rytíř Lauda
- vídeňská rodina římsko-katolického vyznání pocházející z Lince,
- rakouský rytířský stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Františka Josefa I. ze dne 28. května 1916, diplom vydán a podepsán císařem Karlem I. ve Vídni 9. února 1917, pro Ernsta Laudu, c. a k. sekčního šéfa na ministerstvu veřejných prací a rytíře Řádu železné koruny II. třídy.
Biografie
- Ernst Philipp Johann Lauda se narodil 15. srpna 1859 v Linci v rodině ředitele Dráhy císařovny Alžběty Adolfa Laudy a jeho paní Cathariny, roz. Bogler, v mládí chodil na vyšší reálnou školu v Schottenfeldu (dnes součást Vídně) a v letech 1876-1882 studoval stavební inženýrství na vídeňské Technické vysoké škole, v letech 1881-84 byl zaměstnán na vídeňské technice jako asistent mechaniky staveb a mostních konstrukcí,
- po úspěšném dokončení studií zahájil úřednickou kariéru zpočátku u Staatsbaudienst, který spadal pod vídeňské ministerstvo veřejných prací, zde pracoval ve vedoucích pozicích v oddělení mostních konstrukcí (mimo jiné se podílel na rekonstrukci mostu přes Vltavu v Praze-Bubnech),
- roku 1895 byl Ernst Lauda jmenován ředitelem Centrálního hydrografického úřadu ve Vídni, následně pod jeho vedením byl vypracován návrha na zřízení hydrografické služby v Rakousku, byl založen Hydrometrický výzkumný ústav a byla reorganizována služba sledující úrovně vodní hladiny na rakouských vodních tocích, díky těmto reorganizacím a novinkám si vysloužil vysoké mezinárodní renomé,
- roku 1909 byl Lauda povolán jako ministerský rada do sekce vodohospodářských staveb na c. a k. ministerstvu veřejných prací, v nové funkci se staral o rakouský vodní katastr a státní výzkumný ústav pro vodní stavby, kromě regulačních opatření na rakouských řekách, spadaly do jeho kompetence i výstavby přehrad a budování přístavů, rovněnž byl místopředsedou Dunajské regulační komise a v letech 1915-16 byl prezidentem Rakouské asociace inženýrů a architektů,
- jako sekční šéf na ministerstvu věřejných prací byl též zodpovědný za regulaci Dunaje tak, aby se zabránilo každoročním katastrofálním povodním, zejména v oblasti Vídně byl nadmíru úspěšným a za zásluhy byl povýšen do ritířského stavu, v letech 1917-18 byl pověřen vedením obnovy území zdevastovaných světovou válkou, roku 1918 odešel do důchodu, roku 1917 získal čestný doktorát na vídeňské technice a 1920 byl jmenován čestným docentem inženýrství, byl kurátorem Výzkumného ústavu lodního stavitelství a člen správní rady Dunajské paroplavební společnosti, byl autorem mnoha odborných prací z oblasti hydrologie,
- od roku 1890 byl ženat s Marií Annou Kargl, se kterou měl čtyři děti, díky svému nejmladšímu synovi Hansovi (1896-1974) se rytíř Lauda stal pradědem známého podnikatele a závodníka formule 1 Nikiho Laudy.
Vyznamenání
- 1892 rytířský kříž řádu Františka Josefa,
- 1914 rytířský kříž řádu Železné koruny II. třídy,
Erb (1917)
- štít červený se sníženým modrým stříbrně lemovaným břevnem, z paty štítu vyniká zlatý vztyčený trojzubec položený přes břevno.
- klenoty dva na korunovaných turnajských přilbách. 1. červeno-stříbrná přikrývadla, rozložená červená orlí křídla s modrým stříbrně lemovaných břevnem a mezi nimi stojí zlatý trojzubec. 2. modro-stříbrná přikrývadla, rozložená stříbrná orlí křídla s modrým břevnem a mezi nimi vztyčený meč se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí.
Literatura:
- FRÖLICHSTHAL, Georg Frhr. v. - "Der Adel der Habsburgermonarchie im 19. und 20. Jahrhundert", Index zu seinen Genealogien, GENHIS Bd. 2, Degener-Verlag, 2008,
- KERSCHBAUMER Arno - Nobilitierungen unter der Regentschaft Kaiser Karl I. / IV. Károly király (1916-1921), Graz 2016, s. 253–255,
- SCHALLER, Michael - "Alphabetisches Familienverzeichnis der Jahrbücher der »Vereinigung katholischer Edelleute in Österreich« - 1928-1937".