Koschatzky šlechtic z Girawa-Darewo
- novoštítná česká katolická rodina německé národnosti pocházející z Mikulova na Moravě.
- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 11. prosince 1916, diplom spolu s predikátem a čestným titulem “Edler von Girawa-Darewo”vydán ve Vídni dne 24. března 1917 pro Ottu Vincenze
Koschatzkyho, c. a k. generálmajora a velitele 32. pěší brigády.
- Koschatzky Edler von Girawa-Darewo, Otto Voncenz (*2. 8. 1859 Mikulov +11. 10. 1938 Graz), 1. 9. 1915 (29. 8. 1915) generálmajor, 10. 5. 1918 titulární polní podmaršálek, 17. 8. 1918 s platností od 1. 5. 1918 skutečný polní podmaršálek.
Biografie
- Otto Vincenz Koschatzky se narodil 2. srpna 1859 v Mikulově v rodině oficiála místního úřadu Floriana Koschatzkyho a manželky Rosy roz. Nowatschek. Vstoupil do c. a k armády, 1. září 1880 se stal poručíkem u 42. českého pěšího pluku se sídlem v Terezíně, v letech 1882-84 zastával fukci praporního adjutanta,
- 1. listopadu 1885 byl povýšen na nadporučíka a zároveň byl povolán jako student na Válečnou školu (Kriegsschule) do Vídně, kterou úspěšně zakončil roku 1886, v následijícím roce se se svým plukem stěhoval do města Riva v oblasti Trentina, roku 1890 byl odvelen na kadetní školu pěšího vojska do Vídně, kde vyučoval teorii opevňování, obléhání a praktickou a ženijní geometrii,
- 1. května 1892 byl povýšen na hejtmana II. třídy a stal se pobočníkem (adjutantem) velitele školy, roku 1895 se stal hejtmanem I. třídy a následující rok se vrátil ke svému mateřskému pluku č. 42 do Hradce Králové,
- 1. listopadu 1904 se stal majorem a byvěřem funkcí velitele 1. praporu 42. pěšího pluku v Hradci Králové, v roce 1906 byl jmenován velitelem 2. praporu polních myslivců, roku 1908 byl převelen k 97. Küstenland-krajinskému pěšímu pluku do Terstu, 1. května 1909 byl povýšen na podplukovníka a převelen k 99. moravskému pěšímu pluku do Vídně,
- roku 1910 zastával funkci velitele 4. praporu, 29. května 1912 se stal plukovníkem a roku 1914 byl jmenován velitelem 7. pěšího pluku, který byl počátkem I. světové války zařazen do sestavy 11. pěší brigády 6. pěší divize III. armádního zboru, pluk byl předurčen pro frontu v Haliči pro boj proti Rusku,
- 29. srpna 1915 byl povýšen na generálmajora a pověřen velením 32. pěší brigády (v období červen 1915-prosinec 1915), roku 1916 odešel na odpočinek, roku 1917 byl reaktivován a přidelen v vojenskému velitelství Innsbruck,
- roku 1918 byl povýšen na polního podmaršálka a po skončení války odešel do důchodu, zemřel v Grazu 11. října 1938.
Vyznamenání
- 1899 Bronzová jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,
- 1905 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,
- 1908 Vojenský jubilejní kříž,
- 1910 Vojenský záslužný kříž,
- v době I. světové války získal rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (později s meči), řád Železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (později s meči), Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací (později s meči), Vojenský služební odznak II. třídy pro důstojníky.
Erb (1917)
- štít zlato-modře dělený, v horním poli černý rovnoramenný kříž s rozšířenými konci. V dolním poli zkřížené meče se zlatými jílci, záštitami a hlavicemi.
- klenotem, na korunované turnajské přilbě s modro-zlatými přikrývadly, je rostoucí zlatý lev s červeným jazykem bez ocasu držící v předních tlapách kříž ze štítu.
Literatura
- Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, 2019, s. 265.
- Frank-Döfering, Peter (Hg.) – Adelslexikon des Österreichischen Kaisertums 1804-1918, s. 372 [Rz. 4504].
- Genealogisches Handbuch des Adels, Band 135, Adelige Häuser B XXV., 2007, s. 222.
- Schmidt-Brentano Antonio, Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918, Österreichisches Staatsarchiv, 2007, s. 92.
- Wiener Genealogisches Taschenbuch, Band 5., 1933, s. 71.
- Županič Jan, Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. (IV.), Praha, s. 66.