Petersilka von Hochbergen

Petersilka šlechtic z Hochbergenu

- česká novoštítná rodina pocházející z Prahy. Rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 30. listopadu 1917, diplom spolu s čestným titulem a predíkátem "Edler von Hochbergen" vydán ve Vídni dne 29. března 1918 pro Karla Petersilku, c. a k. generálmajora a velitele 8. brigády polního dělostřelectva,

- Petersilka Edler von Hochbergen, Karl (*17. března 1858 Praha +6. dubna 1939 Praha), 1.11.1916 (21.11.1916) generálmajor, 1.1.1919 penzionován.

Biografie

- Karel Petržilka se narodil 17.3.1958 v Praze, ve vojenských dokumentech je uváděn do roku 1913 pod jménem Carl Peteržilka a poté až do nobilitace Karl Petersilka,

- po absolvování nižšího reálného gymnázia v Praze (září 1868-srpen 1872) a vyšší vojenské reálky v Hranicích (srpen 1872-srpen 1876) nastoupil ke studiu na Vojenské technické akademii v Mödlingu u Vídně.

- po úspěšném ukončení akademie byl vyřazen v dubnu 1879 s hodností poručík a v srpnu 1879 nastoupil aktivní službu u dělostřeleckého pluku č. 8 v sedmihradském Hermannstadtu, dnes Sibiu, Rumunsko, kde se stal velitelem dělostřelecké čety. V květnu 1880 byl převelen k dělostřeleckému pluku č. 3 do Komárna, kde rovněž zastával funkci velitele čety a v říjnu 1881 k dělostřeleckému pluku č. 1 do Prahy, u kterého se stal instruktorem Školy jednoročních dobrovolníků. 1. května 1885 byl povýšen do hodnosti nadporučíka a opět převelen, tentokrát ke sborovému dělostřeleckému pluku č. 8 „císaře Františka Josefa“, kde se stal praporním pobočníkem (adjutantem).

- v květnu 1891 byl převelen k nově vytvořenému Těžkému dělostřeleckému oddílu č. 33 v Praze, kde byl jmenován pobočníkem velitele. 1. listopadu 1893 byl povýšen na hejtmana, předtím se stal od dubna 1893 důstojníkem velitelství 8. polní dělostřelecké brigády v Praze. V květnu 1897 byl převelen po dlouhém šestnáctiletém působení v Praze do Bratislavy, kde se stal velitelem dělostřelecké baterii Sborového dělostřeleckého pluku č. 5 „arcivévody Albrechta“. V období 1905-1908 byl pedagogem Sborové důstojnické školy v Bratislavě.

- 1. května 1906 byl povýšen na majora. V dubnu 1908 následovalo přeložení do Prahy k pluku polních kanonů č. 23, kde převzal velení II. oddílu. 1. listopadu 1909 byl povýšen do hodnosti podplukovníka. V únoru 1912 byl jmenován velitelem těžkého houfnicového dělostřeleckého oddílu č. 8 se sídlem v Praze-Motole a 2. ledna 1913 se stal plukovníkem.

- v březnu 1914 byl jmenován do čela pluku těžkých polních houfnic č. 14 v Inbsrucku, s počátkem I. světové války plukovník Petržilka se svým plukem odejel na pozice na východě evropkého válčiště.

- v prosinci 1914 byl pověřen funkcí velitele 8. polní dělostřelecké brigády, ve fukci vydržel až do dubna 1917. 21. listopadu 1916 byl povýšen do hodnosti generálmajora. Od dubna 1917 byl přidělen k armádní skupině polního maršála Conrada von Hötzendorf v Tyrolsku, kde zastával funkci velitele dělostřelectva. V červenci 1918 byl převelen k armádní skupině arcivévody Josefa, kde byl opět jmenován velitelem dělostřelectva. Ve fukci sloužil do října 1918 a poté byl postaven mimo službu. 1. ledna 1919 byl penzionován.

- po konci monarchie se vrátil do Prahy a byl jedním z prvních bývalých c. a k. důstojníků, který přísahal věrnost nově vzniklé Československé republice v Obecním domě a na Staroměstském náměstí. Okamžitě byl zařazen do svazku nově vznikající československé armády a v období od 9.11.1918 do 15.12.1918 byl pověřen vedením Zemského vojenského velitelství pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně. Do výslužby odešel v hodnosti generálmajora, která byla později změněna na brigádního generála. Karel Petersilka von Hochbergen zemřel v Praze 6. dubna1939.

Vyznamenání

- 1899 bronzová Jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc,

- 1904 Vojenský záslužný kříž

- 1904 Vojenský služební odznak III. třídy pro důstojníky

- 1908 Jubilejní kříž

- 1912 rytířský kříž řádu Františka Josefa

- v době I. světové války získal rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (později s meči), Řád Železné koruny III. a II. třídy s válečnou dekorací (později s meči), Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací a s meči.

Erb (1918)

- štít modrý se zlatou hlavou štítu a na ní tři modré koule vedle sebe. V hlavním poli v patě štítu přirozená skála na ní stojí zlatá válcová vydutá hradební věž zakončená cimbuřím o třech stínkách, vzhůru se zužující tvořená kvádry, s černými vraty a dvěma černými okny. Nad okny a pod okny po dvou černých střílnách.

- klenotem, na korunované turnajské korunované přilbě s modro-zlatými přikrývadly, je rostoucí zlatý lev s červeným jazykem držící v pravé přední tlapě na zeleném stonku zlatou růži.