6.1 Nobilitace a rodový erb
Erb rodu Betagh z hrabství Meath byl zaregistrován u irského krále erbů již roku 1679, popis: Štít stříbrný s červenou hlavou štítu, v hlavním poli černá snížená krokev provázená třemi černými hvězdami s vlnitými hroty, na krokvi je položena jako diference stříbrná hvězdička. Klenotem, na kolčí přilbě s černo-stříbrnou točenicí a červeno-stříbrnými přikrývadly, je stříbrný krk velblouda s červenou uzdou (1).
Franz Thomas Alexander svobodný pán Bietagh při povýšení do stavu svobodných pánů užíval erb velmi podobný irskému, popis: Štít zlato-stříbrně dělený, horní polovina prázdná, v dolní polovině je modrá krokev provázená třemi modrými šestihrotými hvězdami. Na štítě je posazena koruna svobodných pánů. Štítonoši jsou dva zpět hledící přirození leopardi (2). Níže umístěný obrázek ukazuje erb barona de Bietagh, jak byl publikován v doktorské disertační práci Bonaventury O’Briena.
Obrázek 6.1: Erb barona de Bietagh.
6.2 Historie
Mezi prakticky neznámou šlechtu usazenou v českých zemích patří příslušníci irského rodu zvaného Bietagh, Biettagh, Betagh či Beatty. V Irsku můžeme najít dvě skupiny lidí se jménem Betagh nebo Beatty. Prakticky z osmdesáti procent se jedná o potomky skotských osadníků v severním Irsku (Ulsteru) ze sedmnáctého století a zbytek je gaelsko-irského původu a jejich sídla lze lokalizovat hodně na jihu, hlavně v oblasti Meath.
Jméno Bietagh, Betagh, Betaghe, Beatagh nebo Bettagh je v současné době již téměř zaniklé a užívá se ve formě Beatty resp. Beytagh. Jméno pochází ze slova “biadhtach” jež označovalo obchodníka s potravinami a nápoji, který dodával zásoby námořníkům, jinak též hospodského či řezníka. V 16. století je známo několik rodin se jménem Betagh, např. Betagh z Walterstownu, Betagh z Rathalronu, Betagh z Dunamore nebo Betagh z Moynalty, jejichž příslušníci jsou uváděni v seznamech gentlemanů svých hrabství, většina byla usazena v hrabství Meath.
Pravděpodobně nejdůležitější rodovou větví byli Betaghové z Moynalty, kteří vlastnili většinu svého majetku v oblasti Meath až do roku 1690, kdy po bitvě u Boyne museli příslušníci rodiny emigrovat jako nepřátelé státu. V místě stával i původní rodový hrad, po kterém však již dnes není ani památky. Přesto povědomí veřejnosti o rodině Betagh zůstalo ve jménu obcí Betaghstown, které jsou tři v hrabství Meath, jedna ve Westmeath a jedna v hrabství Kildare.
V seznamech zvláště zarputilých Jacobitů z let 1689-1702 se objevuje šestkrát jméno Betagh resp. Bytagh. Tito nespokojenci s anglickou vládou opustili svou vlast a uchýlili se na kontinent. V řadách císařské armády se v průběhu 18. století objevují dva Bietaghové. Prvním mužem, který nesl jméno Betagh, byl Lorenz. Narodil se v hrabství Meath a vstoupil do císařské armády, kde jako hejtman sloužil u jezdeckého pluku „Caraffa“. Zemřel 21. září 17393. Druhým byl Franz Thomas Alexander svobodný pán Bietagh, narozený roku 1718 v Dompaire v Lotrinsku (4).
Již jako sedmnáctiletý mladík vstoupil do císařské armády, kde později sloužil jako hejtman (kapitán) dragounského pluku „Benedikt Graf Daun“, se kterým se účastnil i slavné bitvy u Kolína 18. června 1757. Hejtmanova statečnost a odvaha v boji byla na třetí promoci Vojenského řádu Marie Terezie odměněna rytířským křížem (5) a v souladu s řádovými statuty byl nobilitován. V roce 1758 byl jmenován podplukovníkem pluku kyrysníků „Carl Palffy“. 21. dubna 1759 ve Vídni získal český incolát a byl povýšen do stavu svobodných pánů (6).
V letech 1760-68 v hodnosti plukovníka velel českému pluku dragounů „Graf St. Ignon“, později přejmenovaném na pluk č. 14 „Fürst zu Windisch-Graetz“ (7). Zemřel v Bouzemontu v Lotrinsku 19. října 1768 a byl pohřben v místním kostele sv. Jiří.
Baron Bietagh se během své aktivní vojenské služby usadil v Čechách, kde získal v žateckém kraji, díky sňatku s Charlottou Hochberg von Hennersdorf, dívkou ze starého slezského rodu, statek Měcholupy (8). Měli spolu syna Patricka, svobodného pána von Bietagh, který roku 1793 prodal Měcholupy baronu Václavu Hildbrandtovi von Ottenhausen a poté se stopy po rodu Biettagh v Čechách ztrácejí (9).
6.2.1 Rodokmen
William Bietagh, *1643 Moynalty +13. September 1723 – Metz, voják pod velením pana de Magguy, pěší pluk de Dillon, od roku 1700 žil v Invalidovně, oo ?
1. Francois de Bietagh, pán na Donore (Seigneur d’Outrovée, Dunower nebo Donhover), * Moynalty, Meath, Leinster, Irsko +před 6. února 1701 Nancy, opustil Irsko se svými rodiči kolem roku 1641, oo Margaret Fleming,
1.1 Patrice de BIETAGH, *1670 Donore, An Mhí, Leinster, Irsko +27. Juli 1731 Dompaire, Vosges, Lotrinsko, (10), oo 8. 2. 1701 Dompaire, Marguerite Christine de LAUNOY, *1684 +20. března 1765 Bouzemont
1.1.1 Antoine de BIETAGH, *1. ledna 1704 Dompaire +6. ledna 1704 Dompaire,
1.1.2 Jeanne de BIETAGH, *1. ledna 1704 Dompaire +2. ledna 1704 Dompaire,
1.1.3 Jean-Christophe de BIETAGH, *19. března 1706 Dompaire +?,
1.1.4 Marguerite Charlette de Biétagh, *5. července 1707 St-Nicolas de Port ( Meurthe et Moselle ) +19. října 1707 Dompaire,
1.1.5 Anne Marguerite de BIETAGH, *22. srpna 1708 St-Nicolas de Port ( Meurthe et Moselle ) +?,
1.1.6 Catherine de Biétagh, *30. ledna 1710 Dompaire +?,
1.1.7 François Patrice de BIETAGH, *30. října 1711 Dompaire +26. ledna 1778 Bouzemont, oo 27. 10. 1733, Bouzemont, Marie Anne CRANTENOY, *4. prosince 1699 Bouzemont +23. září 1776 – Bouzemont, dcera Camille Crantenoye a Marie roz. Vosgin,
1.1.7.1 Marguerite de BIETAGH, *28. září 1734 Bouzemont +19. prosince 1793 Damas-et-Bettegney, oo 28. 2. 1775, Bouzemont, Nicolas de LA LANDE, syn Charles François de La Lande a Marie Anne Gabrielle de Bruley,
1.1.7.2 Pierre Antoine de BIETAGH, *29. prosince 1736 Bouzemont +18. dubna 1805 Mödling (11),
1.1.7.3 Francois de Bietagh (psáno de Breta), *18. září 1738 Bouzemont +?, oo Jeanne Agnes Croysier,
1.1.7.4 Anne Marie Agnes de Bietagh (psáno de BRETA), *18. března 1740 Bouzemont +?,
1.1.7.5 Marie Anne de Bietagh (psáno de BRETA), * 25. března 1741 Bouzemont +16. srpna 1819 Bazegney, Vosges, Lotrinsko, oo 22. dubna 1777, Bouzemont, Jean GRANDIDIER, *16. srpna 1749 Bouzemont +?, syn Francoise Grandidiera a Barbe Gentilhome, – potomci,
1.1.7.6 Leopold de Bietagh (psáno de BRETA), *3. srpna 1742 Bouzemont +?, oo Dorothe de Bruley,
1.1.8 Thomas Charles Alexandre de BIETAGH, *5. června 1717 Dompaire ( Vosges ) +19. října 1768 Bouzemont ( Vosges ), Baron, I.oo Rosalie von BLÜMBERG, II.oo 22. 2. 1759 Wien, Charlotte von Hochberg und Hennesdorf,
(2)
1.1.8.1 N... de BIETAGH,
1.1.8.2 Caroline de BIETAGH, *? +13. dubna 1843 Praha, zemřela u pražských karmelitek,
1.1.8.3 Patrice Emmanuel de BIETAGH, *26. prosince 1764 +12. prosince 1797 Fribourg, Švýcarsko, prodal majetek v Měcholupech na Žatecku v roce 1793 Baronu Václavu Hildbrandovi z Ottenhausenu. Tento statek zdědil po otci a matce.
1.1.9 Marie Marguerite de BIETAGH, *6. března 1723 Dompaire +?, oo 14. 9. 1762, Dompaire, Jean Claude Vautrin, Seigneur de Craincourt (Dompaire,Vosges), Královský advokát a prokurátor s praxí Dompaire,
1.1.10 Joseph Dominique Georges de Bietagh, kř. 19. července 1724 Dompaire. +8. dubna 1728 Dompaire,
1.2 Christophe de Bietagh.
Obrázek 6.2: Erb barona de Bietagh uložený v tzv. Rentzově sbírce.
zdroj:http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=12719548FC8511DF822500166F1163D4&scan=1#scan1
_____________________________________________________________
1. Sir B. Burke, The General Armory of England, Scotland, Ireland and Wales..., London 1884, s. 78, heslo Betagh.
2. M. Mysliveček, Velký erbovník, svazek 1, Nakladatelství Fraus 2005, s. 108, heslo Bietagh - chybně původ a jméno sídla rodiny, R. J. Grafen Meraviglia-Crivelli,Der Böhmische Adel, Nürnberg 1885, s. 55, taf. 40 - chybně původ, Archiv hlavního města Prahy, Heraldická (Rentzova) sbírka, AMP K1 - 1222, zobrazuje erb se štítonoši-dvěma zpět hledícími přirozenými leopardy.
3. Ch. Duffy, Feldmarschall Browne (The Wild Goose and the Eagle),Wien-München, Herold 1966, s. 366.
4. Zajímavou indicii o původu svobodného pána von Bietagh skrývá katalog aukčního domu Bloomsbury z 27. května 2010, který jako položku č. 752 nabízel doktorskou disertační práci Bonaventury O’Briena “Theses Mathematico-Philosophiae” obhájenou na Karlově univerzitě v Praze roku 1764. Pod titulem je rytina a dedikace Thomasi Alexandru Baronu Bietagh de Moynalty, jednoznačnou identifikační poznámkou je zmíněné datum smrti jmenovaného 1768 a vyobrazení baronova erbu na následující straně.
5. J. Lukeš, Militärischer Maria-Theresien Orden, Wien 1890, s. 501.
6. A. Ritter Král von Dobrá Voda, Der Adel von Böhmen, Mähren und Schlesien, Prag 1904, s. 15, heslo: Bietagh, R. J. Grafen Meraviglia-Crivelli, Der Böhmische Adel, Nürnberg 1885, s. 55, taf. 40 . uvádí rok povýšení do stavu svobodných pánů 1766.
7. G. Ritter Amon von Treuenfest, Geschichte des k.k. Dragoner-Regimentes Feldmarschall Alfred Fürst zu Windisch-Graetz Nr. 14, Wien 1886, A. Freiherrn von Wrede, Geschichte der K. und K. Wehrmacht, III. Band, Wien 1901, s. 222.
8. J. Schaller, Topographie des Königreichs Böhmen ..., Prag und Wien 1787, Theil 7, s. 71, Gut Miecholup.
9. J. G. Sommer, Das Königreich Böhmen, Theil 54, s. 20.
10. Při potvrzení slibu manželství a manželského osvědčení kněz těžce zkomolil jméno místa narození Patrice de Bietagh, z původního jména z Nouvre na z Donhoveru, správné rodiště je v současné době Donore dříve Dunower méně než jeden kilometr od Moynalty, kolébky rodiny Bietagh (Betagh), od roku 1698 žil v Nancy ve farnosti sv. Šebestiána, Brigadier švališérů (des chevaux légers) pluku pána de Fiquemont, byl členem tělesné gardy vévody Léopolda Lotrinského.
11. Pierre Antoine de Bietagh vstoupil do vojenské školy v Luneville 24. března 1756. Stal se kadetem krále Stanislava Polského, vévody Lotrinského, který školu založil 30. prosince 1730. Pro vstup do školy musel prokázat svůj šlechtický původ. Tyto důkazy o šlechtickém původu lze nalézt v národním archivu pod inv. číslem: E-3146. Byl to voják po celý život. Pierre Antoine de Bietagt byl rytíř, pán na Chenimontu (obec Dompaire), 1758 byl poručíkem pluku kyrysníků č. 8 "Carl Pallfy", roku 1766 byl povýšen na nadporuříka, 20. května 1774 byl hejtmanem II. třídy a v následujím roce byl přeložen k pluku dragounů č. 31 "Arberg"ve službách Jeho císařského veličenstva. 25. srpna 1781 byl hejtmanem I. třídy. Na konci osmnáctého století byl důstojníkem v císařské armádě a ze zápisu výkonné rady (Procès-verbaux du Directoire, v originále de Damas-devant-Dompaire, dnes, Damas et Bettegney) k datu 22 Nivose roku VI se dozvídáme, že je evidován jako, Capitaine de dragons au rgt. de Saint Ignan (Saintignon), au service de SM impériale, Seigneur du fief de Chenimont (à Dompaire, Vosges, držitel léna).