28.1 Nobilitace a rodový erb
Rodový erb Forbesů z Granardu vykazuje prakticky stejné figury jako erby příslušníků skotského klanu Forbesů, především jeho náčelníka, popis: Štít modrý se třemi stříbrnými uříznutými hlavami medvěda s červeným jazykem a červeným náhubkem (1).
Roku 1684 (30. prosince) byl Sir Arthur Forbes, 2. Baronet povýšen na hraběte z Granardu (Earl of Granard) a při té příležitosti byl upraven i jeho rodový erb, popis: Štít modrý se třemi stříbrnými uříznutými hlavami medvěda s červeným jazykem a červeným náhubkem v postavení 2,1. Klenotem, na turnajské přilbě se stříbrno-modrou točenicí a modro (červeno) stříbrnými přikrývadly, je stříbrný medvěd v chůzi posetý kapkami krve (guttée de sang). Na štítě je koruna irských hrabat. Štítonoši: Vpravo jednorožec pokrytý zlatým hermelínem (ermine erminois) a vlevo hermelínový drak, heslo: FAX MENTIS INCENDIUM GLORIAE (Plamen slávy je pochodeň mysli). (2)
28.2 Historie
Jak jsem se již zmínil v předmluvě, významnou měrou se zasloužil o vznik moderního císařského námořnictva, George Forbes, 3. hrabě z Granardu. Jak je známo Forbesové jsou významným skotským horalským klanem, který má dodnes sídlo v hrabství Aberdeen.
Jméno Forbes bylo s největší pravděpodobností převzato podle jména území v aberdeenském hrabství, které klan vlastní od doby vlády skotského krále Williama zv. Lev (vládl 1165-1214). Kolem původu klanu existuje mnoho mýtů a legend. Současní badatelé se však shodují na tom, že Forbesové jsou potomky piktských králů.
Pověst o založení klanu a vzniku erbu říká, že jistý Oconachar přišel na území zvané "Braes o’Forbes", kdysi oblast neobydlená kvůli místním medvědům. Oconachar medvědy vybil a sám sebe prohlásil za "first occupier", prvního obyvatele. Pravdou však je, že prvním historicky doloženým předkem Forbesů byl Duncan de Forbes, který v letech 1271-2 získal od krále Alexandra III. listinu na uvedené území (3). V průběhu 14. a 15. století se klan rozrůstal a postupně se začal členit na jednotlivé větve a linie. Pro náš případ je důležitý Alexander Forbes, skotský šlechtic, který bojoval v bitvě u Harlaw roku 1411 a je zaznamenán ve vojsku, které přišlo na pomoc budoucímu francouzskému králi Dauphinovi Francie Karlovi (pozdější král Karel VII.). Po roce 1424 opustil službu ve Francii a vrátil se zpět do Skotska, kde byl po roce 1436 povýšen na tzv. feudálního lorda Forbese (přesné datum není známo) a v období od října 1444 do července 1445 jej král Jakub I. odměnil baronským titulem.
Z manželství s Elizabeth Douglas, dcerou George Douglase, 1. hraběte z Angusu, měl celkem pět dětí, včetně Jamese, 2. Lorda Forbese. James, druhý Baron Forbes se oženil s Gilles nebo též Egidií Keith, dcerou Williama Keithe, 1. hraběte Marischala a měl tři syny, Williama, 3. Barona Forbese, Duncana, praotce Forbesů z Corsindae a Monymusku a Patricka, předchůdce Forbesů, Baronetů z Craigievaru, nově lorda Sempilla a také hrabat z Granardu (4).
28.2.1 Rodokmen 1.
Duncan de Forbes, oo ?,
1. John de Forbes, +cca 1305, oo N., pravděpodobně dcera Johna del Ard,
1.1 John de Forbes of that Ilk, *cca 1306 +?, oo ?,
1.1.1 John de Forbes of that Ilk, +cca srpen 1387, aberdeenský šerif, oo ?,
1.1.1.1 Sir John Forbes of that Ilk, oo Elizabeth (Margaret) Kennedy, dcera Kennedyho z Dunure,
1.1.1.1.1 Alexander Forbes, 1. Lord Forbes, *cca 1380 +1448, oo 6/16. 10. 1423, Elizabeth Douglas, dcera Williama Douglase, 1. hraběte z Angusu,
1.1.1.1.1.1 James Forbes, 2. Lord Forbes, +cca 1461, oo Gilles nebo Egidia Keith, dcera Williama Keithe, 1. hraběte Marischala,
1.1.1.1.1.1.1 William Forbes, 3. Lord Forbes, +před 5. července 1483 - potomci Lordi Forbesové, náčelníci klanu dodnes.
1.1.1.1.1.1.2 Duncan Forbes z Corsindae, oo Christian Mercer, dcera Roberta Mercera z Balleifu - potomci Forbesové z Corsindae a Monymusku.
1.1.1.1.1.1.3 Patrick Forbes z Corse - potomci rodokmen č. 2,
1.1.1.1.1.1.4 Margaret (Egidia) Forbes, oo Malcolm Forbes, 4. Laird z Tolquhounu, +cca 1507 - potomci,
1.1.1.1.1.1.5 Agnes Forbes, oo Alexander Skene, 9. Laird ze Skene - potomci,
1.1.1.1.1.2 William Forbes, Provost (správce koleje) ze St. Giles,
1.1.1.1.1.3 Annabella Forbes, oo 1445, Patrick Gray, Master of Gray, +1. září 1464,
1.1.1.1.1.4 Margaret Forbes, oo Maldrum z Fyvie,
1.1.1.1.1.5 Elizabeth Forbes, oo Alexander Irvine, 5. Laird z Drum, +prosinec 1493 - potomci,
1.1.1.1.1.6 Susanna Forbes, oo William Urquart z Cromarty, *cca 13959 +1472 - potomci,
1.1.1.1.2 SirWilliam Forbes z Kinaldie, 1. Laird z Pitsligo, oo 24. 7. 1423, Agnes Fraser, dcera Sira Williama Frasera z Cowie, 2. Lairda z Philorthu - potomci,
1.1.1.1.3 Sir John Forbes, 1. Laird z Tolquhounu, oo Marjory Preston, dcera Sira Henryho Prestona z Formartinu,
1.1.1.1.3.1 Sir John Forbes, 2. Laird z Tolquhounu, oo Anne Straton, dcera Stratona z Lawrestonu,
1.1.1.1.3.1.1 Alexander Forbes, 3. Laird z Tolquhounu, +kolem roku 1487, oo Jane Hay, dcera Haye z Dalgetty,
1.1.1.1.3.1.1.1 Malcolm Forbes, 4. Laird z Tolquhounu, +cca 1508, oo Margaret Forbes, dcera Jamese Forbese, 2. Lorda Forbese - potomci,
1.1.1.1.3.1.2 David Forbes z Essie,
1.1.1.1.3.1.3 Henry Forbes z Logie,
1.1.1.1.4 Alaster "Cam" Forbes, 1. Laird z Bruxu, +cca 1466 - potomci,
1.1.1.1.5 Duncan Forbes - potomci Forbesové z Auchintoulu,
1.1.1.1.6 Malcolm Forbes - potomci Forbesové z Culquharry,
1.1.1.1.7 John Forbes,
28.2.2 Forbesové z Corse.
Forbesové z Granardu jsou tzv. kadetskou větví hlavní náčelnické linie klanu, Lordů Forbesů. Rovněž jsou druhou rodinou, která byla povýšena do stavu skotských peerů a jejím praotcem byl třetí syn 2. Lorda Forbese Patrick, který se stal zakladatelem větve zvané Craigievar jejíž odnoží se později stali hrabata z Granardu.
Noví osadníci si v Irsku vydobyli významné postavení a značné majetky. Patrick Forbes z Corse se narodil jako třetí syn Jamese, 2. Lorda Forbese a jeho manželky Egidie Keith kolem roku 1444, pravděpodobně dříve než otec zdědil titul Lorda Forbese. Otec zemřel před 30. červencem 1462 a Patrick je zmiňován v souvislosti s popravou své ovdovělé matky 14. srpna 1473 jako "...our dearest sone"- náš nejdražší syn (5).
Patrick byl rytířem krále Jakuba III. a za svou službu byl 17. prosince 1476 odměněn listinou pod velkou královskou pečetí, ve které panovník udělili svému služebníku do majetku Coull, Kincraigie a Corse v hrabství Aberdeen. Kromě toho vlastnil též velký majetek mezi řekami Don a Dee v hrabství Mar (6).
Dnes již není známo, kterého dne a roku se Patrick oženil s Elspet Forbes, se kterou měl jediného syna Davida zv. "Trail the Axe" (Cesta sekery) Forbese z Forthirbirss. Tento si vzal za manželku Elizabeth Panter z Newmanswellsu nedaleko od Montrose s níž měl syna Williama. David získal roku 1506 královskou listinu, kterou mu byly potvrzeny stejné pozemky Coull (na které později rezignoval). V roce 1511 byly jeho země vyzviženy na baronii Oneil.
William Forbes z Corse byl jedním z prvních skotských šlechticů, který přijal novou reformovanou víru. Oženil se s Marjory Lumsden z Medlaru a Cushny, se kterou splodil čtyři syny a pět dcer. První syn William se stal nástupcem svého otce, druhý Patrick Forbes z Bethne měl potomky, kteří se vystěhovali do Francie a další synové John a Arthur zůstali bez potomků.
Po otcově smrti zdědil majetek stejnojmenný syn William Forbes z Corse, známý jako moudrý a statečný rytíř. Oženil se s Elizabeth Strachan, dcerou Lairda z Thorntonu, se kterou měl sedm synů a pět dcer, z nichž šestý syn Arthur se stal praotcem irské rodové linie.
28.2.3 Rodokmen 2.
Patrick Forbes z Corse, oo Elspet Forbes,
1. David Forbes z Corse a Forthirbirss, žil kolem roku 1510, oo Elizabeth Panter z Newmanswellsu,
1.1 William Forbes z Corse, oo Marjory Lumsden, dcera Lumsdena z Medlaru a Cushny,
1.1.1 William Forbes z Corse, +1596 oo Elizabeth Strachan, dcera Strachana z Thorntonu,
1.1.1.1 Patrick Forbes z Corse, biskup z Aberdeenu, *1564 +1635, oo Lucretia Spens, dcera Spense z Warmistonu,
1.1.1.1.1 John Forbes, oo ?,
1.1.1.1.1.1 George Forbes z Corse,
1.1.1.2 William Forbes z Menie a Craigievaru, +prosinec 1627, oo Margaret Udward, dcera Nicolase Udwarda, Provosta z Edinburghu - potomci Baroneti z Craigievaru,
1.1.1.3 John Forbes, kněz (minister of the Gospel), zemřel v Deftu v Holandsku, oo Christian Barclay, dcera Barclaye z Mathers,
1.1.1.3.1 Arthur Forbes,
1.1.1.3.2 Patrick Forbes, Biskup z Caithness, kolem roku 1670,
1.1.1.3.3 Jean Forbes, oo 9. 1628, Robert Strachan, kř. 3. ledna 1608 +před 20. listopadem 1645,
1.1.1.4 Alexander Forbes, kapitán,
1.1.1.5 James Forbes,
1.1.1.6 Arthur Forbes - pokračování rodokmen č. 3,
1.1.1.7 Robert Forbes,
1.1.1.8 dcery,
1.1.2 Patrick Forbes z Bethne, oo Elizabeth Forbes, dcera Duncana Forbese z Cultsu - potomci ve Francii,
1.1.3 John Forbes,
1.1.4 Arthur Forbes,
1.1.5 dcery,
28.2.4 Forbesové z Granardu.
Jak již bylo zmíněno výše, zakladatelem irské rodové linie byl Arthur Forbes, šestý syn Williama Forbese z Corse a Elizabeth Strachan. Narodil se kolem roku 1569, sloužil v armádě jako podplukovník pluku Master of Forbes, který byl roku 1620 převelen ze Skotska do Irska k potlačení místních nepokojů. Společně se svými bratry Jamesem a Robertem se stali obyvateli Irska a 29. ledna 1620 byl Arthur pověřen králem osídlením hrabství Leitrim a získal grant (listinu) na 500 akrů orné půdy a pastvin, kromě toho ještě 670 akrů lesa a rašeliniště v baronii Mohill v hrabství Leitrim (7).
Další pozemky obdržel Arthur Forbes v hrabství Longford, všeho všudy 1268 akrů, zde postavil nové rodové sídlo zvané Castle Forbes. 26. září 1628 byl Arthur povýšen na Baroneta of Nova Scotia s titulem Baronet Forbes of Castle Forbes, hr. Longford, Ireland. V počátečních letech tzv. Třicetileté války se účastnil bojů v řadách švédské armády krále Gustava Adolfa, kde dosáhl hodnosti plukovníka. Zemřel 14. dubna 1632 v Hamburku na následky zranění v souboji.
V období mezi 12. únorem 1618 a rokem 1623 se oženil s Jane Lauder, dcerou Roberta Laudera z Bassu. Z manželství se narodili dva synové a dvě dcery. Starší z bratrů Arthur se stal dědicem svého otce a mladší Patrick padl v Třicetileté válce v Polsku bez potomků. Jména dcer nejsou známa, první se provdala za podplukovníka Charlese Murraye, který věrně sloužil králům Karlovi I. i II. a druhá z dcer si vzala za manžela Johna Stirlinga, ministra z Edinburghu.
Dědicem baronetského titulu a majetku v Irsku se stal syn Arthur, který se narodil kolem roku 1623. Bojoval v anglické občanské válce ve Skotsku na straně royalistů. Roku 1645 po porážce markýze Montrose byl zajat a na dva roky uvězněn v Edinburském hradě, roku 1655 se vrátil do Irska.
Roku 1660 odejel za budoucím králem do Bredy, kde ho ujistil o své naprosté věrnosti. Po restauraci monarchie se stal královským komisařem pro vymáhání pohledávek v Irsku a za svou věrnost koruně získal další půdu v hrabství Westmeath.
V letech 1661-66 zastával funkci člena irského parlamentu za kraj Tyrone. 1670 byl jmenován členem státní rady Irska (Privy Council of Ireland), v letech 1670-84 byl rovněž maršálem a velitelem armády v Irsku. V roce 1671 byl irským sudím (Lord of Justice) a stejný úřad zastával i v letech 1675-76.
14. dubna 1652 se stal na základě dědictví 2. Baronetem, 22. listopadu 1675 byl povýšen na irského peera s titulem Vikomt z Granardu (Viscount of Granard) a Baron Clanehugh, hr. Longford, Irsko. V letech 1685-86 byl plukovníkem a velitelem 18. královského irského pěšího pluku. 30. prosince 1684 byl povýšen na hraběte z Granardu (Earl of Granard) a v letech 1684/5 zastával opět úřad irského sudí.
Z armády odešel na odpočinek roku 1689 s hodností generál-poručíka. Zbytek života strávil v ústraní na svém zámku Castle Forbes, kde zemřel roku 1695. Byl ženat s Catherine Newcomen, dcerou sira Roberta Newcomena z Mosstownu, se kterou měl celkem šest dětí, pět synů a dceru Catherine, která se provdala za 3. hraběte z Donegalu.
Nástupcem a dědicem titulu se stal nejstarší syn Artur, všichni jeho mladší bratři sloužili v armádě a tragicky zahynuli, Robert Forbes padl při obléhání Budy roku 1686 a byl pohřben ve Vídni, Francis byl zabit v Tangeru 1674, Thomas padl ve Flandrech roku 1694 a Patrick jako student zahynul při povstání v Glasgow.
Rodový irský majetek a titul 2. hraběte z Granardu zdědil nejstarší syn Arthur, který se narodil kolem roku 1656. Jako dvacetiletý mladík vstoupil do armády a stal se kornetem u jezdeckého pluku Lorda Essexe. Následovala služba ve francouzské armádě, kde sloužil pod maršálem de Turenne a účastnil se bitvy u Salzbachu, kde byl francouzský maršál zabit hned zpočátku bojů. Roku 1686 se jako dobrovolník účastnil obléhání Budy spolu se svým bratrem Robertem, který zde položil svůj život. Roku 1688 byl jako plukovník otcovského starého pěšího pluku č. 18 převelen do Anglie.
1. března 1685 nastoupil Arthur Forbes vládu po svém otci, 4. prosince 1701 získal od krále Williama do pronájmu území na východním okraji města Mullingaru, kde později postavil kasárna, s ohledem na prokázané služby koruně, získal osobní doživotní důchod ve výši 500 liber ročně což bylo potvrzeno listinou roku 1703. Roku 1707 získal křeslo ve sněmovně lordů.
V říjnu 1678 se oženil s Mary Rawdon, nejstarší dcerou Sira George Radwona z Moiry, baroneta jehož pravnuk byl povýšen na hraběte z Moiry. 2. hrabě z Granardu zemřel v Symon’s Court nedaleko Dublinu 24. srpna 1734 a byl pohřben v Castle Forbes. Se svou manželkou měli tři syn a dvě dcery, nejstarší syn Arthur zahynul ve Flandrech při souboji neženat, druhý syn Lord Edward Forbes byl armádním důstojníkem a padl v tzv. druhé bitvě u Höchstädtu 13. srpna 1704 svobodný, třetí syn George se stal dědicem titulu a rodového panství (8).
28.2.5 Rodokmen 3.
Sir Arthur Forbes, 1. Baronet z Castle Forbes, +14. dubna 1632, oo před rokem 1623 Jane Lauder, +září 1642, dcera Roberta Laudera z Bassu,
1. Sir Arthur Forbes, 1. hrabě z Granardu, *1623 +1695, oo cca 1655, Catherine Newcomen, +8. prosince 1714, dcera Sira Roberta Newcomena, Baroneta z Moss Townu,
1.1 Arthur Forbes, 2. hrabě z Granardu, *1656 +24. srpna 1734, oo 1678 Mary Rawdon, *1661 +1. dubna 1724, dcera Sira George Rawdona, Baroneta z Moiry,
1.1.1 Arthur Forbes, + ve Flandrech při souboji,
1.1.2 Edward Forbes, +13. srpna 1704 v bitvě u Höchstädtu,
1.1.3 George Forbes, 3. hrabě z Granardu, *1685 +29. října 1765, admirál, oo Mary Stewart, +4. října 1765, dcera Sira Williama Stewarta, 1. vikomta Mountjoye - potomci dodnes.
1.1.4 Jane Forbes, +říjen 1760, oo Josias Champagne z Portarlingtonu - potomci,
1.1.5 Dorothy Forbes, 17. května 1779,
1.2 Catherine Forbes, +15. června 1743, oo 27. 7. 1685, Arthur Chichester, 3. hrabě z Donegalu, *1666 +10. dubna 1706,
1.3 Robert Forbes, +1686 Buda v Uhrách,
1.4 Francis Forbes, +1674 Tanger,
1.5 Thomas Forbes, +1694 Flandry,
1.6 Patrick Forbes, +zabit při nepokojích v Glasgow,
28.2.6 GEORGE FORBES, 3. hrabě z GRANARDU.
George Forbes, 3. hrabě z Granardu (21. října 1685 - 1765) byl anglo-irský námořní velitel a diplomat. Obsadil Gibraltar v rámci války o španělské nástupnictví. Krátce byl guvernérem resp. Captain-general and Commander in chief Leewardových ostrovů (9).
George Forbes se narodil 21. října 1685 v Irsku. Základní školu absolvoval ve městě Drogheda, v roce 1702 přijel za svou babičkou do Londýna, kde se snažil vstoupit do královského námořnictva. Babičkou byl představen admirálovi Churchillovi, díky jehož pomoci byl přijat na lod’ Royal Anne jako poručík. Roku 1704 sloužil jako nižší důstojník (midshipman) na lodi HMS St. George a účastnil se obsazení Gibraltaru a ve stejném roce byl křídelním pobočníkem knížete Hesensko-Darmstadského v bitvě u Málagy.
Roku 1706 jej královna Anna jmenovala kapitánem malé válečné lodi fregaty Lynn, která sloužila jako doprovod obchodním konvojům v Baltickém moři. Později byla fregata převelena do západní Indie a Forbes byl pověřen službou na lodi Gosport a v roce 1707 přešel na Leoparda, který byl vyzbrojen 50 děly. 6. března 1707 se stal velícím důstojníkem u 4. eskadrony jízdní gardy, které velel vévoda z Argyllu.
U jezdectva sloužil do roku 1708, kdy byl pověřen velením lodi Sunderland, která byla vybavena 60 děly. V následujících letech se účastnil válečných operací ve Středozemním moři a ve Španělsku, roku 1713 byl jmenován velitelem lodi Greenwich (10). Po podepsání míru v Utrechtu 1713 velel malé flotile plavidel ve Středozemním moři a usadil se ve své rezidenci na ostrově Menorca s celou rodinou. Do vlasti se vrátil roku 1716. Rok poté, co byl jmenován guvernérem (lieutenant-governor) hradu sv. Phillipa na Menorce též působil jako guvernér celého ostrova během krátkého nepřátelství se Španělskem. Na ostrově zavedl lepší pořádek a zrušil soudní procesy stíhající čarodějnictví.
Po návratu do Anglie roku 1718 se vydal na přání krále Jiřího I. do Vídně, aby se podílel na projektu císaře Karla VI. vytvořit císařské námořnictvo, zejména válečné (11). Hrabě byl vybaven absolutně neomezenou organizační pravomocí a byl povýšen do hodnosti viceadmirála v císařské službě s platem dvanácti tisíc zlatých (florinů) ročně. Dnes se dá říci, že vídeňská mise hraběte z Granardu byla úspěšná, i když se neobešla bez těžkostí. Někteří císařští ministři pohlíželi na snahu irského námořníka chladně a snažili se pomocí všemožných obstrukcí znepříjemňovat nepohodlnému cizinci život.
Neustálý boj s překážkami v práci nakonec vedl Georgese Forbese k rezignaci na své funkce. Svou žádost o propuštění ze služby přednesl hrabě na soukromé audienci u císaře, který jej odměnil diamantovým prstenem, jako uznání za jeho služby, poté se Forbes nechal najmout do služeb krále hannoverského a následně se vrátil do vlasti.
Roku 1724 byl jmenován velitelem lodi Canterbury osazené 60 děly jejíž operační prostor byl ve Středozemním moři. V letech 1726-7 bránil Gibraltar před útoky Španělů, v září téhož roku byl povolán do irské sněmovny Lordů jako Lord Forbes.
Roku 1731 byl jmenován velitelem válečné lodi Cornwall, která byla vyzbrojena 80 kanóny a operovala ve Středozemním moři jako součást flotily, které velel Sir Charles Wager. Byla to poslední služba hraběte z Granardu na moři. O dva roky později byl Forbes pověřen diplomatickou misí v Rusku, když se stal mimořádným vyslancem u dvora ruské císařovny Anny. Dokázal vyjednat dohodu o regulaci cel a podpoře uvedení anglického vlněného zboží na ruský trh. Roku 1734 se vrátil do Anglie, když odmítl vrchní velitelskou funkci v ruském námořnictvu, kterou mu Anna nabídla.
V roce 1737 se Granard začal zajímat o ekonomii a byl nápomocný při snahách o zlepšení irské měny, rovněž byl členem irské společnosti vyrábějící lněné plátno (Irish Linen Company) (12). Též byl členem státní rady Irska a držel úřad správce hrabství Westmeath a Longford.
George Forbes, 3. hrabě z Granardu zemřel v Irsku roku 1765 ve věku osmdesáti let. Roku 1709 se oženil s Mary, nejstarší dcerou Sira Williama Stewarta, 1. Vikomta Mountjoye, a vdovou po Phineasovi Prestonovi z Ardsallagh, hr. Meath, se kterou měl tři děti. Nejstarší syn George Forbes, 4. hrabě z Granardu sloužil jako voják ve Středomoří a sou karieru zakončil jako generálmajor, druhý syn John byl významný námořní důstojník a dceru Mary. Potomci hraběte z Granardu žijí dodnes.
_____________________________________________________________
1. J. Burke, J. B. Burke, Encyclopaedia of Heraldry, Or General Armory of England, Scotland and Ireland, Third Edition with Supplement, London 1844, heslo: Forbes (Earl of Granard).
2. Lodge, The Peerage of Ireland, Or, A Genealogical History of the Present Nobility of that Kingdom, Vol. I., Dublin 1754, s. 385.
3. A. Tayler, H. Tayler, The House of Forbes, Revised Edition, Scotpress, 1987, s. 3.
4. Admiral J. Forbes, Memoirs of the earls of Granard, London 1868, s. 24.
5. Přičemž Alexander Forbes a mladší bratr jsou pouze "...our sone"a William a Duncan nejsou zmiňováni vůbec. viz: A. Tayler, H. Tayler, The House of Forbes, Revised Edition, Scotpress, 1987, s. 329.
6. Admiral J. Forbes, Memoirs of the earls of Granard, London 1868, s. 25.
7. Admiral J. Forbes, Memoirs of the earls of Granard, London 1868, s. 31., A. Tayler, H. Tayler, The House of Forbes, Revised Edition, Scotpress, 1987, s. 329.
8. Sir E. Brydges, Collins’s peerage of England;: genealogical, biographical, and historical., Vol. IX., London 1812, s. 320.
9. Sir E. Brydges, Collins’s peerage of England;: genealogical, biographical, and historical., Vol. IX., London 1812, s. 321.
10. Podrobněji in: Admiral J. Forbes, Memoirs of the earls of Granard, London 1868, s. 87-93.
11. A. Tayler, H. Tayler, The House of Forbes, Revised Edition, Scotpress, 1987, s. 333, Duffy Ch. Feldmarschall Browne (The Wild Goose and the Eagle), Wien-München, Herold 1966, s. 37, L. Schmid L., Irská emigrace do střední Evropy v 17. a 18. století, in: Sborník historický č. 32, Praha 1985, s. 236.
12. Podrobněji in: Admiral J. Forbes, Memoirs of the earls of Granard, London 1868, s. 145-151.