von Brehm
- česká německy mluvící novoštítná rodina původem ze západočeské Chyše.
- rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Františka Josefa I. ze dne 13. října 1916, diplom s podpisem nového císaře Karla I. byl vydán ve Vídni dne 23. února 1917 pro Josefa Jáchyma Brehma, c. a k. plukovníka na odpočinku.
Biografie
- Josef Joachim Brehm se narodil 13. května 1857 v Chýši 24, v rodině místního starosty Joachima Brehma a jeho manželky Johanny roz. Brehm. V mládí se rozhodl pro vojenskou karieru, kterou zahájil jako jednoroční dobrovolník u 25. pěšího pluku 1. října 1876,
- 1. listopadu 1877 byl povýšen na poručík a byl převeden do zálohy, roku 1880 byl povolán do aktivní služby, 1. září 1882 byl převelen k 94. českému pěšímu pluku, kde se stal na následující tři roky praporním adjutantem,
- 1. května 1886 byl povýšen na nadporučíka, u svého pluku sloužil až do roku 1891, kdy byl 1. srpna převelen k 17. krajinskému pěšímu pluku do Ljubljane, 1. listopadu 1892 byl povýšen na hejtmana II. třídy a roku 1894 se stěhoval do Plzně, kde nastoupil k 73. pěšímu pluku,
- roku 1896 byl hejtmanem I. třídy,1. května 1905 byl povýšen na majora a převelen do Znojma k 99. moravskému pěšímu pluku, kde se stal velitelem 3. praporu, od roku 1907 zastával funkci velitele záložního praporu, 1. května 1909 byl povýšen do hodnosti podplukovníka,
- od 5. března 1910 byl přidělen k místnímu velitelství do Vídně (Platzkommando Wien) a od 1. června téhož roku byl penzionován, těsně po vypuknutí I. světové války (4. srpna 1914) se stal velícím důstojníkem u 4. armádního velitelství,
- v průběhu prvního roku bojů velel zásobovacím jednotkám v Haliči, roku 1915 byl jmenován titulárním plukovníkem a odešel na odpočinek. Po válce se vrátil do svého rodného města, kde se roku 1930 stal členem hlavního výboru Spolku Chebská pamětní síň.
Vyznamenání
- 1899 Bronzová Jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,
- 1903 Vojenská záslužná medaile na červené stuze,
- 1904 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky,
- 1908 Vojenský jubilejní kříž,
- v době I. světové války získal další vyznamenání: Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací, bronzovou záslužnou medaili na stuze Vojenského zásl. kříže (později s meči), Vojenský služební odznak II. třídy pro důstojníky.
Erb (1917)
- štít zlato-modře dělený, v horním poli rostoucí černý jednohlavý orel s červenou zbrojí a jazykem. V dolním poli stříbrná radlice od pluhu.
- klenotem, na korunované turnajské přilbě s černo-zlatými a modro-stříbrnými přikrývadly, je rostoucí orel ze štítu.
Literatura:
- Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, 2020, s. 73.
- GHdA-Adelslexikon Band 2 (58), 1974, s. 86,
- Wiener Genealogisches Taschenbuch, Band 1., 1926, s. 27.