hodnosti hejtmana, v roce 1894 byl převelen k V. sborovému velitelství v Bratislavě,

- roku 1896 se vrátil ke svému mateřskému pluku, aby se v roce 1887 stěhoval ke 12. pěšímu pluku do Komárna (štáb pluku byl ve Znojmě), roku 1898 byl převelen ke 2. pluku císařských tyrolských myslivců se sídlem v Trentu, když byl 1. listopadu 1898 povýšen na majora, u tyrolských myslivců převzal funkci velitele 4. praporu, který byl umístěný v Brixenu,

- 1. května 1903 byl povýšen do hodnosti podplukovníka a 12. června 1906 se stal plukovníkem, roku 1908 byl jmenován do funkce velitele pluku, 26. listopadu 1911 byl povýšen na generálmajora a jmenován velitelem 37. pěší brigády v Plzni, v čele brigády zastihl Ernsta Klettera začátek I. světové války a ve své funkci vydržel do listopadu 1914,

- 20. prosince 1914 se stal polním podmaršálkem a byl jmenován velitelem 106. pěší divize zemských střelců (Landsturm-Infanterie-Division), v jejím čele sloužil do července 1916, se svými muži se účastnil těžkých bojů v Haliči a na území ruského Polska až do poloviny září 1915, kdy byla divize z východní fronty odvelena do Itálie na řeku Isonzo, kde se po vstupu italské armády do války utvořila nová fronta,

- v období od září 1916 do října 1916 velel císařské střelecké divizi, od října 1916 do srpna 1917 se stal velitelem IX. armádního sboru a v září 1917 byl ustanoven velícím důstojníkem armádní skupiny "Kletter" v jejímž čele stál do ledna 1918,

- 1. května 1918 byl poýšen na generála pěchoty, od února 1918 do července 1918 velel VI. armádnímu sboru, který se v rámci 11. armády podílel na bojových operacích v jižním Tyrolsku, poslední velitelskou funkcí, kterou v průběhu I. světové války zastával byl velitel XXII. armádního sboru Sočské armády v období srpen 1918 - listopad 1918,

- 1. ledna 1919 byl penzionován, po skončení války a rozpadu monarchie se uchýlil Ernst Leopold Kletter von Gromnik do nově vznikající Československé republiky, kde 16. února 1932 ve věku 74 let zemřel v Plzni.

Vyznamenání

- 1899 Válečná medaile

- 1899 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,

- 1902 Vojenský služební odznak III. třídy,

- 1904 Vojenský záslužný kříž,

- 1908 Vojenský jubilejní kříž,

- 1910 rytířský kříž Řádu Železné koruny III. třídy,

- v době I. světové války získal Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekocí (později s meči), Řád Železné koruny II. a I. třídy s válečnou dekorací (později s meči), rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (později s meči), Vojenský záslužný kříž III. třídy a další.

Erb (1917)

- štít modro-červeně dělený šikmým vlnitým zlatým břevnem, v horní a dolní polovině štítu po jedné zlaté hvězdě.

- klenotem, na korunované turnajské přilbě s modro-zlatými červeno-zlatými přikrývadly, je rostoucí zlatý lev s červeným jazykem svírající v pravé přední tlapě meč se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí.